Rozhovory & debaty
Předvolební debata v Bruselu: České zájmy v Evropě rozdělily politiky
Předvolební debata v Bruselu ukázala hluboké rozdíly mezi vládou a opozicí. Nejvýrazněji se profilovala Kateřina Konečná, která ostře vystoupila proti Green Dealu i pomoci Ukrajině.
V Bruselu se v horké fázi kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny uskutečnila předvolební debata s názvem „České zájmy v Evropě“. Diskuzi, kterou odvysílala stanice CNN Prima NEWS, sledovala pozornost veřejnosti i politických elit. Setkali se v ní zástupci stran, hnutí a koalic, kteří se v průzkumech pravidelně umisťují na předních příčkách a mají své europoslance. Od prvních minut byla atmosféra napjatá a emoce na obou stranách ukázaly hluboké programové i ideologické rozdíly mezi účastníky. Mezi nimi se zvláště vyprofilovala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, kandidující za uskupení Stačilo, která se stala katalyzátorem několika ostrých střetů.
Budoucnost EU a referendum jako zkouška demokracie
Jedním z prvních témat byly vyhlídky Evropské unie a možnost referenda o setrvání v ní. Kateřina Konečná zaujala jednoznačný postoj, když upozornila, že politici odmítající referendum se podle ní obávají názorů občanů. Postavila se tak do ostrého kontrastu vůči stranám jako Spolu či STAN, jejichž zástupci tvrdili, že rozhodnutí o členství padlo už dříve a není důvod je zpochybňovat.
Debata se následně stočila k otázce práva veta v rámci Unie. Zatímco Jan Farský za hnutí STAN zdůrazňoval, že právo veta oslabuje akceschopnost Evropy a snižuje suverenitu České republiky, protože jediný stát může blokovat dohodu ostatních, Konečná trvala na opačném postoji. Podle ní je jakékoliv omezování veta nepřípustné a naopak by bylo vhodné jeho rozšíření. Připomněla, že po přijetí Lisabonské smlouvy, o které se v Česku nehlasovalo v referendu, se EU změnila v nástroj diktátu Bruselu, a jako příklady uvedla migrační pakt, Green Deal nebo podporu zbrojení.
České zájmy v Evropě a konflikt o Green Deal
Největší střet v předvolební debatě nastal u tématu Zelené dohody pro Evropu a systému emisních povolenek pro domácnosti a dopravu, známého jako ETS2. Kateřina Konečná označila Českou republiku za kolonii zbavenou možnosti suverénního rozhodování a tvrdě obvinila vládu Petra Fialy z vyjednání mechanismu, který podle ní bude mít fatální dopady na občany. Jmenovitě zmínila bývalou ministryni Annu Hubáčkovou z KDU-ČSL.
Proti tomu se ohradil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL, který její slova označil za dezinformace a připomněl, že rámec Green Dealu odsouhlasil už Andrej Babiš v roce 2019. Konečná však zdůraznila, že nehovoří o diplomatech, ale o politicích přímo spojených s vládou. Podle ní je celý systém emisních povolenek od základu špatný, spekulativní a likvidační. Zavedení ETS2 pro občany by podle ní vedlo k masivnímu zdražování a energetické chudobě. Navrhla nejen zastavit zavádění ETS2, ale i zrušit stávající systém a nahradit ho uhlíkovými daněmi, které by zabránily ziskům spekulantů na burze. Dodala, že i případné pokuty za nezavedení systému by pro Česko znamenaly menší náklady než jeho samotná implementace.
Nejprve schválení vládou Petra Fialy, poté snaha o zmírnění dopadů
Opoziční politici v debatě připomněli, že ačkoliv obecný závazek ke klimatické neutralitě přijal už kabinet Andreje Babiše, konkrétní systém ETS2 pro domácnosti a dopravu schválila vláda Petra Fialy během českého předsednictví v roce 2022. Tento fakt se stal hlavním argumentem opozice proti vládním zástupcům. Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO to označila za vrchol pokrytectví a zdůraznila, že premiér Fiala byl v Bruselu chválen za to, jak systém protlačil. Filip Turek z Motoristů dodal, že právě ministryně za KDU-ČSL systém notifikovala a podepisovala. Opozice také obvinila vládu z alibismu, když zavedení ETS2 do české legislativy nechala až na příští kabinet, aby se vyhnula politické odpovědnosti.
