Rozhovory & debaty
Evropa v bodu zlomu. Ve sněmovně zazněla ostrá kritika Bruselu
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se 14. května 2025 uskutečnil odborný seminář s názvem „Evropa v bodu zlomu“. Akci zorganizovala poslankyně hnutí SPD Ing. Marie Pošerová.
Evropa v bodu zlomu: seminář SPD o krizi Evropské unie
Dne 14. května 2025 se v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Praze konal seminář s názvem "Evropa v bodu zlomu". Akci organizovala poslankyně hnutí SPD paní Ing. Marie Pošarová, která dlouhodobě věnuje pozornost otázkám národního hospodářství a ekonomiky. Jde již o třetí seminář pořádaný poslanci hnutí SPD během posledního roku. Semináře se zúčastnil i bývalý prezident pan Miloš Zeman.
Cílem semináře bylo vytvořit prostor pro otevřenou diskuzi s odborníky z různých oblastí a různých názorových směrů. Účastníci se zaměřili na klíčové ekonomické výzvy, kterým Česká republika čelí v kontextu aktuálního vývoje v Evropě i ve světě. Radim Fiala, místopředseda hnutí SPD a místopředseda hospodářského výboru, v úvodu zdůraznil, že se nacházíme v období, kdy se mění geopolitický řád světa a mezinárodních vztahů, staré jistoty mizí a nové se teprve rýsují.
Program semináře byl rozdělen do dvou panelů. První dopolední panel nesl název "Ekonomické a politické souvislosti vývoje ve světě s dopadem na Evropu a ČR". Diskutovalo se o stavu české ekonomiky, vývoji cen, inflace, stavu veřejných financí, konkurenceschopnosti klíčových odvětví a dopadech geopolitických událostí. Zvláštní pozornost byla věnována situaci v průmyslu a zemědělství, které v posledních letech čelí souběhu negativních vlivů. Radim Fiala varoval před deindustrializací a odchodem firem z České republiky, mimo jiné kvůli vysokým cenám energií. Zdůraznil, že Česká republika by měla hájit své národní zájmy.
Klíčovým tématem byla energetická bezpečnost a stabilita. Radim Fiala ve svém úvodním slově zmínil, že nerealistické zelené cíle ohrožují naši energetickou bezpečnost a stabilitu. Pře chody na nové technologie představují problémy a narůstají neekologické způsoby vyrovnávání soustavy, jako jsou dieselové agregáty. Zmínil případ Německa, kde instalovaný výkon solárních a větrných elektráren (200 GW) způsobuje nestabilitu v přenosové soustavě.
Problematiku přenosové soustavy detailněji rozebral Zdeněk Pistor, odborník na tuto oblast. Hovořil o tom, že česká síť je připojena k západní Evropě, nikoli k Rusku, což je výsledek projektu z počátku 90. let. Představil analýzu spolehlivosti dodávky elektřiny při zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Uvedl, že při podílu občasných zdrojů (vítr a slunce) do 30% si síť poradí, ale při 100% podílu a 20% dispečersky řiditelné záloze hrozí 35% nepokrytí dodávky. Soustava musí být vyvážená, výroba rovna dodávce. Vyrovnávání lze provádět na straně dodávky (např. plynové zdroje), ale poptávka po nových dispečersky řiditelných zdrojích v EU (50 GW do roku 2035 podle Enco) je nerealistická. Druhým způsobem je vyrovnávání na straně poptávky, což by mohlo zahrnovat odpojování části zátěže na povel z dispečinku pomocí chytrých měřičů. Zmínil národní plán flexibility, který počítá s ovladatelnou zátěží, ale i tak Enco pro rok 2030 v ČR reálně hrozí zhruba 19 hodin ročně, kdy nebude pokryta spotřeba výrobou. Analýzu španělského blackoutu z listopadu 2021 naznačila, že k problému přispěla nadprodukce ze solárů a nedostatečné propojení s Francií. Destabilizace soustavy nebo vypnutí dispečinku je podle něj nejjednodušší způsob, jak destabilizovat celou evropskou soustavu.
