V úterý 20. května od 20:15 odvysílala CNN Prima NEWS debatu moderovanou Terezií Tománkovou pod názvem „České zájmy v Evropě“, tentokrát exkluzivně přímo z Evropského parlamentu v Bruselu. Klíčová témata večera se soustředila na válku na Ukrajině, zbrojení, Green Deal, energetickou bezpečnost České republiky a jednání prezidenta Petra Pavla v Bruselu.

České zájmy v Evropě: Válka, energie a geopolitické spory očima europoslanců

Pozvání k diskusi přijali europoslanci Alexandr Vondra, Jan Farský, Markéta Gregorová, Jaroslav Bžoch, Kateřina Konečná a Ivan David. Debata se postupně stočila na dvě hlavní oblasti: pokračující konflikt na Ukrajině a energetickou budoucnost České republiky v kontextu evropské Zelené dohody.

Válka na Ukrajině: rozdílné pohledy na Trumpa, Putina i diplomatická jednání

Debata o válce na Ukrajině se rozhořela interpretací telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem. Podle Farského "nevidím žádný zásadní posun." Putin podle něj předstírá snahu o ukončení války, ale pokračuje v útocích a odmítá příměří. Trump je podle něj byznysmen, kterému je válka vzdálená a říká jí „Bidenova válka“.

Poslankyně Kateřina Konečná vidí situaci jinak a označila telefonát za "obrovský posun". Uvedla, že po třech letech bez dialogu proběhl alespoň pokus o jednání, byť neúspěšný (v Istanbulu 2022). Dodala, že „to není naše válka“, nýbrž „Proxy válka Spojených států a Ruska“. Posun připsala Trumpovi, který podle ní jako jediný projevil odvahu a inicioval rozhovor mezi delegacemi.

Alexandr Vondra se vůči tomu vymezil: „Odmítám tu interpretaci, že je to nějaká proxiválka mezi Amerikou a Ruskem.“ Konflikt označil za ruskou agresivní válku proti suverénní Ukrajině. Dodal, že Putin válku ukončit nechce a pouze hraje o čas. Mír podle něj ano – ale „ne za cenu ukrajinské kapitulace, protože to by bylo v rozporu s našimi životními zájmy“.

Ivan David nesouhlasil s Vondrovým výkladem a připomněl slova amerického senátora Marka Rubia, podle kterého jde o proxy válku USA s Ruskem. Kritizoval také výrok ukrajinského prezidenta Zelenského, který označil ruské vyjednavače za „duté hlavy“.

Jaroslav Bžoch připomněl, že diplomacie je proces na dlouhou trať. Vidí jistý posun ve skutečnosti, že jednání v Turecku proběhlo a že došlo k prezidentskému telefonátu. Přesto ale dodal: „Stále umírají lidé, Rusko útočí, a jsme daleko od zastavení.“

Markéta Gregorová s Trumpem nesouhlasila zcela zásadně: považuje ho za „aktivně špatného vyjednavače“, který přináší více chaosu než řešení. Rusko podle ní usiluje o eskalaci a reálné kroky nevedou ke zmírnění konfliktu. V otázce míru i konfliktu se odrážejí právě české zájmy v Evropě.

České zájmy v Evropě bez USA: Schopná, ale málo ochotná

Otázka schopnosti Evropy pomoci Ukrajině bez Spojených států vyvolala ostré reakce. Gregorová uvedla, že EU má kapacity, ale chybí jí politická vůle a reforma rozhodovacích mechanismů. Varovala před tím, že Putinova výhra by znamenala riziko pro Polsko a pobaltské země.

Konečná byla skeptická k evropským schopnostem nahradit USA. Ukrajina je podle ní „zoufalá závislá na amerických zpravodajských informacích“ a většina členských států nemá ochotu ani prostředky USA nahradit.

Jan Farský připomněl, že odpovědnost za obranyschopnost zůstává na členských státech. Varoval před roztříštěností evropských systémů a poukázal na to, že Evropa má prostředky – zejména finanční – a má důvod Ukrajinu bránit. „To je v jejím zájmu,“ zdůraznil. Kritizoval Německo za váhavý postoj k dodávkám raket Taurus.

