Fialová vláda se intenzivně připravuje na válku, a to již několik měsíců. Jeden z větších náznaků bylo velitelské shromáždění v listopadu roku 2022, na kterém náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že při střetu mezi Ruskem a NATO by česká armáda byla aktivním účastníkem od první minuty. Česká armáda by měla zachovat zkušenosti z protiteroristických operací, ale primárně se připravovat na války velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.
🎧 Audioverze článku:
Prezident Zeman uvedl, že uznává princip teritoriální obrany, ale zdůraznil, že jako členové NATO neseme spoluodpovědnost i za světovou bezpečnost, a proto je účast našich vojáků na misích nezastupitelná. Zároveň poukázal na to, že NATO není světovou organizací pověřenou sjednáváním světového pořádku, což je úloha Organizace spojených národů.
Konflikt s Ukrajinou začal podle vlády 24. února 2022, avšak již na začátku února podepsalo ministerstvo obrany s vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny podrobnou lazaretní smlouvu o ošetřování ukrajinských vojáků. Ukrajinský generální štáb předpokládal, že válka začne, a proto byla potřeba zahraniční pomoc a česká lékařská podpora. Informace naznačují, že Ukrajina se připravovala na útok proti Donbasu a na Krym.
Prezident Putin prohlásil, že Rusko nechce opakovat rok 1941, kdy byl Sovětský svaz napaden nacistickým Německem. Fialová vláda v den prezidentských voleb usilovala o přijetí zmocňovacího zákona, který by umožňoval vysílat české vojáky do ciziny na dobu 60 dnů bez souhlasu parlamentu, což by mohlo znamenat zapojení České republiky a potenciálně celého NATO do války s Ruskem.
Náčelník generálního štábu upozornil na možnost výběrové mobilizace a poukázal na nedávný konflikt na evropském kontinentu, kdy Spojené státy bez mandátu OSN napadly Jugoslávii. Ministerstvo obrany jasně prohlásilo, že v případě NATO platí princip "jeden za všechny, všichni za jednoho". Generál Pavel, i po zvolení prezidentem, by neváhal podpořit Ukrajinu vojensky a politicky, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu.
Chorvatský prezident Zoran Milanović varoval před představou, že by Rusko mohlo být v pravidelné válce poraženo, a postavil se proti dodávkám smrtících zbraní na Ukrajinu. Zdůraznil, že Rusko bylo provokováno a upozornil na vážnost situace, kdy na obou stranách konfliktu umírají lidé, kteří válčit nechtěli.
