Zprávy
Genocida v Gaze: Netanyahu tvrdí, že by trvala jediné odpoledne. OSN hlásí hladomor
Genocida v Gaze se podle premiéra Benjamina Netanyahua nekoná, přesto prohlásil, že by ji Izrael mohl dokončit během jediného odpoledne. Tento kontroverzní výrok zazněl v době, kdy OSN i světová veřejnost obviňují izraelskou vládu z vyvolávání humanitární krize a úmyslného omezování pomoci do palestinského Pásma Gazy.
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu se dostal do centra další mezinárodní bouře poté, co na tiskové konferenci prohlásil, že pokud by Izrael usiloval o genocidu v Gaze, mohl by tento cíl splnit „během jediného odpoledne“. Výrok zazněl v době, kdy jeho vláda čelí tvrdé kritice ze strany OSN i řady států kvůli postupu v palestinském Pásmu Gazy a zejména kvůli obviněním z úmyslného vyvolávání hladomoru.
Netanyahu se snažil odvrátit narůstající tlak a zpochybnil tvrzení, že jeho kabinet uplatňuje předem promyšlenou politiku vyhladovění. Podle jeho slov v Gaze nedochází k hladomoru, ale pouze k dočasnému „nedostatku“. „Kdybychom chtěli hladomor, kdyby to byla naše politika, dnes by v Gaze po dvaceti měsících nežili dva miliony lidí. Kdybychom chtěli spáchat genocidu, trvalo by to přesně jedno odpoledne,“ prohlásil.
Kritika OSN a důkazy o humanitární krizi
Od března do května Izrael zcela zakázal vstup humanitární pomoci do Gazy. I když premiér tvrdí, že omezení byla zrušena, OSN upozorňuje, že dodávky pomoci jsou často blokovány nebo přepadávány. Koncem července agentury OSN oznámily, že existuje „rostoucí množství důkazů“ o probíhajícím hladomoru. Fotografie vyhublých dětí zaplavily světová média a vyvolaly vlnu pobouření.
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zemřelo na podvýživu více než 200 lidí, z toho 98 dětí. Data z května ukazují, že až 470 000 obyvatel čelilo „katastrofálnímu hladu“, jak jej definuje klasifikace IPC (Integrated Food Security Phase Classification). Tyto informace zásadně posilují hlasité obvinění, že situace v Gaze má parametry genocidy.
Genocida v Gaze jako geopolitická otázka
V posledních měsících se téma genocidy v Gaze stalo nejen humanitární, ale i politickou otázkou. Mnohé západní státy oznámily záměr uznat stát Palestina, čímž vyslaly jasný signál nesouhlasu s postupem izraelské vlády. Do sporu se zapojil i americký prezident Donald Trump, který podle zpráv NBC News při nedávném telefonátu na Netanyahua křičel, když premiér bagatelizoval zprávy o hladovění palestinských civilistů.
Napětí roste i uvnitř samotného Izraele. Nedávno vláda schválila Netanyahuův plán na vojenské ovládnutí Gazy City s odůvodněním, že jde o jediný způsob, jak osvobodit rukojmí a zajistit demilitarizaci území. Tento krok však vyvolal rozsáhlé protesty – tisíce Izraelců vyšly do ulic, aby vyjádřily nesouhlas s politikou vlády a způsobem, jakým řeší konflikt.
Výrok, který může zůstat symbolem
Netanyahuův výrok o tom, že „genocida v Gaze by zabrala jedno odpoledne“, se okamžitě stal předmětem mezinárodní pozornosti i ostrých reakcí. Kritici tvrdí, že jde o cynickou a necitlivou formulaci, která relativizuje utrpení palestinských civilistů a zároveň odhaluje tvrdý postoj izraelské vlády.
Přesto premiér pokračuje v obhajobě své politiky, kterou prezentuje jako nutnou pro bezpečnost Izraele. Otázkou zůstává, zda mu tento argument obstojí před sílícím tlakem mezinárodního společenství, které stále hlasitěji mluví o tom, že situace v Gaze není jen humanitární krizí, ale má i právní rozměr zločinů proti lidskosti.
-
Kategorie
Zprávy -
Hity
166 krát