Zástupci vládních stran v čele s Tomášem Zdechovským a Janem Farským naopak zdůrazňovali, že nyní pracují na zmírnění dopadů systému. Hovořili o nutnosti vyjednat cenový strop na povolenku kolem 40–45 eur a o vytvoření blokační většiny států, které chtějí jednat o změnách nebo odkladu ETS2. Přiznali však nejistotu výsledku – Jan Farský na přímou otázku, zda může garantovat, že dopady nebudou drastické, otevřeně odpověděl, že nemůže, ale že jeho strana „pracuje na tom, aby se tak nestalo“. Tomáš Zdechovský dokonce označil původní podobu systému za nerealistickou a projevil víru, že tlak států povede k jeho odložení.
Opoziční řečníci ale takový postup kritizovali. Nikola Bartůšek z Přísahy se přímo zeptal, proč nebyl strop zaveden už při schvalování systému a proč je nutné řešit problém až nyní. Tento rozpor mezi schválením a následným pokusem o opravy se tak stal jedním z ústředních bodů celé diskuze.
Podpora Ukrajiny a české priority
Třetím velkým tématem debaty byla pomoc Ukrajině. Kateřina Konečná opět ostře vystoupila proti vládnímu kurzu. Zpochybnila účinnost dodávek zbraní a uvedla, že více zbraní nemůže urychlit příchod míru. Podle ní Spojené státy přenesly finanční břemeno na Evropu, která nyní masivně zbrojí, a jediným řešením je diplomatická cesta. Jako příklad zmínila vyjednávání na Kypru či v Koreji a navrhla hledat možnosti příměří ve spolupráci s Donaldem Trumpem. Kritizovala také, že z války těží především vojensko-průmyslový komplex a že obrovské půjčky Ukrajině nebudou nikdy splaceny.
Jan Farský reagoval emotivním popisem své návštěvy ukrajinských měst zničených ruskou armádou. Podle něj je pokračující podpora Ukrajiny nezbytná, protože jinak hrozí vítězství práva silnějšího, které by v konečném důsledku ohrozilo i Českou republiku. Tomáš Zdechovský doplnil, že pomoc je morální povinností a že Ukrajinci představují pro českou společnost přínos. Konečná jeho argumenty odmítla připomenutím vojenských zásahů v Iráku, Libyi či Kosovu, a vyzvala k realistické, nikoli ideologické politice.
Osobní střety, neslušnost a obvinění ze lží
Debata se neodehrávala jen v rovině odborných argumentů, ale přerostla i do osobních útoků. Výraznou část kritiky sklidil Tomáš Zdechovský. Jaroslava Pokorná Jermanová ho obvinila z nehorázného chování vůči ženám a zdůraznila, že je neslušné, když tyká Kateřině Konečné, zatímco ona jemu vyká. Připomněla také jeho chování na sociálních sítích a označila ho za „nízkého člověka“, který podle ní nemá ve vysoké politice co dělat.
Kateřina Konečná ho zase přímo vyzvala, aby nelhal. Reagovala tak na jeho tvrzení, že „plivala na české diplomaty“. Podle ní mluvila výhradně o ministrech jeho vlády, nikoli o profesionálních diplomatech, a původně prý ani nechtěla na jeho „parodějnou politiku“ reagovat. Do sporu se zapojil i Ivan David z SPD, který ironicky poznamenal, že „pan Zdechovský možná špatně slyší“, protože překroutil jeho argumenty o fungování evropského hospodářského prostoru.
Zdechovský ovšem zůstal stejně konfrontační. Na osobní útok Pokorné Jermanové reagoval připomenutím jejích minulých kauz z doby působení na krajském úřadě a obvinění Konečné odmítl s tím, že šíří dezinformace. Celá výměna tak dodala debatě ostrý a konfliktní náboj, který překročil rámec odborné diskuze.
Shrnutí a výhled
Na závěr debaty shrnuli účastníci klíčové body, které by podle nich měla řešit příští vláda v evropské politice. Kateřina Konečná akcentovala nutnost bránit další zadlužování České republiky v důsledku Green Dealu a zbrojních balíčků a zdůraznila, že o českých penězích nesmí rozhodovat Brusel. Celá diskuze jasně ukázala, že hnutí Stačilo nabízí zcela odlišnou vizi českých zájmů v Evropě. Její základ tvoří důraz na národní suverenitu, ekonomický pragmatismus a diplomatické řešení konfliktů, což ji staví do přímého protikladu vůči vládní linii a otevírá prostor pro ostrý předvolební souboj o budoucí směřování země.
Celý debatní pořad ke shlédnutí na CNN Prima News
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
217 krát
