Rozhovory & debaty
Předvolební debata: Maláčová proti vládě o důchody, mzdy a bydlení
Předvolební debata o sociálních tématech ukázala ostrý střet mezi vizí hnutí Stačilo, které zastupovala Jana Maláčová, a vládní politikou obhajovanou Olgou Richterovou. Do diskuse se zapojili i Boris Šťastný a Jiří Zimola.
Priority státu a sociální soudržnost
Předvolební debata, zaměřená na sociální témata, mzdy, platy a bydlení, se ihned po úvodních slovech stala velmi intenzivní. Jana Maláčová z hnutí Stačilo vystoupila s tvrdou kritikou vůči současné vládě a její sociální politice. Na úvodní otázku moderátorky, kam by měl stát nasměrovat nejvíce peněz z vyjmenovaných oblastí, odmítla vybrat jedinou prioritu. Připomněla, že Česká republika patří mezi nejvyspělejší země, ale vláda se podle ní nestará o vlastní občany, jejichž problémy zůstávají neviditelné.
Maláčová zdůraznila, že peníze musí směřovat především na lidi, tedy na zdravotnictví, aby se občané nebáli zhoršení zdravotního stavu kvůli chybějícím vyšetřením, na důchodce, aby nemuseli v osamění živořit, a také na bezpečnostní složky. Připomněla, že policisté nastupují do služby za 24 tisíc korun čistého, přestože riskují své životy. Podle Maláčové vláda mluví o obraně, ale vojákům přidala až před volbami a navíc jen symbolicky.
Olga Richterová z Pirátské strany sice souhlasila, že není možné vybrat jen jednu prioritu a že je nutné udržet sociální smír, ale především zdůraznila investice do školství, obrany a budoucnosti. Naproti tomu Boris Šťastný z hnutí Motoristé sobě připomněl, že vláda Petra Fialy zadlužila zemi o více než dvanáct miliard korun a znehodnotila úspory občanů. Proto navrhl především škrtat a hledat úspory, aby byl do čtyř let vyrovnaný rozpočet. Jiří Zimola z Přísahy upozornil, že samotná otázka priorit odráží společenský konflikt, a varoval před taxativním vymezováním, které prohlubuje rozdělení společnosti.
Předvolební debata o důchodech a valorizaci
Po zveřejnění průzkumu STEM, který ukázal, že 40 procent občanů upřednostňuje investice do důchodů, se debata vyostřila právě v této oblasti. Jana Maláčová tvrdě kritizovala vládu, že po prezidentských volbách zastavila valorizaci a tím okradla seniory o tisíc korun měsíčně. Upozornila, že průměrný důchod, který má vzrůst na 21 786 korun, je prázdné číslo, protože klíčové je, zda senior žije osaměle. Takových důchodců je v Česku podle ní kolem šesti set tisíc.
Maláčová zdůraznila, že reálné důchody klesly stejně jako reálné mzdy v důsledku téměř čtyřicetiprocentní inflace, která nejvíce zasáhla starší občany s náročnějším spotřebním košem. Slíbila proto návrat k původnímu valorizačnímu mechanismu, prosazenému sociální demokracií v roce 2017, a snížení věku odchodu do důchodu na 63 let. Navíc chtěla valorizovat i výchovné a upozornila, že za současné vlády žije pětina obyvatel pod hranicí chudoby.
Olga Richterová reagovala technickým upřesněním, že valorizace důchodů je vázána na inflaci a pokrývá nárůst cen, a připomněla, že na důchody jde dlouhodobě třetina státního rozpočtu. I když přiznala, že situace osamělých seniorek je nejtěžší, zdůraznila, že Česká republika má v regionu nejvyšší důchody, vyšší než Polsko nebo Slovensko. Maláčová tuto argumentaci odmítla s tím, že Češi si za 21 tisíc korun nekoupí tolik, co Poláci za 15 tisíc, a varovala před dalším propadem životní úrovně.
Debata se přenesla i k vládní minulosti obou političek. Maláčová připomněla Richterové její vládní angažmá, zatímco Richterová zdůraznila, že dokázala navýšit rodičovský příspěvek a zabránila zavedení školného.
