Nedávné odsouzení libereckého hejtmana Martina Půty za korupci vyvolává otázky ohledně dvojího metru v české politice. Zatímco v minulosti byli hejtmani jako David Rath či Jan Krkoška nuceni odstoupit či čelili veřejnému ponížení, Půta se rozhodl ve své funkci setrvat. Jeho strana, Starostové pro Liberecký kraj (SLK), a hnutí STAN jej v tomto rozhodnutí podporují.

Připomeňme si případ Davida Ratha, který byl za přijímání úplatků a manipulace s tendry odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Během soudního procesu byl Rath veřejně voděn v poutech, což symbolizovalo tvrdý postoj justice vůči korupci. Podobně moravskoslezský hejtman Jan Krkoška rezignoval na svou funkci poté, co byl odsouzen za uplácení lékařů. I přes to, že se jednalo o dvanáct let starý případ nesouvisející s jeho politickou kariérou, uznal svou odpovědnost a odstoupil.

V kontrastu s těmito případy Martin Půta, i přes nepravomocné odsouzení za přijetí úplatku, odmítá rezignovat. Jeho setrvání ve funkci podporuje nejen SLK, ale i hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan prohlásil: „Já Martina k odstoupení vyzývat nebudu.“

Tento postoj vyvolává otázky ohledně morálních standardů v politice. Proč jsou někteří politici nuceni odstoupit při obvinění z korupce, zatímco jiní zůstávají ve funkcích s podporou svých stran? Navíc hnutí STAN čelí kritice kvůli kauze Dozimetr, což může naznačovat, že jejich podpora Půty je motivována snahou zakrýt vlastní problémy.

Tato situace podkopává důvěru veřejnosti v politický systém a naznačuje potřebu jednotných standardů pro všechny veřejné činitele bez ohledu na jejich politickou příslušnost.