Rozhovory & debaty
Petr Drulák: Rusko má navrch, Zelenskyj nemá sílu a Trump hledá mír
Profesor Petr Drulák v pořadu Za čárou na XTV analyzoval geopolitické souvislosti války na Ukrajině. Podle něj má Rusko převahu, Zelenskyj nemá žádnou sílu a Trump se snaží nastolit mír po svém.
Kdo vítězí: Západ, nebo Rusko?
V pořadu Za čárou na XTV se po delší době objevil profesor Petr Drulák, aby analyzoval současný vývoj v zahraniční politice. Hned na úvod byl konfrontován s otázkou, zda je v konfliktu mezi Západem a Ruskem možné určit vítěze. Drulák poznamenal, že situace na frontě naznačuje výraznější úspěchy Ruska než Ukrajiny, což se promítá i do politické a diplomatické roviny. Podle něj tak dnes stojí Rusko na silnější pozici.
Připomněl však, že samotná válka se neodehrává pouze na frontových liniích, ale také uvnitř jednotlivých států a mezi nimi. Zmínil například boj uvnitř americké administrativy, kde má prezident Donald Trump kolem sebe lidi, kteří nesdílejí jeho politiku a chtěli by pokračovat v linii Joea Bidena. Stejně tak existuje napětí mezi Evropou a Amerikou. Zatímco evropští lídři opakují mantru o boji do ukrajinského vítězství bez spěchu na kompromisy, Trump otevřeně naznačuje Ukrajincům nutnost vzdát se části území, pokud chtějí dosáhnout míru. Konfliktní linie se objevují i v samotném Kyjevě, kde je prezident Volodymyr Zelenskyj nucen balancovat mezi tlakem vojenských milicí a požadavky západních mocností.
Petr Drulák o pozici Zelenského a síle Putina
Podle profesora Druláka dnes Zelenskyj nemá prakticky žádnou vlastní sílu. Přestože formálně zastává prezidentský úřad, jeho země je vydána na milost západním podporovatelům a zároveň ztrácí území ve prospěch Ruska. To značně omezuje jeho vyjednávací schopnosti. Drulák připomněl i Trumpovo dřívější konstatování adresované Zelenskému, že „nemá žádné karty, se kterými by mohl hrát“.
Naopak prezident Vladimir Putin je podle Druláka nejsilnějším hráčem celé situace a disponuje největší kontrolou nad jejím vývojem. Přestože část Západu tvrdí, že Putin je v izolaci, skutečnost je podle Druláka odlišná. Od nástupu Trumpovy administrativy s ním Američané seriózně komunikují a Rusko udržuje běžné diplomatické vztahy s většinou světa mimo evropské země. O to více dnes působí, že právě Evropané se rozhodli komunikaci s Putinem omezit.
Macron, Aljaška a návrat k tradiční diplomacii
Profesor Drulák připomněl, že francouzský prezident Emmanuel Macron s Putinem hovořil dvakrát. První telefonát v roce 2022 chápal jako pokus Francie o mírotvornou roli, která odpovídala evropské tradici nenechat se zatáhnout přímo do válečných konfliktů. Telefonát v roce 2025 už však vnímal spíše jako Macronovu snahu „nenechat si ujet vlak“, protože si uvědomuje, že Američané se s Ruskem aktivně baví a Francie by mohla být odsunuta na vedlejší kolej.
Západní komentáře o setkání Trumpa s Putinem na Aljašce, které prý legitimizovalo ruského prezidenta, označil Drulák za mylné. Podle něj nešlo o žádnou milost či odměnu, nýbrž o návrat k tradiční diplomacii velmocí. Připodobnil to k prvnímu setkání Michaila Gorbačova s Ronaldem Reaganem, kde sice nedošlo k průlomům, ale především k ujasnění pozic a obnovení kontaktů. Podstatné bylo, že si obě strany potvrdily smysl v dalším jednání.
Trump, Nobelova cena a americká strategie vůči Číně
Drulák se zamýšlel také nad osobními motivy Donalda Trumpa. Podle něj není vyloučené, že Trump usiluje o Nobelovu cenu míru, což je ocenění, které si nelze koupit a které by uspokojilo jeho osobní ješitnost, možná i v touze překonat Baracka Obamu. Připomněl také, že úspěšní byznysmeni v politice již nehledají primárně obchodní zisk, ale touží po tom, aby byli zapsáni do historie jako osobnosti, které změnily svou zemi.
Klíčovým prvkem Trumpovy zahraniční politiky je podle Druláka Čína, kterou Spojené státy vnímají jako systémového rivala. I proto je podle něj logické, že Trump usiluje o solidní vztahy s Putinem. Spojené státy se tak snaží zabránit tomu, aby Rusko zcela spadlo do čínské sféry vlivu, a raději hledají možnost jednat přímo s Moskvou. Drulák také zdůraznil rozdílnost diplomatických stylů obou mocností. Čína jedná zdrženlivě, málokdy komentuje mezinárodní dění, zatímco Trump je známý svou permanentní komunikací prostřednictvím médií a sociálních sítí.
Epsteinova kauza a „Trumpova zpátečka“
Rozhovor se stočil i k citlivému tématu kauzy Jeffreyho Epsteina. Petr Drulák jej popsal jako kuplíře pro super vlivné a super bohaté globální kruhy, který za svou roli zřejmě zaplatil životem. Přestože oficiální verze hovoří o sebevraždě, podle Druláka existují vážné důvody pro pochybnosti.
Zmínil i konkrétní jména, která se s Epsteinem pojí. Princ Andrew byl podle něj spíše „předhozený“ médiím, zatímco Bill Gates či Bill Clinton byli důležitými postavami spojenými s Epsteinovým prostředím. Připomněl, že Donald Trump měl k Epsteinovi v 90. letech a na počátku nového tisíciletí velmi blízko, ale později se jejich cesty rozešly.
Trump během své kampaně často využíval Epsteinovu kauzu jako kartu proti elitám a sliboval odhalení jejich zkorumpovanosti. Jak ale připomněl Drulák, po nástupu do prezidentského úřadu přišla „Trumpova zpátečka“. Ačkoliv nejprve byly jmenovány osoby pro vyšetřování, v květnu přišlo překvapivé oznámení, že žádný Epsteinův seznam neexistuje a kauza je uzavřena. Podle Druláka se nabízejí dvě vysvětlení. Buď Trump zjistil, že zveřejnění by mohlo poškodit jeho politické cíle, nebo že získané kompromitující materiály, včetně nahrávek využívaných zpravodajskými službami, může využívat i on sám.
Petr Drulák: Českých voleb se geopolitika nedotkne
Na závěr rozhovoru profesor Petr Drulák vyjádřil přesvědčení, že současná mezinárodní situace na ose Rusko–Ukrajina–EU–USA nebude mít zásadní vliv na české volby. Důvodem je podle něj fakt, že naprostá většina hlavních politických stran se v základních otázkách zahraniční politiky, například v odmítání přímého zapojení českých vojáků na Ukrajině, shoduje. Konflikt proto není v centru volební kampaně a česká politická scéna se v této oblasti liší jen minimálně.
Celý rozhovor ke shlédnutí na XTV
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
220 krát
