Komentáře
Srovnání volebních vizí a slibů: Vládní strany opět slibují. A lidé jim to zase sežerou?
Předvolební kampaň se opět rozbíhá a spolu s ní se objevuje i srovnání volebních vizí a slibů, které jednotlivé strany nabízejí. Nejde ještě o plné programy, ale první nástřely, které lze porovnat s minulostí.
Srovnání volebních vizí a slibů: Vládní strany opět slibují. A lidé jim to zase sežerou?
Předvolební kampaň se opět rozbíhá a spolu s ní se na veřejnosti objevují politické vize, hesla a ideové manifesty. Nejde ještě o plnohodnotné volební programy, ale spíše o úvodní nástřely, s nimiž jednotlivé strany a hnutí vstupují do hry o přízeň voličů. V této fázi jsou to hlavně sliby, postoje a vize – a právě ty je možné porovnat s tím, co jednotliví aktéři v minulosti říkali a co z toho nakonec skutečně udělali.
Zvláštní pozornost si proto zaslouží vládní koalice, tedy SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Piráti a STAN. Jejich dnešní sliby totiž nestojí ve vzduchoprázdnu. Mají za sebou čtyři roky ve vládě a možnost ovlivňovat dění v zemi. Zásadní otázka tedy zní: nabízejí dnes nové recepty, nebo jen znovu servírují to, co už jednou nesplnili?
SPOLU hraje o demokracii, ale konkrétní návrhy chybí
Koalice SPOLU staví letošní kampaň na vágním, ale silně emocionálním narativu: „letos jde o demokracii“. Varuje před opozicí, která údajně obdivuje autoritářské režimy, a tvrdí, že se hraje o přežití základních hodnot. To může působit dramaticky, ale zároveň to odvádí pozornost od konkrétní bilance uplynulých let. V jejich současných prohlášeních chybí nové návrhy v oblasti školství, zdravotnictví či dostupného bydlení – tedy oblastech, které už dnes občany pálí. Přitom právě tyto otázky SPOLU v minulých volbách slibovalo řešit s důrazem na „odpovědné vládnutí“ a „budoucnost našich dětí“. Dnes místo reálných reforem opakují fráze o investicích, poklesu inflace a zvládnutých krizích. Ale kde zůstala slibovaná modernizace veřejných služeb? Volič by měl být obezřetný – stejné sliby slyšel už v roce 2021 a během čtyř let měl možnost vidět, do jaké míry byly naplněny. Slíbit to samé podruhé ještě neznamená, že to bude konečně provedeno.
Piráti s podrobnou vizí, ale slabým vlivem
Piráti představují poměrně detailní vizi, která navazuje na jejich dlouhodobé programové body. Mluví o digitalizaci, transparentnosti, důrazu na spravedlivou ekonomiku a o vzdělávání, které připraví mladé na budoucnost. Jejich pohled na ekologii, rovnost příležitostí či duševní zdraví ve školách je promyšlený, nicméně problémem zůstává jejich skutečný vliv. Jako menšinový partner vládní koalice neměli sílu většinu svých návrhů prosadit. Přesto se k nim v nové kampani znovu hlásí – což může vyznít buď jako důkaz konzistence, nebo jako opakování slibů, které už jednou zůstaly v šuplíku. I u Pirátů tedy platí, že voliči měli příležitost čtyři roky sledovat, nakolik se jejich vize potkávaly s realitou vládního výkonu.
STAN zůstává v rovině neurčitých slibů
Starostové a nezávislí se i tentokrát opírají o image „praktických lidí z terénu“. Mluví o státu, který má sloužit občanům, o naslouchání a odpovědnosti. To vše zní vstřícně, ale zároveň neurčitě. Kromě prohlášení Víta Rakušana o zpřísnění azylové politiky STAN v předvolební vizi nenabízí konkrétní řešení krizových oblastí, jako je nedostatek míst ve školkách, nedostupné bydlení nebo kolabující regionální zdravotnictví. Přitom právě v těchto oblastech jejich ministři v minulosti zklamali očekávání. Výdaje na školství stagnovaly, dostupnost péče v některých regionech klesala a občané si čím dál častěji kladli otázku, k čemu jim „moderní stát“ vlastně je.
