Ivan Kratochvíl tvrdí, že incident s drony nad Polskem nese znaky operace pod falešnou vlajkou. Vysvětluje slabiny NATO i geopolitické záměry Ukrajiny.

Rozhovor Petra Bureše s analytikem Ivanem Kratochvílem odhalil slabiny protivzdušné obrany NATO, falešné stopy ukrajinských operací i geopolitické souvislosti konfliktu.

---

Odlehčený začátek rozhovoru

Speciální čtvrteční večer na YouTube kanálu Petra Bureše byl tentokrát věnován rozhovoru s Ing. Ivanem Kratochvílem – uznávaným analytikem, bývalým vojákem, spisovatelem, básníkem a lídrem uskupení Jasan v Ústeckém kraji. Petr Bureš svého hosta přivítal s nadsázkou jako „Homera“ a „erotický symbol“, což Kratochvíl s humorem glosoval poděkováním všem, kteří „v tu chvíli neutekli“. Hostitel navíc přiznal, že do studia dorazil s oteklým okem, které si přivodil nikoli při rvačce, ale údajně kvůli „ječnému zrnu“ po náhodném setkání s vlastní ženou. Odlehčený úvod se však brzy přelil do vážných témat, když Kratochvíl poznamenal, že se s Burešem dlouho neviděli a jejich náhlé propojení vnímá jako důkaz „propojeného světa“.

---

Ivan Kratochvíl o dronovém incidentu nad Polskem

Hlavním tématem rozhovoru se staly události kolem údajného ruského útoku drony, které pronikly do polského vzdušného prostoru a zaplnily stránky mainstreamových médií. Ivan Kratochvíl přinesl racionální a chladnou analýzu případu. Podle dostupných zpráv polská armáda nalezla mezi devatenácti a pětadvaceti drony, přičemž čtyři z nich sestřelila za pomoci dvou F-16 a dvou F-35. Kratochvíl však upozornil na klíčové zjištění: šlo o drony typu „Gerbera“, tedy o klamné cíle vyrobené převážně z pinoplastu a polystyrenu. Tyto prostředky mají stejnou radarovou stopu jako skutečné bojové drony, což znemožňuje jejich rozpoznání protivzdušnou obranou. Přitom žádný bojový dron nalezen nebyl.

Kratochvíl podrobně rozebral technické parametry těchto dronů. Jde o podzvukové stroje s doletem maximálně 700 kilometrů, které létají nízko nad zemí. Byly nalezeny zhruba čtyřicet kilometrů za polskou hranicí. Na základě map z Google Earth analytik s Burešem demonstrovali, že musely přiletět z východu. Možnost, že by je vyslali Rusové, Kratochvíl vyloučil – mimo jiné proto, že Bělorusko, spojenec Ruska, samo sestřelovalo neznámé drony nad svým územím a dokonce Poláky telefonicky varovalo. Takové kroky by nedávaly smysl, pokud by šlo o ruský útok.

---

Ukrajinská stopa a precedent rakety S-300

Z výše uvedených důvodů Kratochvíl vyslovil hypotézu, že drony mohli vypustit samotní Ukrajinci. Podle něj je běžné, že klamné drony Gerbera létají v doprovodu s bojovými stroji typu Šahíd. Pokud cvičné drony doletí bez zásahu, mohou po vyčerpání paliva tvrdě dopadnout, nebo jemně přistát na poli. Následně je možné je doplnit palivem a přeprogramovat pro další použití.

Kratochvíl upozornil, že nejde o první případ, kdy se ukrajinská strana pokusila simulovat ruský útok na Polsko. Připomněl incident z listopadu 2022, kdy raketa systému S-300 dopadla na polské území a zabila dva lidi. Média tehdy dva týdny hovořila o ruském útoku, než se potichu přiznalo, že šlo o ukrajinskou střelu. Petr Bureš doplnil informace z Aeronetu, podle nichž polský prezident Duda připustil, že vláda věděla o ukrajinském původu rakety, ale Zelenskyj tlačil na Varšavu, aby ji označili za ruský útok na NATO. Kyjev dokonce sabotoval polské vyšetřování. Kratochvíl také poukázal na útoky proti ruským strategickým letadlům, které podle něj nesly znaky dobře připravených teroristických akcí s cílem vtáhnout NATO do přímého konfliktu.

---

Slabiny polské protivzdušné obrany

Velkou část debaty věnoval Ivan Kratochvíl hodnocení stavu polské protivzdušné obrany. Jako bývalý specialista na protiletadlový raketový komplex upozornil, že zatímco on musel být schopen odpálit raketu do šesti minut, polským silám trvalo až dvacet minut dostat stíhací letouny do vzduchu. Z dvaceti dronů navíc sestřelili pouze čtyři, a to pravděpodobně velmi drahými raketami místo použití levnějších kanónů. Celý incident tak nechtěně prověřil připravenost východního křídla NATO a odhalil, že jeho schopnosti nejsou v „nejlepším stavu“.