Profesor Radek Škoda se zaměřil na tender na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Označil situaci kolem tendru za "fiasko roku 2025". Uvedl, že Česká republika umí reaktory provozovat (40 let Dukovany/Temelín), ale neumí je stavět ani vybírat. Připomněl neúspěšný tendr na Temelín v roce 2013. Popsal události posledních týdnů před seminářem, včetně urovnání sporu o exportní licenci mezi Westinghousem (USA) a KHNP (Korea), což omezuje možnost Korejců stavět reaktor v Evropě pouze na Českou republiku. Zmínil finanční požadavky Westinghouse vůči KHNP (150 mil. USD za reaktor + 800 mil. USD zakázek). Kritizoval načasování slavnostního "podepisování" 7. května, kdy podle něj vláda v období od 24. dubna do 7. května neudělala nic, ačkoli správní soud v Brně vydal předběžné opatření, které bránilo podpisu smlouvy. Další problémy tendru podle něj zahrnují stížnost Evropské komise a změnu struktury společnosti elektrárny Edu 2, která si vyžádá novou notifikaci ze strany Evropské komise. Uvedl, že vyřešení těchto problémů do termínu voleb je nepravděpodobné. Zmínil, že po těchto událostech se začalo mluvit o malých modulárních reaktorech (SMR), což vidí spíše jako únik od problémů velkého tendru.
Jan Schneider, bezpečnostní analytik, zdůraznil význam analýzy hrozeb. Kritizoval zaměření na hrozby z minulosti namísto aktuálních. Hovořil o nutnosti posilování kritické infrastruktury, přičemž zdůraznil, že zemědělství je její přední součástí. Popsal současnou dobu jako charakterizovanou souběhem mnoha krizí, což je výzva, kterou teoretici krizového řízení nemají zvládnutou. Varoval před "silnou rukou" a tyrany, kteří přicházejí pod záminkou ochrany něčeho, co lidé chtějí mít chráněno (náboženství, spravedlnost, sláva vlasti), a že noví tyrani nenosí stejnou uniformu jako ti staří. Zdůraznil důležitost politicky nekorektního diskuzního prostředí, kde lze klást nepříjemné otázky, což je podle něj v mainstreamu zakázáno. Jako řešení navrhl zaměřit se na vzdělanost a posilování paměti dětí. Upozornil na problém neporozumění psanému textu u studentů i politiků. Připomněl základní apel Charty 77, že stát má dodržovat své vlastní zákony, což platí i dnes, ale vyžaduje to čtení a porozumění textu. Krátce se dotkl migrace a financování rozvojové pomoci, které podle něj končí u vládců nebo na zbraně, nikoli v průmyslových kompletech.
Václav Vítovec se ve svém vystoupení zabýval bezpečností a jaderným zbrojením. Založil nadaci Železná opona a muzea, aby varoval budoucí generace před "hloupostí minulého století", jako byly světové a studené války. Hovořil o elektromagnetickém impulsu (EMP) způsobeném jadernými zbraněmi, který by vyřadil elektrické systémy. Uvedl, že 95-98% naší civilizace funguje na elektromagnetických jevech a EMP test nad Evropou by mohl vést ke kolapsu civilizace během 24 hodin. Dospěl k závěru, že jaderné zbraně jsou nepoužitelné ve svých extrémních rážích, protože postrádají vojenský smysl – není co krást, země je rozbitá, radioaktivní a bez infrastruktury. Zopakoval heslo "Mír nelze udržovat silou, ale pouze porozuměním".
Ekonomka Ilona Švihlíková prezentovala data ukazující posun světové ekonomiky. Ukázala, že Čína se stala hlavním obchodním partnerem pro mnoho zemí a její průmyslové kapacity dominují světu. Zdůraznila, že průmysl má velký význam a deindustrializace není dobrou strategií. Hovořila o finančních potřebách EU na zelené a digitální změny a zbrojení (800 miliard euro ročně do roku 2030), přičemž problémem nejsou jen peníze, ale i kapacity, lidé, technologie a čas. Upozornila na návrh EU nazvaný "Unie úspor a investic", který by měl "kanalizovat" úspory z penzijních fondů a běžných účtů občanů na strategické priority. Označila to za nebezpečnou centralizaci spojenou s nekompetentností EU. Konstatovala, že země eurozóny vykazují spíše stagnaci a slábnutí v rámci světové ekonomiky. Klíčové světové trendy zahrnují konec západní dominance, posilování zemí globálního Jihu (zejm. Asie), oslabení globalizace a návrat k průmyslové politice. Pro Českou republiku to znamená, že náš model závislé ekonomiky je přežitý, což vyvolává závislou politiku. Hlavní prioritou by mělo být usilovat o mírový svět a odmítnutí militarizace, která pro nás znamená jen prohru. Zdůraznila nutnost posilovat vnitřní odolnost země, zajistit základní kapacity v oblasti vody, potravin a energií.