V letošní kampani se STAN rozhodl zviditelnit návrhem, který nemá v Česku obdoby: v tzv. předvolebním taháku otevřeně deklaruje záměr prosadit legalizaci asistované sebevraždy, respektive eutanazie. Podle stínové ministryně zdravotnictví Michaely Šebelové by mělo jít pouze o těžce nemocné dospělé v terminálním stadiu nemoci, přičemž by asistovaná sebevražda probíhala výhradně v kontrolovaném zdravotnickém zařízení. Spodní věkovou hranici pro žadatele navrhuje od 14 let, avšak až v budoucnu a za přísně stanovených podmínek. STAN zároveň uznává, že samotné zavedení eutanazie musí předcházet rozvoj kvalitní paliativní péče, která je dnes v mnoha regionech stále nedostatečná. Přesto tento krok otevřel velmi citlivou debatu o etice, právech pacientů a hranicích autonomie v českém zdravotnictví. Podobný návrh zatím žádná jiná parlamentní strana do předvolební vize nezahrnula.
I zde platí, že kdo měl možnost čtyři roky vládnout, měl i dost času, aby své vize proměnil v realitu. Voliči by tak měli bedlivě porovnávat letošní sliby se skutečností, kterou zažili.
Opozice nabízí kritiku i alternativu
Na opačné straně politického spektra stojí subjekty jako STAČILO!, Sociální demokracie, PŘÍSAHA nebo Motoristé sobě. První tři jmenovaní staví svou komunikaci na silné kritice vlády a snaze ukázat, že současný směr je chybný.
STAČILO! sází na suverenitu, mír a sociální jistoty
STAČILO! přináší vizi levicově vlasteneckého projektu, který akcentuje státní suverenitu, sociální spravedlnost a mírovou zahraniční politiku. Odmítá války, kritizuje nákup stíhaček F-35 a požaduje státní kontrolu nad strategickými odvětvími. Nabízí konkrétní návrhy v oblasti bydlení, zdravotnictví a sociálních jistot. Oproti vládní rétorice přichází s jasným důrazem na národní zájem – ať už si pod tím kdo představuje cokoliv.
PŘÍSAHA: pořádek, bezpečnost, ale málo řešení
PŘÍSAHA sází na rétoriku pořádku, bezpečnosti a občanské čistky – v přeneseném i doslovném smyslu. Opozice vůči migraci, důraz na korupci, kritika politických náměstků a neefektivního státu – to jsou stálé body jejich komunikace. Na rozdíl od jiných ale zůstávají často u negativního vymezení a konkrétních řešení je spíše poskrovnu.
Motoristé sobě: jednoduchá vize proti Green Dealu
A nakonec Motoristé sobě – subjekt, který staví celou svou identitu na odmítnutí Green Dealu a obraně „normálních lidí“ proti údajné bruselské šikaně. Vize je jednoduchá a přitažlivá, ale chybí v ní jakýkoliv ucelený pohled na stát, hospodářství nebo společenské vztahy.
Mezi sliby a realitou: voliči už viděli, co kdo dokáže
Celkové srovnání ukazuje, že opozice se pokouší reagovat na konkrétní frustrace společnosti, zatímco vládní strany se stále více uzavírají do defenzivní bubliny, v níž obhajují svou minulost a opakují ideové rámce z předchozích voleb. Zda to bude stačit, je otázka. Voliči se tentokrát budou muset rozhodnout nejen mezi hodnotami, ale i mezi sliby a výsledky. A právě výsledky bude těžké zapomenout – zvlášť pokud už jednou volič uvěřil a teď čelí pokusu o reprízu.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
237 krát
