Zdechovský tajné služby chce využít k likvidaci opozice. Inspiraci hledá v Německu, kde AfD čelí postihu. BIS má dostat pravomoci k zatýkání.

Zdechovský tajné služby a BIS: cesta k represi opozice?

Zpravodajské služby jako nástroj politické likvidace?

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) vyvolal v posledních dnech rozruch poté, co na sociální síti X (dříve Twitter) nadhodil myšlenku, že by česká kontrarozvědka – tedy BIS – mohla označit parlamentní hnutí SPD a uskupení Stačilo! za extremistické organizace. „A co u nás @BIS udělat taktéž u SPD nebo Stačilo?!“ napsal v přímé návaznosti na rozhodnutí německé tajné služby (BfV), která klasifikovala stranu Alternativa pro Německo (AfD) jako pravicově extremistickou.

Přidal k tomu i veřejnou anketu, zda lidé SPD a Stačilo! považují za extremisty. Takový krok není nevinnou rétorickou otázkou. Zdechovský veřejně testuje půdu pro použití represivních nástrojů státní moci vůči politické opozici.

Zpravodajské služby v roli soudců?

Zdechovského návrh má znepokojivý precedens. V Německu se na základě hodnocení kontrarozvědky BfV dostala AfD pod režim sledování, její členové ve státní správě čelí profesnímu zániku, a hrozí jí zákaz činnosti. Přitom jde o stranu, která má vysokou podporu voličů a vede v řadě spolkových zemí. Její „vina“? Kritika migrace a podpora tradičních rodinných hodnot. BfV její program vyhodnotil jako neslučitelný s „lidskou důstojností“, což otevřelo cestu ke sledování, odposlechům a případné kriminalizaci.

Zdechovského výzva ve světle těchto událostí nelze brát na lehkou váhu. Znamenala by krok směrem k tomu, aby o legálnosti politických stran nerozhodoval soud, ale tajná služba. Připomíná to praktiky nechvalně známé Státní bezpečnosti (StB), která určovala, kdo je „reakční element“, a koho je třeba umlčet, sledovat či odstranit.

BIS chce vyšetřovat a zatýkat. Kdo bude další na řadě?

Ve stejném čase přichází i další varovný signál – snaha ředitele BIS Michala Koudelky získat širší pravomoci pro svou službu, včetně pravomoci vyšetřovat a dokonce zatýkat. Pokud by byly zpravodajské služby postaveny na úroveň orgánů činných v trestním řízení, vytvořil by se v Česku paralelní bezpečnostní systém bez potřebné soudní kontroly a odpovědnosti. Takové posílení tajné služby by v kombinaci s politickými požadavky na její akceschopnost proti oponentům mohlo ohrozit samotné základy parlamentní demokracie.

Psali jsme

Zdechovský jde po SPD a Stačilo! „Podvod na voliče,“ zuří. Podal podnět!

Francie, Rumunsko, Německo: Evropa jako laboratoř represi

Zdechovského nápady nezůstávají v evropském vzduchoprázdnu. Podobné procesy lze pozorovat jinde. V Rumunsku byly zrušeny výsledky prvního kola prezidentských voleb, protože v nich zvítězil protiválečný kandidát Calin Georgescu. Ve Francii čelí Marine Le Pen obžalobě, která má zjevný účel – znemožnit jí účast ve volbách. A v Německu je AfD stigmatizována, její členové jsou vyhazováni ze státní správy a ve hře je i její zákaz – navzdory podpoře milionů voličů.

Jak upozorňuje Vlastimil Veselý ze Společnosti pro obranu svobody projevu, Zdechovského výzva představuje bezprecedentní útok na politickou soutěž. Pokud by tajné služby opravdu označovaly konkurenční subjekty za extremisty na základě politických postojů, došlo by k tichému převratu. Už ne voliči, ale agenti s přístupem k odposlechům a archivům by určovali, kdo smí kandidovat.

Stačilo! říct „ne“ euronacismu

Termín „euronacismus“, který se začíná objevovat v nezávislých analýzách, označuje nový typ autoritářství – nikoli na základě národní nadřazenosti, ale nadřazenosti „správného“ světonázoru. Ten, kdo jej nesdílí – ať už kritizuje migraci, požaduje mír nebo hájí tradiční hodnoty – je označen za extrémistu, popírače, dezinformátora. Zdechovský svým tweetem tento trend otevřeně podporuje. Spolu s návrhy na posílení BIS a s aktuálními příklady ze zahraničí vytváří nebezpečný precedens.

Demokracie bez opozice: nový evropský euronacismus?

KDU-ČSL a celá koalice SPOLU by měly jednoznačně vyjádřit, zda se ztotožňují se Zdechovského požadavky. Pokud ne, měly by se od jeho výroků distancovat. Pokud ano, znamená to otevřený vstup na cestu, na jejímž konci není obrana demokracie, ale její zničení.

Veřejnost musí být ve střehu. Tajné služby nejsou od toho, aby určovaly, kdo smí kandidovat. Takové pravomoci neměly ani za komunismu – ty měl jen ÚV KSČ. Zdechovský a jemu podobní teď chtějí totéž – ale v obalu „evropských hodnot“. A to je možná ještě nebezpečnější.