Bžoch věří, že USA svou podporu neukončí, protože si Trump uvědomuje vážnost situace. Nicméně připustil, že Evropa je v otázce pomoci Ukrajině rozdělená.

Sankce: bumerang, schizma a obchodní realita

Téma sankcí proti Rusku přineslo další rozdělení názorů. Jan Farský upozornil, že už sedmnáctý sankční balíček je „masivně obcházen“ a nedostatečně účinný. Klíčová je podle něj jednotnost v rámci EU i dohoda s USA na přísnějším vymáhání.

Kateřina Konečná tvrdila, že sankce „výrazně poškozují evropské státy“, zatímco Rusku údajně nevadí. Varovala před „obřím schizmatem“, kdy Evropa pomáhá Ukrajině a zároveň posílá miliardy za energie do Moskvy.

Markéta Gregorová s tím částečně souhlasila, nazvala schizma „velkou ostudou“, ale zároveň tvrdila, že sankce Rusko „extrémním způsobem poškodily“. Problémem je podle ní obcházení opatření a slabá politická vůle vůči Číně.

Ivan David označil sankce za „bumerang“, který více uškodil zemím EU než Rusku. „Je to jako střelit se do vlastní nohy,“ shrnul obrazně.

Alexandr Vondra dodal, že se Putin sankcím nesměje, a jako možné „game changer“ označil americký zákon, který by trestal obchodní partnery Ruska. Pokles cen ropy by mohl podle něj také přispět k oslabení ruské ekonomiky.

Energetická bezpečnost: Dukovany, Green Deal a české zájmy

Druhá hlavní část debaty se zaměřila na budoucnost české energetiky. Prezident Petr Pavel jednal v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o tendru na dostavbu Dukovan a stěžoval si na postup Francie a společnosti EDF. Do sporu vstoupila také kasační stížnost firmy Dukovany.

Jan Farský upozornil na rozdíl mezi politickou rovinou (ministr Vlček, prezident Pavel) a soudní rovinou celého případu. Dopis francouzského eurokomisaře Sejourného označil za nezávazný, ačkoliv moderátorka upozornila na konkrétní požadavky. Farský trval na tom, že čeští politici hájí národní zájmy, a k výrokům von der Leyenové se nechtěl vyjadřovat.

Alexandr Vondra připustil, že Francouzi hájí své zájmy, ale kritizoval Sejourného pro možný střet zájmů. Podle něj „hlavní problém je doma“ – brněnský správní soud podle něj upřednostnil zájem francouzské firmy před českou bezpečností. Obul se i do Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který stížnost zamítl z formálních důvodů. Vondra varoval, že Brusel by mohl vydat předběžné opatření, pokud s ním Česko nebude komunikovat.

Kateřina Konečná označila problém za „opravdu závažný“. Vládě vyčetla nepředvídavost a chybějící vyjednávání. Podle ní měla být smlouva s vítězem podepsána ihned po rozhodnutí ÚOHS a nečekat na slavnostní akt s korejskou delegací. Citovala generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, že korejská nabídka platí jen do konce června, a varovala před energetickou krizí kolem let 2028–2029.

Jaroslav Bžoch uvedl, že soudní spor se může protáhnout až za volby. Von der Leyenovou nazval političkou, jejíž sliby se nemusí splnit, a vládu kritizoval za komunikační selhání – nejednala podle něj hned po zveřejnění francouzských námitek.

Markéta Gregorová vidí problém i na straně ÚOHS, který podle ní nedokázal nastavit tendr neprůstřelně. Vláda důvěřovala jeho rozhodnutí a nečekala, že stížnost uspěje. Zároveň připustila, že von der Leyenová pravděpodobně nemá pravomoc situaci ovlivnit – rozhodnou soudy.

Ivan David zpochybnil, že by podobný průtah byl možný v jiných zemích. Kritizoval „těžkopádnost pravidel EU“, která podle něj snižují konkurenceschopnost členských států. Rozhodování o Dukovanech bude mít zásadní dopad na české zájmy v Evropě.

