Komentáře
Soudní líčení s Ivanem Kratochvílem: veřejnost mluví o frašce
Soudní líčení s Ivanem Kratochvílem odročeno. Atmosféra byla napjatá, veřejnost mluvila o frašce a hluboké nedůvěře v justici.
Soudní líčení s Ivanem Kratochvílem: očekávání vystřídalo odročení
Hlavní líčení v kauze Ivana Kratochvíla a dalších obžalovaných, včetně neziskového spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, mělo přinést jasné rozhodnutí o vině či nevině. Místo toho ale skončilo dalším odročením. Do budovy soudu v den jednání dorazilo několik novinářů a kamerových štábů, avšak převahu tvořila veřejnost, která přišla vyjádřit podporu obžalovaným. Atmosféra v prvním patře soudu byla od rána napjatá, plná očekávání i solidarity.
Zmatek při vstupu a špatná akustika v soudní síni
Už samotný vstup do soudní síně provázely zmatky. Akreditovaná média musela ustoupit neakreditovaným návštěvníkům, aby se všichni vešli. Přestože byla místnost dostatečně prostorná, brzy se ukázalo, že má zásadní nedostatek – velmi špatnou akustiku. Reproduktory nebyly zapnuty, a tak veřejnost rozuměla jen málo z toho, co se uvnitř projednávalo. Problém uznala i samotná soudkyně, která opakovaně žádala o ticho, protože slyšitelnost byla mizivá.
Obžaloba: organizovaná zločinecká skupina a účast na teroristické skupině
Po zahájení líčení předstoupil státní zástupce s obžalobou. Ivan Kratochvíl, Jadrava Kratochlová Krujišová a spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír čelí obvinění ze spáchání trestného činu ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku. Další z obžalovaných, Miloš Ouřecký, je navíc obviněn z účasti na teroristické skupině podle § 312a odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku.
Soudkyně následně obžalovaným nabídla dvě možnosti: uzavřít dohodu o vině a trestu, nebo učinit prohlášení viny. Obě varianty znamenaly potenciálně nižší trest, avšak vyžadovaly dobrovolné a jednoznačné přiznání k činu.
Přiznání Miloše Ouřeckého
Jako jediný možnost prohlášení viny využil Miloš Ouřecký, narozený 12. prosince 1967 v Rychnově nad Kněžnou. Přistoupil k mikrofonu, přiznal se k činu a potvrdil, že své rozhodnutí učinil dobrovolně a s vědomím důsledků, včetně omezení možnosti odvolání. Senát jeho přiznání přijal podle § 206c odst. 4 trestního řádu, a dokazování v jeho věci tak již nebude pokračovat. Státní zástupce dodal, že toto přiznání nebylo překvapením, protože Ouřecký spolupracoval již v přípravném řízení. Připomněl také, že v případě sazby, ve které se obžalovaní pohybují, není možné uložit podmíněný trest a horní hranice přesahuje deset let.
Kratochvíl možnost přiznání odmítl
Naopak právník Ivana Kratochvíla jasně uvedl, že jeho klient nevyužije ani dohodu o vině a trestu, ani možnost prohlášení viny. Přestože soudkyně zpočátku nechtěla advokátovi umožnit širší vyjádření, nakonec mu prostor musela dát. V tuto chvíli přišel zásadní zlom v celém jednání.
Zásadní procesní chyba a reakce soudkyně
Obhájce Ivana Kratochvíla upozornil na podstatnou procesní chybu. V záznamech z předchozího, odloženého líčení byla uvedena přítomnost zmocněnce právnické osoby, Mgr. Daniela Váši, který se však podle obhajoby jednání vůbec nezúčastnil. Navíc právní zastoupení této osoby už bylo ukončeno a samotná právnická osoba nebyla řádně vyrozuměna o aktuálním jednání. Advokát proto zpochybnil, zda byly splněny podmínky pro konání hlavního líčení.
Podle svědků soudkyně reagovala rozpačitě, její reakce byla přirovnávána k chování „malého děcka“. Nakonec, z procesní opatrnosti, senát rozhodl o odročení. Soud nechtěl riskovat, že by řízení bylo od začátku zatíženo vadou a muselo se celé opakovat.
Vše padlo a proces začne znovu
V důsledku tohoto rozhodnutí padlo vše, co během dne proběhlo – včetně čtení obžaloby a přiznání Miloše Ouřeckého. Nové termíny hlavního líčení byly stanoveny na 27. října a následně na 29.–31. října. Proces začne znovu od samého začátku.
Reakce veřejnosti: hluboká nedůvěra v justici
Reakce mezi veřejností i obžalovanými byly převážně negativní. Zástupce hnutí Jasan, jehož členem je Ivan Kratochvíl, označil proces za předem připravený a státního zástupce za „velmi slabého“. Podle něj šlo o „totální trapas“, který byl načasován po volbách s nadějí, že se změní složení soudního senátu.
Další přítomní vyjádřili přesvědčení, že odročení snižuje důvěryhodnost a vážnost soudu, a vnímali to jako důkaz, že soudci v České republice zanedbávají svou práci. Objevily se i názory, že Česká republika není právním, ale „právnickým“ státem, a že celý případ je politicky motivovaná fraška.
Odročení jako malé vítězství i projev frustrace
Zajímavý úhel pohledu přinesl Marek, který v odročení viděl malé vítězství. Doufá, že po volbách se změní mezinárodní pohled na Donbas a politické rozložení sil ve sněmovně, což by mohlo ovlivnit i tento proces. Naopak jiný účastník, pro něhož má výsledek procesu zásadní dopad na zbytek života, reagoval zřetelnou frustrací a odmítl se k věci podrobněji vyjadřovat, protože, jak sám řekl, bude „významně mlčet“.
Soudní líčení s Ivanem Kratochvílem zanechalo skepsi
Celé jednání zanechalo mezi veřejností dojem hluboké skepse a nedůvěry ve spravedlnost i transparentnost českého soudního systému. Podpora Ivanu Kratochvílovi a dalším obžalovaným zůstává silná, ale současně sílí přesvědčení, že jejich případ je veden účelově a s politickým podtextem.
Zdroj: Petr Bureš
Psali jsme: Proces s Ivanem Kratochvílem: Soud vyloučil veřejnost
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
130 krát