Josef Nerušil, ředitel Institutu svoboda a přímá demokracie, rozlišil mezi pojmy Evropa a Evropská unie, přičemž seminář se zaměřil na prostor EU. Uvedl, že soubor ekonomických, společenských a bezpečnostních paradigmat EU je vnímán jako zastaralý. Kritizoval tezi Francise Fukuyamy o "konci dějin". Popsal Kosovo jako zásadní precedent pro světovou politiku (jednostranné vyhlášení státu bez mandátu OSN). Současné konflikty (např. na Ukrajině) ukazuje, že jaderné supervelmoci spolu přímo nebojují, ale hledají zástupné války. Polemizoval s názorem, že jádrem soupeření bude jen USA vs. Čína; vidí pokračující soupeření dvou jaderných supervelmocí (USA, Rusko) s Čínou snažící se vklínit do tohoto "trojklubu". Zmínil, že lidnatost přestává být výhodou díky novým technologiím a umělé inteligenci. Vrátíme se k paradigmatu národní ekonomiky, kde jsou důležité jednoduché a laciné zdroje (např. drony), které si ekonomika umí rychle a ve velkém množství vyrábět. Upozornil na rostoucí moc světových korporací, zejména v oblasti informačních technologií, a otázku korigování informací a svobody sdělování. V Evropské unii vidí nerovnoměrné postavení východních států vůči tandemu Francie-Německo, mimo jiné kvůli jazykům a rozhodovacím mechanismům. Označil byrokratické instituce EU a nápady založené na sociálním inženýrství za největší riziko pro samotnou EU. Doporučil budoucí vládě obnovit dialog v rámci Visegrádské čtyřky. Závěrem vyjádřil naději, že současné posuny ve světě jsou pozitivní, znamenají návrat k tradičním hodnotám a ideji národního státu jako nezastupitelného místa pro život běžných obyvatel.
Miloš Zeman ve svém vystoupení na dotaz ohledně Dukovany a dopisu evropského komisaře Sežerné označil současnou vládu za "vládu amatérskou". Kritizoval postup vlády v tendru na Dukovany, zejména slavnostní svolávání jednání o podpisu smlouvy v okamžiku, kdy existuje rozhodnutí soudu, které tomu brání. Označil snahy zlehčovat stanovisko francouzského komisaře, který hovořil za Evropskou komisi, za naivní. Na otázku, co by měla nová vláda udělat jako první krok ve vztahu k EU, pokud by se změnila, a jak by jako vrcholný politik zarazil "zelené šílenství", Zeman odpověděl, že kdyby se proti "zelenému šílenství" bojovalo dříve, nemuseli bychom řešit složité a nákladné problémy, ani klimatickou úzkost u adolescentů. Dříve boj proti zelenému šílenství byl jeho "technický termín", za jehož převzetí poděkoval.
Zdeněk Pistor se v diskuzi ještě vrátil k zranitelnosti přenosové soustavy, která by se dala destabilizovat a vypnout dispečink, což by usnadnilo ovládnutí území.
Na semináři proběhla také diskuze s dotazy z publika, například ohledně nákladů ukrajinské války, či kdo by mohl být "evropským Trumpem".
Seminář naplnil svůj cíl vytvořit prostor pro věcnou debatu, propojit odborníky napříč obory a přispět k hledání cest, jak posílit odolnost, stabilitu a konkurenceschopnost českého hospodářství v dynamicky se měnícím světě. Po závěrečném slovu organizátorky Marie Pošarové byla představena upoutávka na další seminář.
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
38 krát
