Rozhovory & debaty
Svatoš o válce a míru: Západ prohrává, Ukrajina už padla, tvrdí analytik
Rozhovor s Michalem Svatošem přináší nekompromisní analýzu války na Ukrajině, jednání v Istanbulu a postavení Evropy. Téma: Svatoš o válce a míru.
Svatoš o válce a míru: Rozhovor o Ukrajině, Západu a budoucnosti Evropy
Protiproud TV odvysílala obsáhlý rozhovor Petra Hájka s bezpečnostním analytikem Michalem Svatošem. Hlavním tématem diskuse byla blížící se jednání v Istanbulu, která Svatoš komentoval jako pokus o "komedii kapitulace", ale zároveň i jako zlomový okamžik, jenž může rozhodnout o budoucnosti Ukrajiny, Evropy i celého západního bloku.
Překvapivý obrat k míru a jednání jako divadlo
Hned v úvodu Svatoš překvapivě konstatuje, že Západ – a tedy i Česká republika – najednou začíná mluvit o míru. Tento posun v rétorice kontrastuje s nedávnou atmosférou, kdy samotná zmínka o míru mohla být vnímána jako trestuhodná. Dříve totiž podle Svatoše platilo, že jediným přijatelným cílem bylo úplné osvobození Ukrajiny.
Tento obrat přičítá prostému zjištění: Rusko nelze porazit a Západ bude ve válce poražen. Přirovnává situaci k zoufalým momentům v dějinách – k Hitlerovu listopadu 1944 či kapitulaci Viléma II. v roce 1918 – přičemž podotýká, že tito diktátoři byli tehdy paradoxně realističtější než dnešní západní lídři. Ti se podle něj uchylují k veřejnému předstírání, že jde o seriózní vyjednávání, přestože celá situace je spíš jen „komedií“.
Kdo podepíše kapitulaci?
Ukrajina podle Svatoše válku prohrála. Západ, zejména Evropa, je na cestě k rychlé porážce. Spojené státy pod vedením Joea Bidena podle něj válku sabotují a nemají zájem ji vyhrát. Ruská diplomacie má přitom jediný cíl: najít osobu, která bude ochotná přijít a podepsat kapitulaci.
Donald Trump prý donutil Volodymyra Zelenského odcestovat na jednání do Istanbulu, ačkoliv zatím není jasné, kdo bude na ruské straně jeho partnerem. Zelenský sice dříve tvrdil, že nikdy nebude jednat s Putinem, nyní však požaduje vyjednávání právě s ním. Putin však pravděpodobně do Istanbulu nepřijede, jednání povede spíše Sergej Lavrov nebo Jurij Ušakov.
Ačkoli Putin označil jednání za pokračování předchozích dohod, Svatoš trvá na tom, že ve skutečnosti jde o vyjednávání o kapitulaci. Západní hrozby, jako například výroky Emmanuela Macrona o možném nasazení raket Taurus, označuje za teatrální výstupy. Rusko se prý připravuje na novou ofenzívu, která má být mnohem důraznější než ta loňská. Každý další rok bude přinášet další tlak, až Ukrajina zcela padne.
Příměří jako taktika Západu, ne mírové řešení
Podle Svatoše Evropa neusiluje o skutečný mír, ale jen o příměří. Srovnává současnou situaci s výrokem maršála Ferdinanda Focha z roku 1922, který prohlásil, že Versailleská smlouva není mír, ale pouze příměří na dvacet let. Přesně takovou taktiku podle něj volí i dnešní Západ. Cílem není ukončení války, ale jen oddychový čas k přezbrojení.
Za příklad uvádí Locarnské dohody z roku 1925, které sice zaručily západní hranice Německa, ale nechaly východní prostor – včetně Československa – otevřený k útoku. V létě 1939 pak britští a francouzští politici prý aktivně usilovali o to, aby Polsko s Hitlerem válčilo, ačkoli jim sami nemínili přijít na pomoc.