Kratochvíl zpochybnil i fotografie zničeného domu, které média prezentovala jako důsledek dronového útoku. Podle polských zdrojů byla budova zničena bouří už dávno předtím.

---

Geopolitické souvislosti a „false flag“ operace

Rozhovor se následně posunul k širším geopolitickým otázkám. Publikum spekulovalo, zda cílem incidentu nebyla snaha vyprovokovat válku nebo potrestat Polsko za jeho politiku vůči ukrajinským migrantům. Kratochvíl nevyloučil, že šlo o „false flag“ operaci, jejímž účelem bylo přinutit NATO k otevřenější podpoře Ukrajiny. Připomněl historickou paralelu s provokací v Gliwicích před druhou světovou válkou.

Zmínil rovněž mapu nalezenou v počítačích francouzského generálního štábu, která ukazovala tzv. nárazníkové zóny na hranicích s Ruskem, ovládané „koalicí ochotných“ složenou z Francie, Británie, Německa, Polska a Rumunska. Kratochvíl tento dokument interpretoval jako přípravu na útočnou operaci proti Rusku, přičemž příměří by mohlo posloužit k přesunu vojsk. Podle něj se způsob uvažování generálů NATO podobá koloniálním armádám, které se snaží vládnout „rozděluj a panuj“, i když za cenu obrovských logistických nákladů.

---

Hybridní válka a ruská jednota

Ivan Kratochvíl vyslovil přesvědčení, že hybridní válka probíhá už od Majdanu, kdy začala „horká fáze likvidace ruskojazyčného obyvatelstva“. Rusko se podle něj osm let snažilo o diplomatické řešení, zatímco Ukrajina byla vyzbrojována s cílem vyprovokovat Moskvu k zásahu. Po tomto kroku měla v Rusku vypuknout revoluce a následné rozdělení federace. Plán se však nezdařil, protože Rusové se semkli kolem svého vedení.

Kratochvíl připomněl rozdíl mezi označením „rusky“ a „rasijsky“ – první vyjadřuje etnickou příslušnost, druhé pak příslušnost k mnohonárodnostnímu ruskému státu. Dodal, že útoky na Rusko ze strany Evropy se opakují po staletí a vždy skončily stejně – od Napoleona po Hitlera.

---

Ekonomika války a mediální manipulace

Další část rozhovoru se nesla ve znamení kritiky médií a ekonomické nesmyslnosti celé situace. Kratochvíl poukázal na to, že cena jedné rakety použité k sestřelení dronu je deset- až dvacetinásobně vyšší než hodnota samotného cíle.

Vyvrátil také zprávy o údajném atentátu na Ursulu von der Leyen, který měl spočívat v rušení GPS signálu jejího letadla. Vysvětlil, že civilní letadla jsou řízena především radary a komunikací s dispečery, nikoli GPS, a proto by podobné rušení nemělo vliv na bezpečnost letu. VIP lety navíc nejsou veřejně viditelné na platformách typu Flight Radar.

Kratochvíl ostře kritizoval evropské elity za to, že opakovanými sankcemi proti Rusku škodí především Evropě samotné. Označil to za projev „diagnózy“, jejímž cílem je proměnit Evropu v „zadní dvorek“ jiných mocností. Podle něj jde o pouhou honbu za mamonem, přičemž tito lidé bývají nakonec sami nahrazeni a připraveni o majetek.

---

Plány NATO a boj o suroviny

V debatě zazněly i spekulace o tom, že plány francouzského prezidenta Macrona vyslat vojáky na Ukrajinu mají především ekonomické cíle – rychle obsadit oblasti bohaté na suroviny a strategické přístavy, například Oděsu. O toto město však mají zájem i Britové a Američané. Kratochvíl tímto upozornil na to, že válka není jen o vojenských strategiích, ale i o ekonomických zájmech a geopolitickém rozdělení vlivu.

---

Závěr: odpovědnost a historické poselství

Na závěr rozhovoru Ivan Kratochvíl apeloval na odpovědnost médií i jednotlivců. Zdůraznil, že je třeba používat vlastní rozum, prověřovat informace a porovnávat je se zkušenostmi i moudrostí předků. Varoval před nebezpečím „vymyté hlavy“ a informačních bublin. Připomněl slova kněžny Libuše o tom, že český národ všechny strázně překoná. Rozhovor zakončila báseň Petra Bureše, která v temném tónu reflektovala budoucnost, ale zároveň nabídla naději. Host i diváci poděkovali za účast a podporu.

Celý rozhovor ke sledování na Bureš TV