Rozhovory & debaty
Předvolební debata ČT: Zaorálek odmítl militarizaci a vyzval k míru
Předvolební debata České televize ukázala ostrý střet názorů na zahraniční politiku. Lubomír Zaorálek kritizoval militarizaci, varoval před jadernou eskalací a vyzval Evropu k samostatné mírové roli.
Předvolební debata České televize zaměřená na zahraniční vztahy shromáždila osm zástupců politických stran a hnutí. Diskuze se soustředila na klíčová globální a regionální témata a jedním z nejvýraznějších hlasů byl místopředseda Sociální demokracie Lubomír Zaorálek, kandidující za koalici Stačilo!. Jeho postoje k válce na Ukrajině, vztahu k USA a Číně či k podobě evropské diplomacie ostře kontrastovaly s názory vládních i opozičních představitelů.
Ukrajina, Donald Trump a hranice možností
Hned v úvodu padla otázka, zda může Ukrajina získat zpět všechna území okupovaná Ruskem. Diskuzi odstartoval výrok Donalda Trumpa, podle něhož by se něco takového mohlo stát. Lubomír Zaorálek to označil za nesmysl. Podle něj Ukrajina nemá dostatečné kapacity, ať už vojenské, nebo lidské, aby mohla takový cíl naplnit.
Jeho oponenti, zejména ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, zdůraznili, že Ukrajina má na to právo, ale zároveň připustili, že realita je jiná a hlavním cílem je zastavit Vladimira Putina. Lubomír Zaorálek interpretoval Trumpův výrok jako vzkaz Evropě, aby se ukázala sama, zatímco Spojené státy se postupně stahují z aktivní podpory. Připomněl také, že Washington omezuje pomoc Pobaltí, negarantuje ani dva tisíce vojáků pro pobaltské státy a nedodává systémy Patriot do Dánska. Podle něj se tak Amerika chová k Evropě jako k vazalovi a kolonii.
Kritika militarizace a výzva k mírové iniciativě
Zaorálkův postoj okamžitě vyvolal kritiku Jana Lipavského a Vladimíra Votápka z Pirátů. Vladimír Votápek, který se s ním podle vlastních slov rozchází téměř vždy, přímo označil jeho argument, že vyhýbání se třetí světové válce znamená ustupování Rusku, za esenci kremelské propagandy. Lipavský hájil vládní politiku, kterou označil za aktivní a odpovědnou, a zdůraznil investice do obrany.
Lubomír Zaorálek však trval na tom, že Evropa musí skoncovat s atmosférou militarizace a s vírou ve vojenské řešení, které podle něj nikam nevede. Vyzval k aktivní mírové iniciativě a hledání kompromisu, jenž by zastavil válku a zbytečné zabíjení. Válka podle něj Evropu geopoliticky i ekonomicky devastuje a zároveň hrozí, že se konflikt rozšíří do nebezpečných rozměrů, včetně jaderné katastrofy.
Na tuto výzvu reagoval Jan Lipavský stručně a jednoznačně: mír by nastal ve chvíli, kdy Rusko opustí Ukrajinu. Lubomír Zaorálek naopak varoval, že česká veřejná debata se mění v jednostrannou vojenskou propagandu, která dusí pluralitu a vytváří atmosféru strachu.
Spory o reakci na narušení vzdušného prostoru
Další spor vyvolala otázka narušování vzdušného prostoru NATO. Lubomír Zaorálek apeloval na postup v souladu s mezinárodním právem, tedy zasílání diplomatických nót a předvídatelnost, nikoliv okamžité sestřelování cizích letadel. Tento umírněný přístup se střetl s ostrým názorem Vladimíra Votápka, který prohlásil, že by ruskou stíhačku bez dalšího varování sestřelil.
Podobně kriticky vystoupila i Barbora Urbanová ze STAN, která vyzvala Zaorálka a Jaroslava Foldynu, aby se přestali bát Ruska. Zdůraznila, že právě Rusko je agresorem, který rozpoutal válku proti Ukrajině.
Palestinská otázka a obvinění z genocidy
V závěru předvolební debaty se střet přenesl na Blízký východ. Lubomír Zaorálek ostře kritizoval vládu, včetně premiéra i ministra zahraničí, že přihlížejí k genocidě v Gaze. Upozornil, že počet obětí mezi civilisty, ženami a dětmi je v Gaze čtyřikrát vyšší než na Ukrajině. Vyjádřil přesvědčení, že Česká republika by měla okamžitě uznat Stát Palestina, aby se nedostala do kuriózní skupiny amerických vazalů.
Jan Lipavský se proti těmto výrokům ostře ohradil. Zdůraznil, že Česká republika stojí na straně Izraele a zároveň s ním vede dialog o humanitární situaci.
Lubomír Zaorálek a vztahy s Čínou
Lubomír Zaorálek se opřel také do současného přístupu k Číně. Připomněl, že vztahy jsou podle něj totálně zmražené a ambasáda funguje jako bublina bez reálné komunikace. Tento stav označil za trestuhodné selhání české zahraniční politiky.
Jan Lipavský oponoval, že vztahy s Čínou zmražené nejsou. Připomněl, že se setkal s čínským ministrem zahraničí v Mnichově a že Česká republika pouze přesměrovala své vztahy na pragmatickou spolupráci s Taiwanem, doprovázenou obezřetností vůči možným průnikům do kybernetických systémů.
Slovensko a význam Visegrádské spolupráce
Debata se dotkla i vztahů se Slovenskem. Lubomír Zaorálek připomněl, že myšlenka Visegrádu pochází od Václava Havla a měla by zůstat klíčovou platformou pro uplatňování společných zájmů. Zmínil například otázku migračních kvót, kde je regionální spolupráce zásadní.
Zaorálek kritizoval, že vláda zmrazila vztahy se Slovenskem na úrovni náměstků, což přirovnal k situaci, jako bychom se Slovenskem vedli válku. V tomto ohledu se shodl s Radkem Vondráčkem z hnutí ANO, který rovněž obvinil vládu, že vztahy poškodila z čistě politických důvodů. Přesto všichni kandidáti, včetně Lubomíra Zaorálka, potvrdili, že první cesta českého premiéra by měla vést právě do Bratislavy.
Zaorálkova vize Evropy bez atmosféry militarizace
Lubomír Zaorálek v závěru svého vystoupení vyzval ke skoncování s atmosférou militarizace a k návratu k diplomacii a jednání. Podle něj je to jediná cesta, jak uchovat mír ve střední Evropě. Vyjádřil také přesvědčení, že Rusko se jednou stane součástí evropské bezpečnostní architektury, protože bez jeho účasti Evropa nikdy nebude skutečně bezpečná. I proto varoval před uzavíráním dveří a trval na tom, že je třeba hledat řešení, nikoliv jen nepřátelství.
Celou debatu můžete shlédnout na ČT
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
39 krát
