Rozhovory & debaty
Máte slovo: Dvořák a Dostal se ostře střetli kvůli Ukrajině a Rusku
Televizní debata v rámci pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou, která se konala 22. května 2025, přinesla do veřejného prostoru ostrý střet fundamentálně odlišných pohledů na příčiny, průběh i možné ukončení války na Ukrajině. V živé diskuzi na téma Mír na Ukrajině se ve studiu sešli představitelé zřetelně protichůdných táborů, jejichž argumentace ilustrovala hluboké rozdělení české společnosti v otázce podpory napadené Ukrajině a role Západu...
Rozdělená společnost: V pořadu Máte slovo se Dostal a Dvořák střetli kvůli Ukrajině
Nedávná televizní debata o válce na Ukrajině přinesla do veřejného prostoru ostrý střet fundamentálně odlišných pohledů na příčiny, průběh i možné ukončení tohoto konfliktu. V jednom studiu se sešli představitelé zřetelně protichůdných táborů, jejichž argumentace ilustrovala hluboké rozdělení české společnosti v otázce podpory napadené Ukrajině a role Západu. Na jedné straně stál ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bezpečnostní analytik Roman Máca, kteří zastávají pozice silné podpory Ukrajiny a kritiky Ruska. Proti nim se postavili europoslanec Ondřej Dostal (Stačilo!) a antropolog Ivo Budil, signatář výzvy Mír a spravedlnost, kteří naopak vyjadřují kritický postoj k politice Západu a NATO a volají po jednání s Ruskem. Debaty se zúčastnili i zástupci veřejnosti – podnikatel Jiří Cihlář, který podporuje nutnost odstrašení Ruska, a zahradník Jaroslav Nevídal, jenž spatřuje hlavní příčiny protahování konfliktu jinde než v Rusku.
Moderátorka Michaela Jílková debatu uvedla provokativními otázkami: Je Rusko připraveno válčit navždy? Vodí si prezident Putin Donalda Trumpa za nos? Je nezbytné udělat vše pro odstrašení Ruska?. Tyto otázky okamžitě nasměrovaly diskuzi k nejpalčivějším bodům konfliktu.
Kdo prodlužuje válku? Odlišné optiky
Jedním z prvních a nejbouřlivějších témat se stala otázka, kdo je vlastně zodpovědný za prodlužování válečného konfliktu. Zahradník Jaroslav Nevídal razantně tvrdil, že za protahování konfliktu primárně mohou zbrojařské firmy, nadnárodní společnosti a Evropská unie, přičemž zdůraznil, že "absolutně nejde o lidi". Kritizoval rovněž vliv Spojených států na evropskou politiku slovy: "co řekne Amerika, to Brusel zopakuje. A co řekne Brusel, to řeknou evropské státy". Podle něj by se s Putinem "bavit dalo", pokud by se braly v potaz jeho podmínky, například nerozšiřování NATO.
Tento názor se setkal s ostrou kritikou. Ministr Dvořák ho označil za absurdní a zopakoval svou základní tezi: "Jestli někdo může ukončit válku během dvou hodin, tak je to Vladimír Vladimírovič Putin, který vydá rozkaz... Všechno ostatní je ruská omáčka". S ním souhlasil i podnikatel Jiří Cihlář, pro kterého je otázka, kdo začal válku a kdo ji může ukončit, naprosto elementární.
Příčiny konfliktu: Velmocenské hry vs. imperiální rozpínavost
Nejzásadnější názorový rozkol se projevil v hodnocení příčin a oprávněnosti ruské invaze. Antropolog Ivo Budil naznačil, že Putin "svůj důvod k tomu určitě měl". Situaci přirovnal k reakci USA na rakety na Kubě v roce 1962 a argumentoval, že Rusko mohlo mít podobné obavy z raket NATO u svých hranic.
Europoslanec Ondřej Dostal tuto argumentaci dále rozvinul a zasadil konflikt do širšího geopolitického kontextu. Podle něj ukrajinský konflikt "není válkou mezi Ruskem a Ukrajinou", a pokud by tomu tak bylo, už dávno by skončil. Jedná se "velmocenský konflikt, který se táhne dlouhá léta dopředu", což je teze profesora Johna Mearsheimera, kterou Dostal citoval. Cílem západních států, především USA a Británie, mělo být podle Dostála od roku 2014 "oslabit Rusko tak, aby mohli velmoci obrátit svoji pozornost na Čínu". K tomu prý došlo po událostech na Majdanu. Putinova válka byla podle něj "válkou preventivní", ačkoliv z hlediska mezinárodního práva "záležitost neoprávněná". Jako důkaz této preventivní povahy zmínil i vznik "několika základen CIA na Ukrajině, odkud byly prováděny podvratné operace", s odvoláním na deník New York Times. Zdůraznil, že nejde ani tak o NATO, ale o "přítomnost vojsk jedné jaderné velmoci na zadním dvorku druhé jaderné velmoci". Podle něj stabilita světa "záleží na respektování zájmu velmocí".
Ministr Dvořák a analytik Máca s tímto výkladem ostře nesouhlasili. Ministr Dvořák označil ruskou invazi za útok na nezávislý stát s podobným zdůvodněním, jakým Hitler ospravedlňoval okupaci Sudet – ochranou vlastních občanů. Poukázal na obrovské náklady ruské války a argumentoval, že by bylo pro Putina mnohem levnější nabídnout bydlení a práci Rusům žijícím na Ukrajině v samotném Rusku. Roman Máca razantně odmítl, že by Rusko mělo oprávněný důvod k invazi, a ruské zdůvodnění označil za "ruskou omáčku". Vyvracel argument o hrozbě NATO poukazem na okupovaná území v Gruzii a Moldavsku, kde NATO není přítomno. Máca jasně konstatoval, že Rusko je "rozpínavá imperiální velmoc, která si vždycky najde důvod, proč vstoupit na cizí území s mocenskými tanky".
