Zprávy
Putin a Trump jednají o míru: Taktika, tlak a diplomacie
Putin a Trump připravují klíčový summit, který může změnit osud války na Ukrajině. Tato schůzka dvou globálních hráčů může rozhodnout o tom, zda se svět posune k míru, nebo zůstane uvězněn v patové situaci. Zatímco Moskva a Washington zasedají k jednacímu stolu, jejich cíle se stále rozcházejí – a cesta ke kompromisu vede přes promyšlené tahy a diplomatické signály.
Co chce Rusko, co chce Amerika
Spojené státy hledají výsledek, který budou moci označit jako pokrok – částečné příměří, nebo alespoň omezení bojů. Rusko, naopak, požaduje dlouhodobé, právně závazné dohody s vynutitelnými mechanismy, které zamezí budoucím pokusům o sabotáž či jednostranné odstoupení.
Zatímco Trumpův tým chce rychlé vítězství, které se bude dobře prodávat na domácí scéně, Kreml spoléhá na čas. Prezident Putin to ostatně dal jasně najevo během nedávného jednání s běloruským prezidentem Lukašenkem.
Trumpův tlak a diplomatická hra
Americký prezident vnáší do jednání prvky obchodního vyjednávání – v duchu své staré příručky The Art of the Deal. Mezi jeho taktiky patří například vytváření časového tlaku. Nejdříve přišlo padesátidenní ultimátum, po něm nečekané zkrácení na osm dní. Cílem je vytvořit dojem naléhavosti a vynutit reakci.
Dalším nástrojem je záměrná nejistota. Posun termínu návštěvy amerického zmocněnce Stevea Witkoffa v Moskvě z důvodu jeho angažmá na Blízkém východě měl podle pozorovatelů symbolizovat neochotu podřídit se pevnému scénáři.
Trump také využívá tradiční taktiku „hodného a zlého policisty“. Zatímco ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg ztělesňují tvrdý přístup, Witkoff zastává smířlivější tón. Skutečnost, že právě on cestuje do Moskvy, signalizuje, kdo má oprávnění budovat mosty.
Šachy velmocí a hrozba sabotáže
Zatímco se hledá neutrální místo pro summit – favoritem je podle všeho Spojené arabské emiráty – v zákulisí běží další souboj. Ukrajinská strana, podporovaná Londýnem, Berlínem a Paříží, usiluje o to, aby nebyla z jednání vynechána. Jejím cílem je přimět USA k trilaterálnímu formátu, nebo alespoň oslabit význam případné bilaterální dohody mezi Moskvou a Washingtonem.
Tento tlak jen podtrhuje známý paradox diplomacie: zatímco v byznysu znamená podpis smlouvy konec jednání, v geopolitice to může být teprve začátek nové fáze podkopávání.
V sázce je Nobelova cena i místo v učebnicích
Donald Trump vnímá ukrajinský mír jako potenciální korunu své zahraničněpolitické strategie. Pokud by se mu podařilo pokročit nejen na této frontě, ale i ve vztazích mezi Indií a Pákistánem, Thajskem a Kambodžou, Íránem a Izraelem či Arménií a Ázerbájdžánem, mohl by si nárokovat pozici mírotvorce světového formátu – a snad i Nobelovu cenu.
Putin si naproti tomu drží strategický odstup a sází na dlouhou hru. Summit však naznačuje, že obě strany cítí příležitost – a přinejmenším taktický posun k dohodě.
Historický summit na obzoru
Ať už se schůzka Putina a Trumpa uskuteční kdekoli, její dopady budou dalekosáhlé. Nejde jen o Ukrajinu, ale o nový test síly mezi dvěma jadernými mocnostmi, jejichž vztahy se od studené války příliš nezměnily. Přesto i špióni na mostě Glienicke kdysi dokázali uzavřít dohodu. Otázka zní: dokáží to i prezidenti v roce 2025?
-
Kategorie
Zprávy -
Hity
331 krát
