Rozhovory & debaty
Profesor Petr Drulák na XTV: O Ukrajině, Západu, přepisování dějin a symbolice 9. května
Profesor Petr Drulák na XTV: O Ukrajině, Západu, přepisování dějin a symbolice 9. května
Petr Drulák XTV rozhovor: Ukrajina, Západ a dějiny
Politolog, profesor a bývalý diplomat Petr Drulák byl hostem pořadu Za čárou na XTV, kde se v obsáhlém rozhovoru vyjádřil k řadě klíčových světových událostí. Věnoval se jak aktuálním otázkám války na Ukrajině, tak roli evropské diplomacie, vnitřní situaci v Německu i symbolice výročí konce druhé světové války. Nechyběla ani ostrá kritika české zahraniční politiky a varování před přepisováním dějin.
Putinův návrh přímého jednání a reakce Ukrajiny
Rozhovor začal komentářem k nečekanému oznámení Vladimira Putina o připravenosti jednat s Ukrajinou napřímo, ke kterému došlo krátce po půlnoci. Podle Druláka tento krok přišel poté, co se Spojené státy stáhly ze své zprostředkovatelské role, když ztratily víru v úspěch diplomatického řešení a „daly od toho ruce pryč“.
Drulák vnímá Putinovu iniciativu jako signál, že Rusko o mír skutečně stojí a nechce válku vést donekonečna. Zároveň jde podle něj o součást širší bitvy o veřejné mínění – pokus prezentovat Rusko jako ochotné k jednání, přestože je považováno za agresora. Připomněl, že Moskva byla k jednání připravena již dříve, ale Ukrajina po roce 2022 na základě zákona odmítá vyjednávat s Ruskem s tím, že s „takzvanými zločinci“ jednat nelze.
Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl osobní setkání s Putinem v Istanbulu, označil Drulák za mediální gesto bez reálného základu. Osobní setkání hlav států je podle něj v tuto chvíli nepravděpodobné, větší šanci vidí ve vyjednávání na úrovni náměstků nebo zvláštních pověřenců.
Legitimita prezidenta Zelenského a volby na Ukrajině
Diskuse o jednání se záhy stočila k otázce legitimity současného ukrajinského prezidenta. Drulák vyjádřil pochybnosti, zda by Zelenskyj dokázal v případných volbách obhájit svůj mandát. Zatímco na Západě je vnímán jako hrdina, v samotné Ukrajině je situace podle Druláka mnohem složitější. Poukázal na verbíře, kteří nahánějí mladé muže na frontu, a přetrvávající korupci umožňující vyhnout se odvodu za úplatek. Tyto skutečnosti se objevují i v oficiálních médiích.
Zásadním momentem bylo podle Druláka nedávné hlasování ve Verchovné radě, které mělo potvrdit Zelenského jako jediného legitimního prezidenta. Ačkoliv má parlament převahu Zelenského spojenců, první hlasování neprošlo. K většině došlo až po nočním vyjednávání, které podle Druláka pravděpodobně zahrnovalo vydírání a uplácení. Tento fakt vnímá jako signál rostoucí nespokojenosti i v nejvyšších patrech ukrajinské moci.
Zároveň upozornil na snahu vládnoucí garnitury eliminovat potenciální rivaly – například prostřednictvím sankcí proti bývalému prezidentu Porošenkovi nebo poradci Arestovyčovi. Podle Druláka to ukazuje, že Zelenského tým se obává voleb a ví, že znovuzvolení by bylo „velmi, velmi těžké“.
Kritika české diplomacie a „lídra svobodného světa“
Na adresu českého ministra zahraničí, který označil Zelenského za „lídra svobodného světa“, pronesl Drulák ostrou kritiku. Výrok označil za iracionální a přirovnal jej k výkřiku fanynky na koncertu rockové hvězdy. Podle něj se ministr nechal unést okamžikem a ztratil sebekontrolu.
Ukrajinu nevnímá jako skutečně suverénní stát – podle něj se již od roku 2014 jedná o loutkovou vládu pod vlivem domácích ultranacionalistických sil a Spojených států. Zatímco původní Zelenskyj mohl být produktem domácích skupin, dnešní prezident je podle Druláka plně podřízen západním zájmům. V samotném ministerstvu zahraničí se podle něj objevily hlasy, že titul „lídra svobodného světa“ by měl náležet spíše prezidentu Spojených států.
Evropská diplomacie, sankce a realita vlivu
K roli evropské diplomacie v konfliktu na Ukrajině byl Drulák krajně skeptický. Podle něj se omezuje pouze na vyhlašování a hrozby sankcemi. Další sankce však nepovažuje za reálné – ty stávající již představují vážný problém pro samotnou Evropu. Ačkoliv sankce komplikují situaci i Rusku, ekonomická čísla podle něj ukazují, že Moskva není na tom hůře než Evropská unie.