Tento scénář se podle Svatoše dnes opakuje. Západ by rád přiměl Rusko, aby přijalo příměří a stáhlo se o patnáct kilometrů na každou stranu, čímž by se de facto muselo vzdát vlastního území, které je podle ruské ústavy integrální součástí Ruské federace. Mezi tato území Svatoš počítá Doněck, Luhansk, Cherson, Záporoží a Krym. To Putin nemůže připustit, a Západ to podle něj dobře ví.
Stav ukrajinské armády a ruské požadavky
Putin podle Svatoše výslovně zdůraznil, že základní příčinou války je ukrajinská armáda a její vazby na NATO. Proto Rusko požaduje její zásadní redukci. Ukrajinská armáda by se měla stát malou, zhruba stotisícovou silou, připomínající polní četnictvo, které bude schopno pořádat přehlídky, nikoli vést válku.
Její vybavení by mělo být omezené na minimum – několik tanků, dronů a houfnic. Klíčové je, aby armáda nevytvářela zálohy, což má být zajištěno dlouhodobými kontrakty. Vojáci mají zůstat v aktivní službě až do vyčerpání věkem. V oblasti pak nesmějí působit žádné ozbrojené síly Západu, a Rusko odmítá i přítomnost mírových jednotek.
Jednání v Istanbulu označuje Svatoš za „divadlo pro diváky“. Kritizuje generála Petra Pavla za jeho výroky o dvou milionech dodaných granátů a počítá, že by takové množství mohlo zlikvidovat jen dva tisíce ruských vojáků – přičemž cena za to by byla obrovská. Podle něj je taková představa absurdní a Pavel by měl být postaven před tribunál.
Západ zoufale prohrává v oblasti dronové války. Podle Svatoše potřebuje čas – příměří – aby se přezbrojil, mobilizoval, vytvořil nové zálohy a připravil na další pokus o ofenzívu.
Proč Západ potřebuje krizi a válku
Důvodem, proč Evropa setrvává ve válečné logice, jsou podle Svatoše ekonomické zájmy, které sahají až k Merkelové a její snaze o ekonomickou dominanci Německa. Evropská unie se zadlužila o stovky miliard eur, přičemž Němci se snaží získat z tohoto dluhu co největší díl – například prostřednictvím výroby munice.
Evropská ekonomika zaostává za Čínou, kde robotické továrny vyrábějí produkty bez lidské práce, zatímco v Evropě montují lidé auta za nízké mzdy. Klíčovým faktorem úspěchu je levná energie. Ta je v Evropě podle Svatoše záměrně blokována, protože by ohrozila zisky těch, kdo investovali do solárních a větrných elektráren. Ty jsou životaschopné jen tehdy, pokud je cena energie uměle vysoká.
Bez levné energie nebude Evropa schopná vybudovat moderní průmysl, data centra ani robotické fabriky. Místo toho bude fungovat jako levná montovna pro německý průmysl. Fialova vláda podle Svatoše místo modernizace ekonomiky pouze zajišťuje přísun ukrajinských montérů.
Federalizace EU a demografická strategie
Krize podle Svatoše slouží i k jinému účelu – má připravit půdu pro federalizaci Evropské unie. Strach a beznaděj mají být hnacími silami k vytvoření „Spojených států evropských“. Kromě toho potřebuje EU nové pracovní síly. Podle Svatoše se počítá s příchodem desítek milionů lidí – a to buď z Ukrajiny, nebo v případě zhroucení i z Ruska.
Ukrajinci nejsou podle něj sice tak výkonní jako Češi, ale jsou pracovitější než přistěhovalci ze Středního východu, a proto vhodní pro západní ekonomiky.
Historické paralely a původ elit
Evropští komisaři, zejména z pobaltských zemí, jsou podle Svatoše ideologicky srovnatelní s nacisty. Uvádí příklad litevského komisaře Andriuse Kubiliuse, někdejšího funkcionáře sovětského Komsomolu, který podle něj požaduje nejen kapitulaci Ruska, ale i jeho politickou „denacifikaci“, nový Norimberský tribunál a dosazení prozápadních kádrů.
