Záznamy
Tisková konference hnutí Stačilo: Energetika a důchody
Tisková konference hnutí Stačilo nabídla ostrou kritiku vládní politiky i konkrétní návrhy řešení. Michal Klusáček varoval před energetickou závislostí a drahou elektřinou, Jana Bobošíková zpochybnila rozhodnutí Ústavního soudu o důchodech a Jaroslav Komínek se vymezil proti Green Dealu. Na závěr padla ostrá slova i vůči výroční zprávě BIS.
Tisková konference hnutí Stačilo: Energetika a důchody
Hnutí Stačilo uspořádalo svou pravidelnou nedělní tiskovou konferenci, kterou tentokrát moderovala lídryně hnutí ve Středočeském kraji Jana Bobošíková. Společně s ní vystoupili dva hlavní hosté: Michal Klusáček, lídr kandidátky v Královéhradeckém kraji, a Jaroslav Komínek, lídr v kraji Ústeckém. Témata, kterým se účastníci věnovali, zahrnovala energetickou politiku, důchodovou reformu, dopravu i bezpečnostní otázky.
Energetika jako klíčový pilíř národní suverenity
Michal Klusáček se ve svém obsáhlém příspěvku zaměřil především na oblast energetiky. Upozornil na nedávné rozhodnutí Spojených států uvalit třicetiprocentní clo na evropské výrobky, což podle něj ukazuje, jak americký prezident Donald Trump chrání domácí průmysl, trh a pracovní místa. V kontrastu s tím podle Klusáčka Evropská unie selhává a nedokáže své výrobce bránit, zatímco česká vláda údajně aktivně pracuje proti vlastním podnikům tím, že jim prostřednictvím drahé energie zvyšuje provozní náklady. Kritizoval, že vláda se stala vykonavatelem "zeleného údělu", který podle něj představuje cestu ke kolapsu.
Zvláštní pozornost věnoval novele energetického zákona, která od 1. srpna 2025 změní právní status přečerpávacích elektráren a začne je vnímat výhradně jako výrobny elektřiny, nikoliv jako úložiště. Klusáček to označil za "pokus změnit zákony fyziky" a uvedl, že se jedná o další příklad právní negramotnosti ze strany zákonodárců. Ve své kritice se dále zaměřil na solární a větrné elektrárny, které bez přirozených podmínek nefungují a způsobují přetoky, za které se musí platit. Tato nerovnováha podle něj zvyšuje riziko kolapsu elektrické sítě.
Připomněl také nedávný blackout, který označil za důsledek nezodpovědné politiky, obchodních zájmů společnosti ČEZ a chybných rozhodnutí v oblasti energetického mixu. Uvedl, že přestože oficiální vyšetřování stále probíhá, již nyní je zřejmé, že takzvaná zelená energetika sice nebyla přímou příčinou výpadku, ale způsobila přetížení přenosového vedení V411. Vysvětlil, že elektrárna Ledvice v daný moment snížila svůj výkon, aby uvolnila místo pro dotované solární elektrárny, zatímco přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v té době paradoxně odebírala elektřinu. Poukázal i na možnou technickou příčinu, konkrétně přetěžování vodiče, které může dlouhodobě oslabit jeho pevnost a způsobit jeho přetržení.
Silnou kritiku vznesl Klusáček také vůči systému nákupu elektřiny na Lipské burze, který označil za nevýhodný a zcela zbytečný, neboť Česká republika sama patří mezi nejlevnější výrobce elektřiny v Evropě. Tento stav podle něj není důsledkem vnuceného rozhodnutí zvenčí, ale výsledkem vlastní politické nekompetence. Zvláště nebezpečné považuje Klusáček evropské požadavky, podle nichž má být až sedmdesát procent energie z nových jaderných bloků prodáváno právě přes Lipskou burzu. Takové uspořádání by podle něj znamenalo faktickou ztrátu jak levné elektřiny, tak kontroly nad celým hospodářstvím.
Za největší hrozbu současnosti však Klusáček považuje plán na rozšíření emisních povolenek (ETS2) na domácnosti a dopravu. Tento krok by mohl podle jeho odhadů zvýšit ceny energií o 40 až 50 procent, což by znamenalo obrovský zásah do životní úrovně obyvatel.
Jako řešení nabízí hnutí Stačilo komplexní přestavbu české energetiky. Podle Klusáčka je třeba zestátnit společnost ČEZ, přerušit napojení na Lipskou burzu a zahájit výstavbu nových jaderných bloků. Cílem je zajistit stabilní a cenově dostupnou elektřinu pro domácnosti i firmy, a to za cenu nižší než 2,50 Kč za kilowatthodinu. Dále chce hnutí zrušit finanční podporu pro solární barony, přesunout investice do stabilních energetických zdrojů a do přenosové soustavy a zcela zrušit emisní povolenky pro dopravu a domácnosti. Klusáček na závěr své řeči zdůraznil, že energetika je základním pilířem fungování státu a že Česká republika má k dispozici všechny potřebné zdroje i odborníky. Chybí prý jen politická vůle a odvaha říci jasné „stačilo“.