Strach z Ruska a vnímání režimu
Diskuze se dotkla i otázky, zda by se Evropa a Češi měli Ruska bát. Jaroslav Nevídal a Ivo Budil se vyjádřili, že se jako Češi Ruska bát nemusí. Ministr Dvořák připomněl okupaci v roce 1968 a ačkoli označil opakování za "nereálnou, nesmyslnou představu", zdůraznil existenci Ruska jako nástupnického státu SSSR. Roman Máca varoval, že kdo čte ruská státní média a jejich otevřené výhrůžky (např. atomovým útokem na Londýn), by se Putina bát měl. Ivo Budil na to reagoval rozlišením mezi totalitním Sovětským svazem a současnou Ruskou federací, kterou označil za "autoritářskou demokracii" a tvrdil, že v Rusku fungují svobodná média. Tento názor vzbudil pochybnosti u ministra Dvořáka i v publiku.
Role Donalda Trumpa a cesta k míru?
Výraznou část debaty zaujala potenciální role Donalda Trumpa. Europoslanec Dostal citoval Trumpa a prohlásil, že Trump "nyní rozumně zvolil variantu ukončit tento velmocenský konflikt a tím patrně otevřel cestu k míru, která za Bidenovy administrace nebyla možná". Podle Dostala Trump "vybídl k tomu, aby se po ukončení tohoto problému začalo jednat mezi Ruskem a Ukrajinu napřímo". Z publika zazněl názor, že Trump se snaží zvrátit poválečný vývoj a chce "obětovat" Ukrajinu Rusku, aby rozbil spojenectví Putina s Čínou.
Ministr Dvořák však uvedl, že Trump evropským představitelům sdělil, že Putin "nechce teď uzavřít mír, protože je přesvědčen, že válku vyhrává". Dvořák spekuloval, že si Putin z Trumpa "dělá dobrý den". Analytik Máca soudil, že Ukrajina není pro Trumpa hlavním tématem a jeho přístup je motivován snahou odlišit se od předchozí administrativy.
Emotivní náboj a jazyk debaty
Debata nabrala emocionální náboj při diskuzi o používání výrazu "Rusák". Poté, co ministr Dvořák tento výraz použil, ohradil se proti tomu antropolog Budil. Označil slovo za hanlivé, připouštějící "kolektivní vinu" a šířící "fašizoidní nenávist", která vede k fašizaci státu. Ministr Dvořák následně vysvětlil svůj pohled: "Rus je obyvatel Rusy, ruské národnosti", zatímco "Rusák je okupant, který vtrhne na cizí území, zabírá, unáší děti, znásilňuje ženy a krade ledničky". Zdůraznil, že výraz se týká konkrétních okupantů, nikoli ruského národa. K diskuzi se vyjádřil i pan Kožuchov z publika, který se identifikoval jako Rus a udělil ministrovi "svolení používat slovo Rusák", neboť chápe, že se vztahuje na ty, kdo "vraždí Ukrajince", nikoli na běžné občany.
Z publika zazněly i dotazy týkající se citlivých témat na Ukrajině, jako jsou sochy Stepana Bandery, zákaz ruštiny na západní Ukrajině či prohlášení ukrajinských představitelů o možném vystěhování Rusů z Krymu. Dotazující se ptal, zda tyto jevy představují etnické čistky. Ministr Dvořák označil sochy Bandery za vnitřní záležitost Ukrajiny a odmítl, že by to Rusku dávalo právo zasahovat. Analytik Máca připustil, že mohou zaznívat "skandální alarmující názory" od jednotlivých ukrajinských politiků, ale to nedává Rusku důvod bombardovat dětskou nemocnici.
Sankce a cesta k míru: Nástroje a kompromisy
V závěru se debata dotkla účinnosti sankcí. Z publika zazněl dotaz, zda sankce fungují, či zda více škodí Evropě než Rusku. Ministr Dvořák přiznal, že sankce nejsou příliš účinné a chodí pozdě, primárně kvůli byznysu a závislosti Evropy na ruských fosilních palivech, a že tvrdší sankce by dopadly i na Evropany. Europoslanec Dostal se domníval, že sankce jsou "bezzubé" a pro Evropu škodlivější.
Diskutující zakončili úvahami o možnosti dosažení míru. Ministr Dvořák zdůraznil, že cílem není porazit Rusko dobytím Moskvy, ale přimět ho, aby "stáhlo svoje vojáky na svoje území a přestalo okupovat území cizích, nezávislých suverénních států". Připustil, že k tomu chybí nástroje a je nutné hledat možnosti mírového kompromisu. Europoslanec Dostal na samý závěr zopakoval svůj názor, že bez "protiústavního puče na Majdanu" by válka nebyla, Ukrajina mohla zůstat neutrální a celistvá, a považuje ji za "zadní dvorek Ruska".
Celá debata tak názorně ukázala, jak rozdílně jsou v české veřejné i politické diskuzi vnímány příčiny a dynamika konfliktu na Ukrajině, a jak vzdálené jsou představy o možném řešení a roli mezinárodního společenství. Střetly se pohledy vidoucí Rusko jako rozpínavou hrozbu s těmi, které jej vnímají spíše jako stranu reagující na tlak a obavy z rozšiřování západních vlivů.
Celý pořad ke zhlédnuti Máte Slovo
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
59 krát