Do sporu vstoupil Jiří Zimola s kritikou, že všechny programy slibují všechno všem, ale neřeší, kde na to vzít. Boris Šťastný souhlasil s návratem k valorizačnímu vzorci, ale stanovil hranici odchodu do důchodu na 65 let, pokud se zároveň nepodaří prodloužit věk dožití ve zdraví.
Maláčová naopak varovala, že zvyšování věku povede jen k nárůstu nemocenských a invalidních důchodů. Jako zdroj financování navrhla zdanění nadnárodních korporací, které v Česku generují stovky miliard zisku, místo dalšího zatěžování práce.
Nízké mzdy a otázka minimální mzdy
Dalším klíčovým bodem předvolební debaty byly nízké mzdy. Maláčová je označila za největší problém České republiky, protože lidé se z jedné práce neuživí a musí žádat o dávky. Připomněla, že Poláci mají o 2 400 korun vyšší průměrnou mzdu, přestože jejich produktivita je nižší. Navrhla proto každoroční zvýšení minimální mzdy o tři tisíce korun, což by podle ní umožnilo během čtyř let Polsko dohnat. Argumentovala i tím, že mzdy jsou zhruba pětinu pod úrovní odpovídající výkonu ekonomiky.
Olga Richterová souhlasila s předvídatelným růstem minimální mzdy a uvedla, že Piráti usilují o dosažení poměru 50 procent minimální mzdy k průměrné, podobně jako v Polsku. Podle ní se podařilo vyjednat alespoň 47 procent.
Naopak Šťastný a Zimola upozornili, že růst mezd je irelevantní, pokud zůstávají ceny vysoké. Zimola zdůraznil, že Česko má nejdražší energie a potraviny, a připomněl, že Maláčová byla součástí vlády, která přispěla k růstu cen energií. Šťastný vinil za nízkou kupní sílu hlavně evropský Green Deal a vysokou regulaci.
Bydlení a Vídeňský model jako řešení
Velmi silným tématem se v předvolební debatě stala i otázka bydlení, kterou mladí lidé považují za klíčovou. Jana Maláčová představila radikální řešení podle vídeňského modelu, tedy masivní výstavbu nájemních bytů státem, obcemi a družstvy.
Podle ní by se mělo ročně postavit až čtyřicet tisíc bytů s nízkými nájmy, protože jen veřejná výstavba bez tlaku na zisk dokáže skutečně stlačit ceny. Jako příklad uvedla Vídeň, kde se platí za pětašedesátimetrový byt kolem jedenácti tisíc korun, a to při trojnásobných mzdách oproti Česku. Náklady na bydlení tak nepřesahují čtvrtinu příjmů.
Maláčová popsala čtyři zdroje financování: levné úvěry od Evropské investiční banky, sektorovou daň pro nadnárodní firmy, postupné nahrazení dávek na bydlení těmito byty a zdanění spekulantů, tedy majitelů deseti a více bytů. Navrhla také vytvoření státního stavebního holdingu a návrat ke stavebnímu zákonu z roku 2021.
Olga Richterová vyjádřila pochybnosti, že by podobné návrhy mohla Maláčová prosadit s ODS v koalici. Obhajovala pirátské řešení, které už podle ní přineslo deset miliard z evropských peněz a rozběhlo výstavbu pěti tisíc bytů. Navrhla také úpravy stavebních norem a zvláštní daň ve výši 68 procent pro ruské spekulanty s nemovitostmi.
Boris Šťastný Maláčovou označil za představitelku radikální levice a zpochybnil funkčnost zdanění spekulantů, které by podle něj mohlo dopadnout i na obyčejné občany vlastnící více bytů.
Jiří Zimola naopak Maláčovou v otázce bydlení podpořil a označil vídeňský model za skvělý a funkční. Podtrhl nutnost státní podpory obcím, funkčního stavebního zákona a řešení územních plánů. Na závěr Maláčová prohlásila, že voliči Přísahy by měli podpořit hnutí Stačilo, protože i jejich kandidát Zimola její návrhy uznal za správné.
Celý předvolební speciál ke zhlédnutí na CNN Prima News
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
86 krát
