Rozhovory & debaty
Proč potřebujeme změnu režimu? Debata v Kladně s Drulákem a Švihlíkovou
Proč potřebujeme změnu režimu? V kladenské debatě zazněly ostré názory na korespondenční volbu, zadlužení státu, budoucnost KSČM i polarizaci české společnosti.
Proč potřebujeme změnu režimu? Debata v Kladně s Drulákem a Švihlíkovou
V kladenské restauraci Pražačka se 9. července 2025 uskutečnila veřejná diskuse s názvem „Proč potřebujeme změnu režimu“. Debatu moderoval Tomáš Doležal ze Svobodné strany a Spolku Svatopluk, který akci zároveň pořádal. Mezi hlavními hosty se představili profesor Petr Drulák, docentka Ilona Švihlíková, sociolog Jan Klán a bezpečnostní expert Zdeněk Vyskočil. Úvodní proslovy vystřídala dynamická výměna názorů s publikem, které se nezdráhalo pokládat otázky na citlivá témata týkající se současného režimu, volebního systému i geopolitických otřesů.
Polarizace společnosti a přešlapování na místě
Jedna z prvních otázek z publika mířila na stav současné politické scény, která podle tazatelky zůstává pevně rozdělena na dva bloky: vládní koalici tvořenou ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN, a opozici, ve které dominují ANO, SPD a hnutí Stačilo!. Zazněl názor, že navzdory částečnému přelévání hlasů mezi jednotlivými stranami zůstává základní rozložení sil neměnné. Zmíněna byla také část voličů, zhruba třetina, která je „naočkovaná“ proti jakýmkoli argumentům a setrvává ve své podpoře hnutí ANO, často s vysvětlením, že „Babiš byl chudák“ a „krize byla všude ve světě“.
Profesor Petr Drulák tento pohled potvrdil a konstatoval, že rozdělení společnosti je hluboké a že přelévání voličské přízně probíhá primárně v rámci již existujících táborů. Podle něj nelze od hnutí ANO očekávat zásadní systémové změny, a právě proto je důležité, aby se část jeho voličů přesunula k menším opozičním formacím, jako jsou SPD nebo Stačilo!. Překonání této rozpolcenosti národa bude podle něj možné pouze za podmínek velkých geopolitických nebo hospodářských otřesů. Zároveň varoval, že bychom měli být připraveni, abychom nedopadli jako v roce 1989, kdy změna režimu proběhla bez jasné vize a připravenosti na další vývoj.
Docentka Ilona Švihlíková upozornila, že největším rezervoárem změny je skupina nevoličů. Právě zde vidí potenciál pro vznik nové občanské síly, která by mohla změnit status quo. V souvislosti s tím zmínila existenci českého družstevního obchodního řetězce COOP, který v řadě lokalit úspěšně spolupracuje s místními zemědělci. Tento příklad podle ní ukazuje, že i v podmínkách silného tlaku nadnárodních řetězců je možné budovat alternativní, národně ukotvené ekonomické struktury.
Jan Klán rozšířil debatu o sociologický rozměr. Podle něj je voličská základna ANO tvořena převážně bývalými voliči ČSSD, kteří však ztratili důvěru v tradiční levici. Klán věří, že zásadní přeskupení nastane až v okamžiku, kdy Andrej Babiš odejde z čela hnutí ANO, což by mohlo uvolnit značnou část hlasů.
Bezpečnostní expert Zdeněk Vyskočil reagoval na dotaz týkající se kriminality mezi ukrajinskými uprchlíky. Poukázal na rozpory mezi statistikami policie, státního zastupitelství a soudů, a varoval před nekontrolovaným pohybem osob, které mají zkušenosti s ozbrojenými konflikty. Vyskočil dále kritizoval současné postavení Policie ČR, kterou by bylo podle něj vhodné odpolitizovat – například vyčlenit ji z působnosti ministerstva vnitra a dát policejnímu prezidentovi samostatný rozpočet a postavení na úrovni člena vlády. Zmínil také ústavní problém spojený s tím, že o trestním řízení nerozhodují výhradně soudy, jak ukládá ústava, ale i státní zástupci.
Jak oslovit nevoliče: skutečná změna začíná u důvěry
Druhý dotaz z publika se soustředil na problematiku nevoličů – tedy lidí, kteří dlouhodobě odmítají účastnit se voleb a tím výrazně deformují volební výsledky. Tomáš Doležal podtrhl, že tento fenomén je zvlášť problematický kvůli rozdílné volební účasti mezi kraji, což způsobuje disproporční zastoupení v Parlamentu.
