Rozhovory & debaty
Daniel Sterzik Vidlák: Od blogera k lídrovi hnutí Stačilo a nové levici
Daniel Sterzik, známý jako Vidlák, v podcastu Chuť moci popsal svou cestu od blogera a organizátora demonstrací k předsedovi hnutí Stačilo, představil program hnutí a kriticky se vyjádřil k současné vládě, prezidentu Pavlovi i stavu české společnosti.
Od Vidlákových Kydů k politickému lídrovství
Rozhovor natočený ve studiu Datarun s moderátorem Thomasem Kulidakisem přiblížil osobní příběh Daniela Sterzika. Ten zdůraznil, že jeho vstup do politiky nebyl motivován touhou po penězích ani po mediální slávě, ale hlubokou zaťatostí a odhodláním „dotáhnout do konce“ to, co začal už jako bloger. Tehdy cítil, že svět není v pořádku, a rozhodl se nespokojit jen s kritikou na internetu. Na místo pouhého komentování událostí chtěl pohnout se světem a něco skutečně změnit.
Prvním krokem bylo vybudování alternativního média Vidlákovy Kydy, které se z malého blogu proměnilo v hlasitou platformu, jež dokázala oslovit tisíce lidí. Zlomovým momentem se pro něj stalo propadnutí milionu hlasů, převážně levicových, v posledních parlamentních volbách. Podle Sterzika to byla situace, kterou nešlo přehlížet, a proto se rozhodl zajistit, aby tito lidé příště své zastoupení ve Sněmovně měli. Jeho cesta vedla přes organizování velkých demonstrací na Václavském náměstí, včetně známých traktorových protestů se zemědělci.
Spolupráce s Kateřinou Konečnou a sociální demokracií
Za klíčový moment svého politického vzestupu označil Daniel Sterzik setkání s europoslankyní Kateřinou Konečnou, která přišla s myšlenkou širokého spojení levicových a vlasteneckých sil. Její přístup mu připadal o několik úrovní vyspělejší než dosavadní snahy, a proto se k projektu rád připojil. Hnutí se postupně rozšířilo i o sociální demokraty, včetně Jany Maláčové a Luboše Zaorálka. Sterzik připomněl, že se s Maláčovou znal už dříve a spolupráci usnadnilo i to, že ze sociální demokracie odešla tzv. „oranžová topka“, tedy křídlo spojené se jmény Poche, Petříček a Šmarda, které podle něj dovedlo stranu na hranici volitelnosti. Zdůraznil, že spojování nebylo ukvapené, protože spěch je podle něj v politice největším nepřítelem.
Program hnutí Stačilo a jeho pět pilířů
Jádrem programu hnutí Stačilo je pět pilířů, které podle Sterzika tvoří základní rámec nové politiky. Na prvním místě stojí mír, protože bez něj podle něj nelze dosáhnout ničeho. Druhým pilířem je sociální spravedlnost, která má zaručit, že lidé po celoživotní práci nebudou žít v nedůstojných podmínkách a že děti budou mít přístup k základním potřebám. Třetím pilířem je fungující ekonomika postavená na omezení byrokracie a dostupných energiích. Čtvrtým bodem je svoboda slova, bez níž se podle něj nedá rozvíjet kreativita a prosperita společnosti. Pátým pilířem je rodina, kterou Sterzik považuje za základní hodnotu, již je třeba chránit a podporovat namísto módních trendů a relativizace tradičních hodnot.
Kritika vlády a označení populista
Daniel Sterzik se v podcastu ostře vymezil proti současné vládní kampani, kterou označil za prázdné strašení opozicí. Podle něj vládní strany jen posilují své protivníky, když jejich lídry zobrazují v nadživotní velikosti. Kritizoval také sliby, například „německé platy“, o nichž vláda podle něj dobře ví, že je není schopna splnit. To označil za skutečný populismus. Sám se k nálepce populista hrdě hlásí, protože ji chápe jako označení pro „tribuna lidu“, který se setkává s občany a naslouchá jejich potřebám.