Kubilius je podle Svatoše jen jedním z mnoha představitelů s komunistickou minulostí – do stejné skupiny řadí i Petra Fialu či Petra Pavla, jejichž otcové byli prominentní komunisté z padesátých let. Ideologickou linii táhne zpět až k Robertu Schumanovi, zakladateli EU, který působil jako německý voják za první světové války a v roce 1938 se podílel na Mnichovské dohodě. Cílem této „stále stejné ideologie“ má být příměří, které umožní pozdější obnovení války ve vhodnější chvíli.
Nové ruské taktiky a ekonomická síla
V případě krachu jednání v Istanbulu bude podle Svatoše Rusko pokračovat ve vojenském postupu. Připravilo novou taktiku dronových útoků pomocí „Banderolů“ – tedy dronů Orlan s nákladem, které létají vysoko a daleko, čímž obcházejí obranu Ukrajiny proti nízko letícím Shahedům.
Ukrajina potřebuje desetitisíce kulometčíků k obraně proti těmto dronům, a ani tak by nebyla schopna zastavit více než polovinu z nich. Vyčerpání lidských zdrojů je podle Svatoše neodvratné.
Ruský zbrojní průmysl mezitím šlape na plné obrátky. Kazaňské letecké závody vyrábějí patnáctkrát více než před válkou. Rusko dostává výzbroj z KLDR a podle Svatoše i z Číny, která tím sleduje vlastní zájmy – testuje vojenské technologie a zároveň vydělává.
Perspektiva pro Česko a střípky naděje
Jediné, co může Ukrajině zachránit životy, je podle Svatoše co nejrychlejší podpis kapitulace. Kdo ji podepíše, je Západu v zásadě jedno – potřebuje jen oficiální dokument. Kam až se ruská armáda zastaví, záleží pouze na ruských plánech. Očekává se vznik několika loutkových států, například v Oděse. Ta by mohla fungovat jako konfederace s autonomií, zatímco Kyjev se stane provinčním centrem.
Za pozitivní signály považuje Svatoš volbu papeže Lva XIV., který se hlásí k tradici Lva XIII. Ten kdysi vyzval ruského cara k církevní spolupráci. Volba 8. května, na den svatého Michaela – ochránce Ruska – je symbolická.
Také Trumpovo údajné vyslání Zelenského do Istanbulu je podle Svatoše známkou obratu a pomsty těm, kteří dříve mírové jednání sabotovali.
Macronovy výzvy k vyslání jednotek se prý smrskly z původních stotisíc vojáků na několik tisíc, kteří by měli pouze hlídat západní Ukrajinu. Evropa do války podle Svatoše nepůjde. V České republice naštěstí stále existuje demokracie. Ačkoliv se zde občas stane, že je někdo zadržen za tričko s nevhodným nápisem, nedějí se zde věci jako v Kyjevě, kde mají ozbrojené oddíly shánějící lidi do armády.
Demokracie dává naději, že se situace může změnit. Politici jako Fiala a Pavel podle Svatoše pouze virtuálně vedou zemi do války a reálně ke krachu. Spoléhají na menšinu voličů, kteří je volí jen kvůli odporu k Rusku nebo Andreji Babišovi. Jejich cílem je udržet si parlamentní pozice a výhody z toho plynoucí.
Budoucnost České republiky tak závisí na volbách. Svatoš nevylučuje, že Fiala může uspět, ale dodává, že opozice musí nabídnout reálný program pro moderní ekonomiku. Existuje prostor oslovit voliče, kteří dnes nemají koho volit.
A i když rozhovor pojednává o děsivých věcech, v samotném závěru se objevuje náznak naděje, že změna je možná.
Celý rozhovor ke shlédnutí ZDE
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
40 krát