Petr Drulák a Ilona Švihlíková se shodli, že není cestou zavádět povinnou volební účast, neboť ta neřeší podstatu problému – hlubokou nedůvěru obyvatel ve smysluplnost politického procesu. Mnohem efektivnější je podle nich horizontální práce s občany – apelovat na ně v osobní rovině, prostřednictvím přátel, rodiny, kolegů a sousedů. Občanská společnost by v tomto směru měla sehrát klíčovou roli, nikoliv jako nástroj elitních struktur, ale jako prostor pro skutečnou angažovanost lidí. Švihlíková dodala, že lidé s nižšími příjmy často nechodí k volbám nebo hlasují proti svým zájmům právě kvůli dlouhodobé frustraci a nevíře v možnost pozitivní změny.
Rizika korespondenční volby a ohrožení integrity voleb
Velmi konkrétní debatu rozpoutal třetí dotaz týkající se rizik, která přináší korespondenční hlasování. Tomáš Doležal přiblížil několik mechanismů, kterými lze tento způsob volby snadno zneužít. Upozornil na možnost, že jedna osoba může zažádat o volební dokumenty pro několik dalších lidí pomocí plné moci, což otevírá prostor pro podvody. Dále poukázal na komplikovaný systém dvou obálek a slabé pokrytí zastupitelských úřadů volebními komisaři, což může vést ke zpochybnitelnosti výsledků.
Riziko dvojího hlasování – tedy podání hlasu jak korespondenčně, tak osobně v Česku – podle něj nelze v praxi efektivně odhalit a postihnout. Zmínil rovněž, že byť jde o relativně malý počet hlasů, jejich vliv může být zásadní, jelikož zahraniční hlasy se přičítají čtyřem největším krajům. Tento mechanismus už v minulosti vedl k výrazným změnám v rozdělení mandátů, například v letech 2006 a 2017. Jako jediné efektivní opatření vidí nasazení zástupců stran ve volebních komisích v zahraničí, kteří budou osobně dohlížet na průběh a správnost hlasování.
Petr Drulák k tématu dodal, že korespondenční hlasování „není tajné, tudíž není svobodné“. Tento způsob volby podle něj ohrožuje základní demokratické principy a měl by být pečlivě přehodnocen.
Státní dluh jako nástroj vydírání a návrh na znárodnění obligací
Další část debaty se věnovala otázce státního dluhu a možných řešení rostoucího zadlužení. Ilona Švihlíková připomněla, že dluh jako takový není problémem, pokud neslouží k financování nekontrolovaného zbrojení nebo přebujelých ideologických projektů jako je Green Deal či migrační politika. Klíčové podle ní je, kdo český dluh drží. Pokud jsou to zahraniční finanční instituce, je Česká republika snadno vydíratelná. Řešením by mohl být model podobný Japonsku, kde naprostá většina státního dluhu je držena domácími subjekty, včetně občanů.
Tomáš Doležal upozornil na politické důsledky zadlužování. Při překročení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 % HDP je vláda nucena předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. To by s největší pravděpodobností znamenalo drastické škrty nebo zvýšení daní, neboť většina výdajů je mandatorní a nelze je snadno snížit.
Budoucnost KSČM a projekt Stačilo!
Z publika zazněl také dotaz na budoucnost KSČM ve vztahu k projektu Stačilo!, s nímž se komunisté výrazně identifikují. Jan Klán reagoval s mírným úsměvem a poznamenal, že je věčným optimistou. Věří, že KSČM bude i nadále existovat jako samostatná politická strana. Zdůraznil však, že o konkrétních krocích a modelech transformace nemůže spekulovat, neboť k tomu není pověřen vedením strany. Připustil ale, že vývoj může přinést nové formy spolupráce a organizační změny.
Zrušení Senátu? Jen zdánlivě jednoduché řešení
Poslední otázka se týkala zrušení Senátu, které tazatel navrhl provést tak, že se horní komoře jednoduše přestanou přidělovat finanční prostředky. Petr Drulák však vysvětlil, že takový postup by byl v přímém rozporu s ústavou a Senát by se proti němu bránil u Ústavního soudu, který by pravděpodobně rozhodl v jeho prospěch. Tomáš Doležal dodal, že i hnutí ANO má silný senátorský klub a že zrušení Senátu by si vyžádalo souhlas obou komor Parlamentu, což je politicky velmi obtížné. Reálnějším řešením je podle něj sjednocení voličské podpory za jedním opozičním kandidátem v každém obvodu.
Na závěr poděkoval Tomáš Doležal všem za účast a aktivní přístup. Přislíbil, že se podobné debaty na Kladně budou konat i v budoucnu, a popřál všem šťastnou ruku při podzimních volbách. Večer ukázal, že veřejná poptávka po změně režimu není jen politickým sloganem, ale skutečnou společenskou výzvou.
🎥 Celý záznam veřejné diskuse „Proč potřebujeme změnu režimu“ můžete zhlédnout na RaptorTV.cz_Hej, Občané!, z.s.
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
233 krát
