Komentáře
Knotek schvaluje bombardování: Dvojí metr Pirátů?
Zlínský politik Jiří Knotek (Piráti) veřejně podpořil letecký útok USA na Írán, který označil za oprávněný a nezbytný. Zatímco ruskou agresi na Ukrajině správně odsuzuje, v případě amerických raket stejný postup hájí. Článek rozebírá, proč „Knotek schvaluje bombardování“ není jen kontroverzní titulek, ale ukázka nebezpečné politiky dvojího metru.
Knotek schvaluje bombardování: Proč je postoj Pirátů k Íránu morálně neudržitelný
Na serveru ParlamentníListy.cz se v červnu objevil článek zlínského krajského zastupitele a člena Pirátů Jiřího Knotka s názvem „Proč Írán nesmí mít jadernou zbraň a proč byl útok USA oprávněný“. Autor v něm s naprostou samozřejmostí hájí jednostranný vojenský úder Spojených států na íránské jaderné zařízení jako „nezbytný“ a „legitimní“ akt v rámci politiky nešíření jaderných zbraní.
Je to text, který by bylo možné s klidem označit za neškodný výron ideologického nadšení, kdyby ovšem nepředstavoval učebnicový příklad dvojího metru. Zatímco Knotek dříve mluvil o ruské agresi na Ukrajině jako o „teroristickém aktu“, v případě amerického útoku na suverénní stát používá výrazivo jako „oprávněný zásah“ či „preventivní bezpečnostní opatření“.
Tato selektivní morálka ale není jen politicky pokrytecká. Je hluboce nebezpečná — a to nejen pro právní řád, ale i pro globální bezpečnost a samotnou důvěryhodnost západních demokracií.
Když „mírový“ politik tleská bombardování
V článku publikovaném na Parlamentních listech Knotek předkládá jednoduchou rovnici: hrozba + preventivní úder = legitimita. Podle něj byla americká akce proti Íránu nejen „oprávněná“, ale dokonce nutná k zamezení vývoje jaderné bomby. Zároveň připomíná porušování lidských práv, teroristické aktivity a vliv na regionální nestabilitu.
To všechno může být pravda. Jenže takové výtky by mohly být uplatněny prakticky na kterýkoli jiný stát ve světě. A přesto si žádná země nemůže sama sobě udělit právo shazovat bomby na jinou.
Takzvané preventivní útoky nejsou v souladu s mezinárodním právem. Článek 2(4) Charty OSN jasně zakazuje použití síly, vyjma případů sebeobrany nebo schválení Radou bezpečnosti. To nebyl tento případ. Pokud bychom tento přístup uznali, mohli bychom stejně obhajovat i ruský nálet na Ukrajinu, který Moskva také zdůvodňuje „preventivními obavami z NATO“. A právě tento postup Rusku Západ — včetně Knotka — jednoznačně a správně vyčítá. Proč je tedy v podání USA označován za legitimní?
Právo silnějšího není právo
Knotek se odvolává na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), jako kdyby automaticky dávala Spojeným státům mandát k válečným útokům. Ale NPT není licence k preventivním úderům. Naopak: zavazuje všechny strany ke spolupráci, kontrole a odzbrojení.
A kde je výzva k odzbrojení Izraele, který jaderné zbraně má, aniž by NPT vůbec podepsal? Proč chybí tlak na Spojené státy, které od JCPOA jednostranně odstoupily a shodily odpovědnost na Teherán? Knotkův výklad NPT je jednostranný, zjednodušující a slouží spíš propagandě než míru.
Bombardování neposiluje umírněné, ale radikály
V textu se uvádí, že jediné, co brání Íránu ve vývoji jaderných zbraní, jsou útoky, kybernetické sabotáže a vnější tlak. Ale právě tyto kroky posilují tvrdá křídla vlivných sil uvnitř íránského režimu. Ukazují obyvatelstvu, že Západ nejedná vážně, nýbrž útočí, porušuje dohody a reaguje silou.
V roce 2015 byla uzavřena dohoda JCPOA, která zajistila přísné kontroly a omezení obohacování uranu. Írán ji dodržoval — až do okamžiku, kdy Trumpova administrativa dohodu zrušila a uvalila nové sankce. Teprve poté Teherán ztratil motivaci ji respektovat. Jak z toho vinit pouze jednu stranu?
Lidská práva se nedají chránit výbušninami
Írán porušuje lidská práva. Ano. Ale odpovědět na to raketovými útoky je nejen kontraproduktivní, ale i neetické. Lidská práva se nedají exportovat bombami. Zkušenosti z Iráku, Libye nebo Sýrie ukazují, že vojenská intervence zpravidla následuje kolaps režimu, chaos, válka milic a masové utrpení.
Íránské ženy nepotřebují americké stíhačky. Potřebují mezinárodní podporu, hlas solidarity a tlak, který nezabíjí nevinné. Knotkovo nadšení pro takové „oprávněné útoky“ je víc nebezpečné než užitečné.
Režim nezměníte bombardováním
Knotek tvrdí, že „Západní spojenci by neměli podceňovat nebezpečí, které Írán představuje“ a že „jedinou dlouhodobě udržitelnou cestou je změna politického systému v zemi“. Tím se dostává do rétoriky, která velmi připomíná dřívější americká zdůvodnění invaze do Iráku nebo intervence v Libyi. Ale kde skončily tyto pokusy o vnější změnu režimu? V chaosu, anarchii a bezvýchodném násilí.
Tvrdé zásahy zvenčí obvykle nezničí režim, ale zničí společnost, která jej mohla jednou změnit sama. Každý mrtvý civilista, každá rozbombardovaná továrna či nemocnice, je vítězstvím radikálů a porážkou umírněných. Jestli Západ ještě někdy bude mluvit o svobodě a lidských právech, měl by si připomínat, že žádná bomba ještě nikoho nenaučila demokracii.
Když ztrácíme morální kompas
Knotek byl jedním z těch, kdo odsoudili ruskou invazi na Ukrajinu. Ale když nyní schvaluje jinou formu agrese, ztrácí veškerou věrohodnost. Nelze se stavět do pozice obránce mezinárodního práva, pokud si jeho pravidla vykládáme podle toho, kdo zrovna střílí.
Takový přístup dává munici "ruské propagandě": „Západ si pravidla ohýbá, jak se mu hodí.“ Kreml s oblibou cituje západní licoměrnost — a právě Knotkova argumentace je toho ukázkou. Pokud chceme být v očích světa morální silou, musíme takovými být vždy a vůči všem.
Ne k selektivní spravedlnosti
Knotkův článek není analýzou. Je politickou racionalizací jednostranného násilí. Pod nálepkou „oprávněných útoků“ se skrývá nebezpečná logika: silnější má pravdu. Pokud tento přístup budeme normalizovat, pak nemáme žádný základ, jak odmítat jiné agrese. A příště to může být kdokoli jiný.
Jedno právo. Jedna pravidla. Pro všechny. Jinak budeme svět práv mít už jen na papíře.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
455 krát