Zásadní cíl sankcí – mezinárodní izolace Ruska – se podle Druláka nepovedl. Jako důkaz uvádí účast zástupců států představujících polovinu světové populace na moskevské přehlídce 9. května. Vladimir Putin podle něj evropské lídry jako Starmera, Macrona či Scholze nebere vážně, na rozdíl od signálů přicházejících z Washingtonu.
Ultimáta a iluze evropské moci
Evropské výzvy k 30dennímu příměří hodnotí Drulák jako nereálné a spíše PR tah pro domácí publikum. Označil je za ultimátum ze strany zemí bez vojenské síly a „zcela mimo realitu“. I kdyby Putin o příměří uvažoval, na návrh formulovaný jako ultimátum podle něj nemůže přistoupit.
Ficova návštěva v Moskvě a napětí s Estonskem
Pozitivně vnímal Drulák účast slovenského premiéra Roberta Fica na oslavách 9. května v Moskvě. Podle něj šlo o správné rozhodnutí, které uznává historickou realitu. Střední a východní Evropa podle Druláka vděčí za svou existenci Rudé armádě, a tuto „objektivní vazbu“ nelze popřít.
Odmítavý postoj Estonska, které Ficovi nepovolilo přelet přes své území, označil za „naprostou nehoráznost“ a „útok na členský stát“. Slovensko by podle něj mělo na incident reagovat – například odvoláním velvyslance, nebo nepodporou estonských návrhů v rámci EU. Připomněl také, že Fico vetoval návrhy na zákaz ruských surovin.
Symbolika 9. května a setkání ve Lvově
Drulák označil přehlídku 9. května v Moskvě za úspěšnou demonstraci toho, že Rusko není izolované. Za zarážející považuje nepřítomnost zástupců evropských států, a to navzdory tomu, že právě Evropa byla hlavním bojištěm druhé světové války. Paradoxní bylo podle něj i to, že evropští ministři zahraničí se ve stejný týden sešli ve Lvově – městě, kde je dodnes uctíván Stěpan Bandera. Považuje za „na pováženou“ pořádat schůzku v takto symbolickém čase a místě.
Odmítání osvobození a přepisování dějin
Na závěr rozhovoru se Drulák důrazně vymezil proti tvrzení, že Rudá armáda v roce 1945 Československo neosvobodila, ale okupovala. Taková interpretace je podle něj „děsivým“ přepisováním jednoznačných historických skutečností. Zdůraznil nutnost rozlišovat mezi rokem 1945, kdy Rudá armáda po několika měsících odešla, a rokem 1968, kdy skutečně došlo k okupaci. Kritizoval české politiky a média, kteří tento rozdíl ignorují a přizpůsobili by svou rétoriku „jakémukoli novému zadání“.
Ruská veřejnost, válka a role Kremlu
K otázce veřejné podpory války v Rusku Drulák uvedl, že nedávný finský průzkum potvrdil vysokou podporu prezidentu Putinovi. To ale nutně neznamená souhlas s válkou – podle Druláka ji mnozí Rusové vnímají jako nutné zlo, ne jako ideál. Extrémně nacionalistické kruhy sice volají po zničení Ukrajiny, ale ty podle něj nejsou určující pro oficiální linii Kremlu.
Německá politika, Scholz a AfD
Rozhovor se dotkl i dění v Německu, konkrétně problematického hlasování o důvěře kancléři Olafovi Scholzovi. To podle Druláka znamenalo „podstatnou facku“, jaká se žádnému kancléři od dob Adenauera nestala. Výsledek prvního hlasování ukázal nespokojenost i uvnitř koalice. Ke schválení došlo až díky hlasům poslanců z Die Linke, které Drulák označil za součást „kartelu vládních stran“. Jedinou skutečně opoziční stranou je podle něj AfD.
V souvislosti s AfD Drulák upozornil na snahy stranu „zlikvidovat“ nikoli politicky, ale právně. Označení AfD za pravicově extremistickou německou kontrarozvědkou umožňuje státním institucím proti straně podnikat kroky v oblasti sledování. Tento postup označil za „děsivý“ a s ironickým nadhledem poznamenal: „Ať žije demokracie“.
Závěr: Kritický pohled na současný svět
Rozhovor s Petrem Drulákem na XTV přinesl nekompromisní pohled na mezinárodní politiku, českou diplomacii i vnitřní vývoj v Evropě. Drulák vystupoval jako ostrý kritik hlavního proudu, poukazující na pokrytectví, historické paradoxy a ztrátu racionality v politickém diskurzu. V jeho výkladu se mísí akademická erudice s diplomatickými zkušenostmi a kritickým odstupem – bez snahy podbízet se či zjednodušovat.
Celý rozhovor ke zhlédnutí ZDE
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
36 krát