Energie, Rusko a realita války
Vidlák se vyjádřil i k otázkám energetiky a války na Ukrajině. Zdůraznil, že jeho kritika konfliktu, který podle něj nemá vojenské řešení, není voláním po podřízení se Rusku. Podle Sterzika válku „prohráváme fakturami“, protože drahé energie dopadají na obyčejné lidi i na celou ekonomiku. Pokud by to bylo možné, považuje za racionální návrat k levnějším energiím z Ruska, pro něž má Česká republika vybudovanou infrastrukturu. Zároveň připustil, že takový krok by narazil na nesouhlas Západu, zejména Německa. Vysvětlil také pokrytectví současného obchodu s energiemi, kdy se ruská ropa přečerpává a prodává jako „molekuly svobody“, ovšem za vyšší cenu.
Nové národní obrození a Visegrádská čtyřka
Sterzik označil současné období za začátek nového národního obrození. Česká republika se podle něj po třiceti letech orientace na Západ rozhodla uchovat svou suverenitu a nepodlehnout snaze rozpustit se v evropském celku. Za přirozený prostor české politiky považuje spolupráci ve střední a jihovýchodní Evropě, především v rámci Visegrádské čtyřky a Balkánu. Přirovnal to k Rakousku-Uhersku, kde se historicky propojují kulturní a hospodářské vlivy, a kde může mít Česko silnější pozici než v západní Evropě.
Postoj k dějinám a kritika prezidenta Pavla
Součástí rozhovoru byla i debata o zákazu komunistických symbolů. Sterzik to označil za nesmyslný krok vlády, který má odvádět pozornost od vlastních selhání. Kritizoval především lidovce, kteří byli součástí Národní fronty, a dnes se staví do role největších odpůrců komunismu. Ostře se vyjádřil i k prezidentu Petru Pavlovi, kterého označil za člověka, jenž vždy sloužil moci, ať už šlo o souhlas s okupací v roce 1968, nebo podporu dnešních vládních kroků. Sám se nejvíce cítí být blízký tradici sociální demokracie, avšak s dodatkem, že by se nejraději označil za „Nerudu“ – radikálního socialistu z období národního obrození, který dokázal promlouvat o bídě obyčejných lidí.
Přijetí minulosti a levicová identita českého národa
Sterzik zdůraznil nutnost přijmout minulost v celé její šíři, včetně pozitiv i chyb. Na příkladu své domovské Miroslavi připomněl, že historie je přirozeně mnohovrstevnatá a není správné ji přepisovat kácením soch. Z doby socialismu ocenil zejména bytovou výstavbu, sociální jistoty, dostupné zdravotnictví a veřejný přístup k přírodě, zatímco negativně zmínil politické procesy či vládu jedné strany. Zároveň ocenil Pražské jaro i 90. léta s jejich svobodou, ale varoval před současnými cenzurními tendencemi. Podle něj jsou Češi nejlevicovější národ na světě, což se ukazuje v jejich historických i současných politických preferencích.
Hnutí Stačilo a volební ambice
Pokud jde o budoucí vládní účast, hnutí Stačilo podle Sterzika neusiluje o konkrétní ministerstva. Je ochotné podpořit opoziční vládu i bez nároku na funkce, pokud bude program hnutí alespoň částečně realizován. Vidlák věří, že Stačilo může být „kormidlem“ politiky a přinést nový začátek. Odmítá spolupráci s ANO a SPD, protože podle něj prosazují opatření výhodná pro velké korporace, zatímco Stačilo chce hájit zájmy obyčejných lidí, i kdyby to znamenalo nepopulární kroky vůči bankám a nadnárodním firmám.
Referendum a důvěryhodnost voleb
Hnutí prosazuje všeobecné referendum, a to i o tak zásadních otázkách, jako je členství v EU nebo NATO. Sterzik je přesvědčen, že pokud jsou lidé spokojeni, není důvod se přímé demokracie obávat. Obavy politiků podle něj ukazují na opak. Velkou pozornost věnuje také důvěryhodnosti voleb. Připomněl zkušenosti z Libereckého kraje, kde po přepočítání hlasů vyšlo najevo, že chyby poškodily právě jejich hnutí. Proto Stačilo usiluje o to, aby mělo komisaře ve všech volebních místnostech. Kriticky se vyjádřil ke korespondenční volbě, kterou považuje za rizikovou, a proto podporuje iniciativy za její zrušení. Podle něj by se důvěra ve volební proces zvýšila, kdyby se volby i sčítání hlasů odehrávaly v jeden den.
Celý rozhovor ke sledování na DATARUN
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
323 krát
