Pietní akt Hrabyně 2025: důstojná vzpomínka bez hostů z Východu a téměř bez Rudé armády
Pietní akt Hrabyně 2025 uctil hrdiny 2. světové války. V projevech zazněly výzvy k míru, důstojnosti a připomínka odvahy civilistů i vojáků.
Pietní akt Hrabyně 2025 připomněl konec války a oběti odvahy
V Národním památníku druhé světové války v Hrabyni se u příležitosti 80. výročí osvobození Československa a ukončení druhé světové války v Evropě uskutečnil pietní akt. Toto místo má hluboký historický význam, jelikož se zde na samém konci války odehrály jedny z nejtěžších a nejkrvavějších bojů na území naší vlasti, které vedly k osvobození města Opavy. Obec Hrabyně utrpěla v těchto bojích značné škody a byla téměř srovnána se zemí, což z ní učinilo dokonalé místo pro vybudování památníku.
Pietního aktu se zúčastnila řada významných hostů, mezi nimiž nechyběli ministr financí České republiky Zbyněk Stanjura, poslanec Parlamentu ČR Igor Hendrych, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Michal Kokošek, primátor statutárního města Opavy Tomáš Navrátil, starostové okolních obcí (Hrabyně, Štítina, Budišovice, Mokré Lazce), zástupci Ministerstva obrany ČR, Krajského vojenského velitelství Ostrava, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru a 53. průzkumu a elektronického boje Opava. Přítomni byli také ředitelka opavské kulturní organizace Radka Zahradníková, ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková a náměstkyně ředitelky Slezského muzea a vedoucí Národního památníku druhé světové války Kamila Poláková. Vzpomínkového setkání se zúčastnili i zástupci Československé obce legionářské Ostrava, Českého svazu bojovníků za svobodu, Svazu válečných veteránů Moravskoslezského kraje a dalších organizací. Nechyběl ani Klub českého pohraničí Václava Soukupa Ostrava či krajský výbor KSČM, který reprezentovali Josef Babka a Ivan Strachoň.
Úvodem zazněla hudební skladba v podání pana Milana Bátora, který následně vystoupil ještě jednou se skladbou nazvanou Hymna.
Ministr financí Zbyněk Stanjura ve svém projevu připomněl, že před 80 lety skončilo šest hrozných let teroru, ničení, poprav a strachu. Druhá světová válka, která skončila v Evropě podpisem bezpodmínečné kapitulace německých ozbrojených sil 7. května v Remeši a 8. května v Berlíně (ačkoliv boje pokračovaly až do 11. května), byla největším a nejbrutálnějším konfliktem v dějinách světa. Zdůraznil, že přinesla promyšlené útoky na civilní obyvatelstvo s cílem zvrátit morálku a genocidu vybraných skupin civilního obyvatelstva podle rasového či národnostního klíče. Připomněl hrůznou bilanci války: 55 až 60 milionů mrtvých, 35 milionů zraněných, 2 miliony nezvěstných, přičemž důsledkem genocidy zahynulo na 6 milionů Židů. Války se účastnilo 72 států a bojovalo se na území 40 států.
Brutální nacistický útok začal rozbitím Československa v roce 1939 a paradoxně to byla opět naše země, kde padly poslední výstřely německých armád. Ministr vyjádřil úctu a poděkování všem, kteří se podíleli na porážce fašismu, a vzpomněl na hrdinství vojáků, odbojářů, partyzánů i obyčejných lidí. Poukázal také na roky zbabělosti a kolaborace a na smutný paradox, že mnozí hrdinové byli po roce 1948 šikanováni či vězněni. Závěrem uvedl, že druhá světová válka byla bitvou mezi svobodou a totalitou a že na vítězství nad zlem a totalitou nikdy nezapomeneme.
Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Michal Kokošek speciálně připomněl 80. výročí Ostravsko-opavské operace, která vedla k osvobození Severní Moravy a Slezska a ukončila válku v této oblasti. Označil ji za největší, nejdelší a nejkrvavější bitvu druhé světové války na dnešním území České republiky, která si vyžádala téměř 24 000 mrtvých a 89 000 raněných. Vyjádřil poklonu lidem, kteří zde před 80 lety prokázali nesmírnou odvahu a statečnost. Zdůraznil, že válka je strašná a umírají v ní konkrétní lidé s rodinami a sny. Vyzval k životu, v němž budou hodnoty demokracie a právo nadřazeny zvůli a nenávisti, aby se historické hrůzy neopakovaly.