Jádro vs. OZE: jak zlevnit elektřinu a stabilizovat síť

Debata se přesunula i k otázce, zda dostavba Dukovan pomůže zlevnit elektřinu. Jan Farský řekl, že jádro přináší „stabilitu“ a „předvídatelnost sítě“, což je klíčové pro integraci obnovitelných zdrojů energie. Korejci podle něj garantují cenu energie a jádro může sehrát roli při zvládání výpadků OZE – připomněl španělský blackout.

Bžoch ale zpochybnil, zda jádro skutečně přinese levnou elektřinu, když zprovoznění Dukovan se plánuje až na rok 2036 a Česko má přebytek energie, přestože ceny jsou vysoké. Zmínil tržní mechanismus jako hlavní faktor cen.

Vondra se Farského výkladu zastal – jádro je podle něj klíčové pro stabilitu sítě. Dodal, že velkokapacitní baterie nejsou řešením a opět připomněl španělský blackout. Vyzval k tomu, aby EU přestala diskriminovat jádro ve své legislativě.

Gregorová souhlasila, že sítě potřebují stabilizační zdroj, ale nesouhlasila s výkladem blackoutů. Označila Vondrovu interpretaci za „čínskou propagandu“. Podle ní byla příčina ve slabém propojení španělských sítí. Řešením podle ní je propojit sítě a budovat OZE spolu s jádrem.

Green Deal a české zájmy v Evropě: Rizika i příležitosti

Závěr diskuse patřil budoucnosti Zelené dohody. Jan Farský hájil Green Deal jako strategii pro snížení závislosti na fosilních palivech – Evropa podle něj ročně vydává 450 miliard eur za jejich dovoz. Upozornil, že klimatická změna je realita a Česko jako exportér se nemusí obávat kolapsu.

Bžoch souhlasil s nutností odklonu od fosilních paliv, ale tvrdě kritizoval systém emisních povolenek ETS, který se podle něj „vymknul kontrole úplně“ a žene český průmysl do ekonomické propasti. Podobně se stavěl i k ETS2.

Vondra označil eurokomisařku pro Green Deal Teresu Riberaovou za „radikální zelenou političku“ a „žábu na prameni“. Vyzval k revizi ETS, které podle něj ohrožuje energeticky náročné obory jako cementárny nebo hutě.

Gregorová oponovala s tím, že Španělsko má levnější elektřinu právě díky OZE. Green Deal podle ní není neměnný, obsahuje revizní mechanismy. Uznala, že pro Česko to bude výzva, ale zároveň nutnost kvůli měnícímu se klimatu.

Konečná upozornila na časovou „díru“ mezi odstavením uhlí (možná už 2028/2029) a spuštěním Dukovan. Kritizovala předchozí vlády za nečinnost. Zopakovala, že Green Deal „bude“, ale za současných podmínek se Česko může stát dovozcem elektřiny. Navrhla investice do paroplynových elektráren, malých reaktorů i vykoupení minoritních akcionářů ČEZ.

David pochyboval o připravenosti české vlády na transformaci a upozornil, že EU jádro vnímá jen jako doplňkový zdroj. Kritizoval Německo za investice do zbrojení, zatímco jádro odmítá. Varoval, že kolaps Německa by zasáhl celou EU.

Závěrem Bžoch navrhl širokou celospolečenskou debatu o budoucnosti české energetiky, založenou na datech a potřebách energeticky náročného průmyslu.

České zájmy v Evropě zůstávají otevřenou otázkou

Debata v Bruselu ukázala hluboké rozdíly v přístupu českých europoslanců k otázkám bezpečnosti, energetiky i evropské spolupráce. „České zájmy v Evropě“ nejsou jednoznačně definované – zůstávají předmětem sporů nejen mezi frakcemi, ale i mezi jednotlivci napříč politickým spektrem.

Z války na Ukrajině se stalo klíčové geopolitické pole, které rozděluje politiky podle vztahu k USA, Rusku i mírovým jednáním. V oblasti energetiky zůstává největší výzvou sladění Zelené dohody s realitou české průmyslové základny.

Jasné je jedno: bez aktivního hájení českých zájmů v evropských strukturách hrozí, že rozhodování o budoucnosti proběhne bez nás.

Celý pořad ke zhlédnuti ZDE