Rozhovory & debaty
Ondřej Dostál v Moskvě: Média prskají, protože jsme nabourali jejich narativ
Ondřej Dostál v Moskvě – europoslanec vysvětluje svou cestu do ruské metropole při výročí konce války. Položení květin, reakce médií, postřehy o sankcích i výzva k diplomatickému míru.
Ondřej Dostál v Moskvě: Květiny, památka padlým a výzva k míru
Europoslanec Ondřej Dostál poskytl rozhovor přímo z Moskvy u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. Jeho cesta do ruské metropole vzbudila značnou pozornost a kritiku v českých médiích. Hlavním cílem jeho vystoupení bylo objasnit důvody účasti na vzpomínkové akci a poskytnout vlastní pohled na události i aktuální mezinárodní situaci.
Vzpomínka místo přehlídky
Ondřej Dostál uvedl, že do Moskvy přijel položit květiny k památníku neznámého vojína. Tím chtěl uctít památku padlých a připomenout 80 let od porážky nacismu. Jeho motivací nebyla účast na vojenské přehlídce, kterou výslovně odmítl, ale snaha čelit tomu, co označil za narativ popírající zásluhu východní fronty a sovětské armády. Zdůraznil, že jeho mise byla výhradně vzpomínková a mírová. Kritizoval především výroky, které podle něj zkreslují historii a tvrdí, že Československo osvobodila výlučně americká armáda.
Mediální obraz a předchozí návštěvy Ruska
Podle Ondřeje Dostála jej česká média odsoudila a označila za „vlastizrádce“ či „spolupracovníka vrahů“. Kritizoval také dezinformace, které se v médiích objevily, zejména tvrzení, že se účastnil vojenské přehlídky. Připomněl, že Rusko navštívil už dříve, ještě před svým vstupem do politiky, v rámci odborné činnosti v oblasti zdravotnického práva. V té době jezdil do Ruska, na Ukrajinu i do dalších zemí, aby se věnoval výměně zkušeností ohledně zdravotnických systémů.
Moskva a dopady sankcí
Na otázku ohledně vývoje Moskvy a dopadu mezinárodních sankcí odpověděl, že město podle jeho pozorování „šlo dopředu“. Moskva nepůsobí jako hlavní město válčící země, ani jako město pod ekonomickým tlakem. Ačkoliv západní politici slibovali, že se Rusko pod sankcemi zhroutí, Ondřej Dostál konstatoval, že se tak nestalo – sociálně ani ekonomicky. Podle něj některé asijské země, například Čína, vykazují ještě větší technologický i infrastrukturní pokrok, ale Moskva se podle něj rozhodně nezhroutila.
Cestovní komplikace a dronové útoky
Diskuze se dotkla i praktických problémů spojených s cestou do Ruska. Přímé lety mezi hlavními městy Evropské unie a Moskvou jsou zakázány, což výrazně komplikuje dopravu. K tomu se přidávají i bezpečnostní hrozby – například dronové útoky na letiště. Ondřej Dostál označil tyto útoky za „škaredé věci“, které by za normálních okolností byly považovány za terorismus. Uvedl, že válka přináší ještě mnohem horší skutky, jako jsou útoky na raněné vojáky nebo zdravotníky. Z toho podle něj vyplývá jediné: válku je třeba diplomaticky ukončit.
Památka, rozdělení a dehumanizace
V další části rozhovoru se Ondřej Dostál vyjádřil k tomu, jak se společnost staví k připomínce vítězství nad nacismem. Zatímco by taková událost měla podle něj lidi spojovat, často spíše rozděluje. Většina občanů podle něj považuje za přirozené uctít památku obětí a poděkovat osvoboditelům – například položením květin na hroby a památníky. Takové jednání by podle něj nikdo neměl zaměňovat s podporou současného režimu.
Ostře kritizoval jazyk, který někteří lidé používají k popisu Rusů – například označení jako „skřeti“ nebo „orkové“, odvozené z Tolkienova díla. Taková slova podle něj slouží k dehumanizaci a vytváření obrazu nepřítele, který si nezaslouží existenci. Hlavním důvodem, proč jsou podle něj on a další účastníci oslav terčem kritiky, je to, že „nabourali narativ“, podle něhož není možné o míru jednat. Právě připomínka společného vítězství nad nacismem by podle něj mohla být výchozím bodem pro mírový dialog.
Absence českých představitelů a mezinárodní účast
Ondřej Dostál považuje za ostudu, že zatímco hlavy států z Číny, Brazílie a diplomaté z Indie a dalších zemí byly na oslavách přítomny, jediným zástupcem Evropské unie byl slovenský premiér Robert Fico. Česká republika podle něj měla být zastoupena alespoň premiérem, ministrem zahraničí, významným diplomatem nebo parlamentním politikem. Právě absence českých představitelů byla jedním z důvodů, proč se rozhodl k památníku přijít osobně.
Zároveň poznamenal, že nemá problém s tím, že se konec války připomíná i jinde – například v Kyjevě. Sovětská armáda byla totiž tvořena mnoha národy, včetně Rusů, Ukrajinců, Bělorusů i Čechoslováků. Podle něj si úctu zaslouží i partyzáni nebo civilisté, kteří povstali během květnových dnů. Klíčové však podle něj je, aby každá připomínka vítězství nad nacismem byla doprovázena výzvou k míru – aby se hrůzy světových válek neopakovaly. Zdůraznil, že v Moskvě byli přítomni zástupci států s obrovským počtem obyvatel, jako je Indie, Čína nebo Vietnam.
O podílu na vítězství a zbytečném srovnávání
Na otázku o rozdělování zásluh mezi jednotlivé státy Ondřej Dostál odpověděl, že každý, kdo padl v boji proti nacismu, si zaslouží úctu – bez ohledu na to, v jaké armádě sloužil a zda byl jediný, nebo jedním z mnoha. Trumfování, kdo měl větší ztráty, označil za plané a liché. Přesto konstatoval, že východní fronta byla statisticky krutější a německé armádě tam vznikly výrazně větší ztráty. Padlých v sovětské armádě bylo výrazně více, a to podle něj vytváří zásluhu, kterou nelze popřít. Zmínil také obrovské lidské ztráty Bělorusů. Připomněl, že Rusko v minulosti opakovaně vyzdvihovalo zásluhy spojenců, a nikoliv pouze vlastní.
Výzva k paměti a pokoře
Rozhovor byl zakončen výzvou, aby lidé studovali historii a pamatovali si ji. Jak Ondřej Dostál připomněl slovy známého citátu: pokud si historii nezapamatujete, budete si ji muset zopakovat. Zmínil rovněž praktické potíže, které cestu do Moskvy doprovázely – od přísných bezpečnostních opatření až po problémy s internetovým připojením. Přes tyto překážky považuje svou účast na pietním aktu za důležitý symbolický krok.
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
29 krát