Primátor statutárního města Opavy Tomáš Navrátil přivítal hosty na místě, kde se vila do země bolest, odvaha, ale také naděje. Zde v Hrabyni se zrodil jeden z klíčových symbolů lidské statečnosti a obětavosti. Konstatoval, že druhá světová válka přinesla zkázu a utrpení milionům lidí a že příběhy padlých tvoří nesmazatelné svědectví o ceně svobody. Místo památníku připomíná, že mír není věčný ani samozřejmý, ale je to hodnota zaplacená krví, slzami a lidskými životy. Jménem města Opavy složil hlubokou poklonu všem, kteří se postavili zlu a zasloužili se o naši svobodu. Vyjádřil přání, aby památka známých i neznámých hrdinů přetrvala a stala se věčnou výzvou k pokoře, statečnosti a obětavosti. Zdůraznil, že největší bohatství je život ve svobodě a v míru.
Náměstkyně ředitelky Slezského muzea a vedoucí Národního památníku druhé světové války Kamila Poláková zopakovala statistické údaje o válce – zapojeno 70 zemí, boje na území 40 států. Uvedla, že válka trvala 6 let a jeden den, začala 1. září 1939 a v Evropě skončila 8. května 1945, ale v Asii pokračovala až do 2. září 1945 po atomových útocích na Hirošimu a Nagasaki. Zmínila odhady 60 až 80 milionů mrtvých, s většinovým konsenzem na 60 milionech obětí (20 milionů vojáků, 40 milionů civilistů).
Největší ztráty utrpěl Sovětský svaz (27 milionů), procentuálně nejvyšší Polsko (téměř pětina předválečné populace, polovina polští Židé). Většina civilních obětí podlehla nemocem, hladu, masakrům nebo genocidě. V nacistických koncentračních táborech zahynulo asi 12 milionů civilistů. Poláková přečetla výpověď civilistky paní Vlasty Číškové, která zažila konec války v Ostravě a popsala hrůzné podmínky v nemocničním sklepě, kde ošetřovali raněné (většinou německé vojáky), chaos během bojů a příchodu sovětských vojáků. Výpověď ukazuje, jak osvobozování prožívali civilisté. Opět zdůraznila, že Hrabyně utrpěla značné škody a stala se dokonalým místem pro památník. Vyzvala k vzpomínce na odvahu a odhodlání těch, kteří obětovali životy za naši svobodu, a k uvědomění si hodnoty míru, jednoty a spolupráce. Současná generace má za úkol nést štafetu a čelit výzvám doby s pokorou a spoluprací, aby svět zítřka byl bezpečnější a spravedlivější.
Ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková poděkovala za účast a projevy předřečníků. Přečetla dojemný dovětek z knihy Nejšťastnější člověk na zemi od Eddieho Jaku, bývalého vězně koncentračního tábora. Jaku popisuje setkání se zadrženým nacistickým válečným zločincem a svou nezodpovězenou otázku „proč jste to udělal?“. Dochází k závěru, že jedinou odpovědí je nenávist, kterou přirovnává k chorobě, jež ničí nejen nepřítele, ale i vás samotné. Jeho poselství zní: neobviňovat druhé za své neštěstí, snažit se být laskavý i přes utrpení, nechat nenávist za sebou, neusilovat o pomstu. Jaku zdůrazňuje, že ačkoliv nemůže odpustit těm, kteří zahynuli, necítí nenávist ani k Hitlerovi a žije nejlepší možný život. Jeho rada zní: být vděčný za každý okamžik života, snažit se být šťastný a činit šťastnými i druhé, být světu přítelem. Jana Horáková se podělila o své zkušenosti setkávání s válečnými veterány, kteří ji vždy vyzývali, aby jejich generace byla vzorem pro mladé, nesla jejich odkaz a pravdu. Vzkaz veteránů, který předala, zní: být laskaví a slušní, neboť pak jejich oběť nebyla zbytečná.
Pietní akt v Hrabyni tak sloužil nejen k uctění památky obětí a hrdinů druhé světové války a Ostravsko-opavské operace, ale také k předání důležitých poselství o ceně svobody a míru, nebezpečí nenávisti a nutnosti chránit hodnoty demokracie a lidskosti pro budoucnost.
-
Kategorie
Reportáže -
Hity
32 krát