Důchodová reforma podle Stačilo: Ne tabulky, ale zdraví a spravedlnost
Jana Bobošíková se následně vyjádřila k nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu, který otevřel cestu ke zvýšení důchodového věku na 67 let, s výjimkami pouze pro pracovníky v extrémně náročných profesích. Kritizovala soud za to, že v otázkách platů soudců a politiků dokáže jednat pružně, ale když se jedná o zdraví a pracovní ocenění běžných občanů, argumentuje veřejným zájmem. Odůvodnění rozhodnutí soudu označila za ekonomicky nesmyslné a obvinila soudce z nekritického přejímání predikcí Fialovy vlády, které podle ní nejsou realistické ani doložené konkrétními výpočty.
Zejména jí vadí, že soud se nezabýval možnostmi, jak zamezit daňovým únikům, omezit stínovou ekonomiku nebo zvýšit zdanění velkých korporací. Ignorovány byly rovněž zdravotní dopady na populaci, která bude nucena pracovat déle, přestože délka života ve zdraví v České republice není v evropském kontextu nijak nadprůměrná. Podle Bobošíkové povede toto rozhodnutí jen k vyššímu výskytu nemocí, větším nákladům na zdravotní péči a sociální dávky. Zdůraznila, že například Ukrajina má stanovený důchodový věk na 60 let, zatímco Česká republika míří k hranici 67 let, a to bez ohledu na pracovní podmínky a skutečné možnosti lidí.
Hnutí Stačilo proto navrhuje, aby byl důchodový věk vázán na průměrnou délku života ve zdraví, nikoliv na arbitrární věkovou hranici v tabulkách. Podle Bobošíkové je nezbytné vrátit možnost dřívějšího odchodu do důchodu pracovníkům v náročných a fyzicky zatěžujících profesích, neboť současný systém opomíjí realitu běžného života.
Doprava, emisní politika a budoucnost železnic
V další části tiskové konference vystoupil Jaroslav Komínek, který se zaměřil na problematiku dopravy a dopad Green Dealu. Podle něj je hnutí Stačilo rozhodnuto usilovat o zrušení Green Dealu ve všech jeho formách. Kritizoval vládní nařízení, které ukládá veřejným službám povinnost pořizovat 60 procent nízkoemisních vozidel, například elektrických autobusů. Tyto dopravní prostředky jsou výrazně dražší než klasické a náklady na jejich pořízení i provoz ponesou obce, kraje a stát. Podle Komínka se jedná o nerentabilní krok, který navíc nepřináší žádný zásadní ekologický efekt.
Obzvlášť varující je podle něj plánované rozšíření systému emisních povolenek na dopravu, který vstoupí v platnost v roce 2027. Podle odhadů by se mohly ceny benzínu zvýšit až o deset korun za litr, zatímco energie by mohla zdražit o pět set korun za megawatthodinu bez daně. Takové změny by podle Komínka zásadně ovlivnily každodenní život občanů, aniž by přinesly reálné ekologické zlepšení.
V oblasti veřejné dopravy hnutí Stačilo požaduje obnovení slev na jízdném pro studenty a seniory, které byly zrušeny současnou vládou. Komínek navrhuje zavést zákonem garantovanou roční jízdenku za dostupnou cenu, která by byla pravidelně upravována podle inflace. Zdůraznil, že dostupná veřejná doprava je klíčem nejen k ekologii, ale i k sociální soudržnosti a propojení regionů.
V otázce dopravní infrastruktury chce hnutí znovu otevřít projekt tangenciálních tratí, které by propojily krajská města a zvýšily efektivitu dopravních investic. Kritiku směřoval také k systému ETCS, jehož plošné zavádění označil za zbytečně nákladné, a navrhl, aby se týkal pouze nově pořizovaných vlakových souprav. Ostře se vymezil i proti tzv. konzervaci železničních tratí a jejich přeměně na cyklostezky. Podle něj by Správa železnic měla být zákonně povinna zachovávat provozuschopnost tratí a udržovat železniční infrastrukturu pro budoucnost.
Bezpečnostní informační služba a její kontroverzní zpráva
Na závěr tiskové konference se Jana Bobošíková vyjádřila k výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2024, kterou označila za nebezpečný nástroj politické propagandy. Zprávu kritizovala jako dokument, který nabízí spíše dojmy než ověřitelná fakta, a recykluje stará obvinění bez předložení důkazů. Vyčetla BIS, že selhává ve skutečně závažných kauzách, jako je jmenování ministryně spravedlnosti, která podle ní lhala, nebo útok na Filozofickou fakultu. Obvinění směřovala i na ředitele BIS Michala Koudelku, kterého viní ze zatahování zpravodajské služby do politických her a podrývání důvěry veřejnosti.
Zvláštní pozornost věnovala obviněním ze sabotáží, selhání při kontrole vývozu do Ruska a tvrzení o ruské odpovědnosti za výbuchy ve Vrběticích. Bobošíková uvedla, že BIS nedokázala k těmto tvrzením předložit žádné důkazy. Hnutí Stačilo proto výzývá vládu, aby všechny důkazy zveřejnila a zároveň ukončila politické zneužívání zpravodajských služeb. Podle Bobošíkové je nezbytné chránit poctivé příslušníky BIS před ztrátou důvěryhodnosti, kterou způsobuje její současné vedení.
Tisková konference byla zakončena poděkováním hostům a médiím, která se podílela na jejím šíření. Hnutí Stačilo se během ní důrazně vymezilo vůči vládní politice a zároveň představilo jasnou vizi, jakým směrem by se Česká republika měla vydat – směrem k suverenitě, stabilitě a spravedlnosti.
Celá tisková konference ke zhlédnutí na KSČM-TV
-
Kategorie
Tiskové konference -
Hity
370 krát
