Komentáře
Fico vzdoruje diktátu Bruselu. Merz vyhrožuje, Fiala se přidal
Slovenský premiér Robert Fico vzdoruje diktátu Bruselu a čelí ostrému tlaku ze strany evropských lídrů
Na římské konferenci o obnově Ukrajiny na něj ostře zaútočil německý kancléř Merz, který jej vyzval k okamžitému uvolnění cesty pro 18. sankční balík proti Rusku. Do výhrůžek se vložil i český premiér Petr Fiala, který Ficovi poslal dopis varující před izolací. Fico však odmítá ustoupit a trvá na tom, že jde o obranu slovenských zájmů. Mezitím v Bruselu sílí scénáře o válce v Evropě kolem roku 2030.
Fico vzdoruje diktátu Bruselu. Merz vyhrožuje, Fiala se přidal
Římská konference o obnově Ukrajiny přinesla ostrý střet názorů a politických postojů uvnitř Evropské unie. Největší pozornost vzbudil projev německého kancléře Friedricha Merze, jehož výzvy a výhrůžky směřovaly nejen na adresu Vladimira Putina, ale nečekaně i na předsedu slovenské vlády Roberta Fica. Do celé situace se navíc zapojil i český premiér Petr Fiala, který Ficovi adresoval osobní dopis s žádostí, aby přestal blokovat 18. sankční balík vůči Rusku. I jeho formulace byly vnímány jako výhružné, zejména s ohledem na to, že hovořil o slovenské izolaci a apeloval na odpovědnost vůči „společným evropským hodnotám“.
Merzův římský výpad: Sankce nebo konfrontace
Německý kancléř Merz, který je v zákulisí považován za budoucího vrchního velitele evropských ozbrojených sil, v Římě ostře apeloval na slovenského premiéra. Jeho slova zazněla bez příkras a diplomatických kliček: „Důrazně žádám Slovensko a jeho premiéra, aby se vzdali odporu a uvolnili cestu pro osmnáctý balík v rámci Evropské unie.“ Dodal, že Evropa se nikdy nevzdá ve válce s Ruskem, a vyzval i Spojené státy a prezidenta Trumpa, aby „zůstali s námi a zůstali na straně Evropanů“.
Zmíněný osmnáctý balík má uvalit nové sankce na ruskou ropnou infrastrukturu, včetně plynovodů a ropovodů. Slovensko je přitom posledním členským státem, který jeho schválení blokuje.
Fico: Nejde o ideologii, ale o přežití
Robert Fico reagoval bez zaváhání. Na tiskové konferenci potvrdil, že Slovensko balík skutečně blokuje, a podrobně vysvětlil své důvody. Klíčovým bodem je návrh Evropské komise zastavit od 1. ledna 2028 veškerý dovoz ruského plynu do EU. Fico upozornil, že Slovensko má s Gazpromem závaznou smlouvu do roku 2034 a v případě jejího porušení hrozí arbitráž v hodnotě 16 miliard eur.
Dále zdůraznil, že Slovensko nemá přístup k LNG terminálům a nachází se „na konci roury“. Očekává se proto skokové zvýšení cen energií a tranzitních poplatků. Navíc poukázal na to, že Slovensko spotřebovává zanedbatelný objem ruského plynu ve srovnání se zbytkem EU – přibližně 3,5 miliardy m³ ročně oproti celkovým 450 miliardám.
Premiér se důrazně postavil proti ideologickému rozhodnutí Bruselu. Označil ho za „nesmyslné, škodlivé a posedlé Ruskem“, které nemá žádnou ekonomickou logiku. Pokud Slovensko nedostane minimální bezpečnostní a právní záruky pro období po roce 2028, je podle něj připraven dále blokovat sankční balík – i za cenu krize v EU.
Český premiér Fiala zasahuje do sporu
Do rostoucího napětí se vložil i český premiér Petr Fiala, který Robertu Ficovi poslal osobní dopis. V něm jej žádá, aby Slovensko přehodnotilo svůj postoj. Fiala upozornil, že blokováním sankčního balíku se Slovensko dostává do izolace a že vzhledem ke společné historii a okupaci v minulosti by měly obě země stát na straně jednotného odporu vůči ruské agresi.
„Vzhledem k mimořádně blízkým vztahům mezi našimi zeměmi jsem jej požádal, aby Slovensko přispělo k zachování jednoty a odhodlání, s nimiž demokratický svět čelí ruské agresi. Věřím, že právě Slovensko jako náš nejbližší partner v regionu zohlední odpovědnost vůči společným evropským hodnotám svobody, bezpečnosti a solidarity,“ uvedl Fiala.
Jeho výzva, ač formulovaná diplomaticky, byla zároveň interpretována jako nepřímý nátlak. Zmínky o izolaci Slovenska, o jeho odpovědnosti vůči Evropě a očekávání, že „přehodnotí postoj“, jsou v daném kontextu vnímány jako pokračování výhrůžné linie, kterou zahájil Merz.
Válečný scénář do roku 2030?
Konference v Římě zároveň odhalila nervozitu mezi evropskými lídry. Situace na Ukrajině se zhoršuje, Kyjev čelí raketovým útokům, obrana selhává a některé úřady již byly evakuovány do Lvova. V tomto kontextu zazněly i spekulace o přípravách EU na možný ozbrojený konflikt kolem let 2029–2030.
Náčelník německého generálního štábu Carsten Breuer již dříve prohlásil, že Evropa se musí připravit na válku. Podle některých výkladů má být kolem roku 2030 zaveden válečný stav, který by umožnil mobilizaci výrobních kapacit, konfiskaci soukromého majetku, zákaz soukromé dopravy a řízené ceny energií. Jako model bývá zmiňován projekt NATO „Gladio“.
Ficova opozice: Ukažme, že nejsme malí kluci
Fico zároveň kritizoval slovenskou opozici, kterou obvinil z ideologického následování Bruselu bez ohledu na národní zájmy. Podle jeho slov by opozice bez zaváhání souhlasila s balíkem i s odstřižením od ruského plynu, aniž by zvažovala dopady na slovenské domácnosti a průmysl.
„Nejsem malý chlapec, kterému stačí, že se na něj někdo mračí. Pokud nám nedáte garance, bude Slovensko blokovat dál,“ prohlásil Fico. Svému německému protějšku měl říct, že v politice není první den a že dobře ví, co podobná rozhodnutí přinášejí.
Štěpení EU jako důsledek nátlaku
Celá situace je podle některých pozorovatelů symptomem hlubšího štěpení Evropské unie. Zatímco některé země volají po tvrdším postupu vůči Rusku, jiné – jako Slovensko a Maďarsko – kladou důraz na své energetické přežití a národní suverenitu.
Robert Fico se tak ocitl pod tlakem z Bruselu, Berlína i Prahy. Zda ustoupí, nebo dojde k eskalaci a faktickému rozštěpení postoje v EU, ukáží následující dny.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
332 krát
