Komentáře
Důvěra v Českou televizi klesá. STEM: Třetina veřejnosti ji považuje za nedůvěryhodnou
Veřejnost ztrácí důvěru v Českou televizi. Podle výzkumu agentury STEM ji za nedůvěryhodnou považuje většina obyvatel, třetina dokonce naprosto. Důvěra v Českou televizi je v krizi.
Důvěra v Českou televizi klesá. STEM: Třetina veřejnosti ji považuje za nedůvěryhodnou
Podle aktuálního výzkumu agentury STEM většina obyvatel České republiky nedůvěřuje České televizi. Třetina veřejnosti vyjádřila naprostou nedůvěru, dalších téměř třicet procent televizi spíše nevěří. Výsledky tohoto šetření, které máme rovněž k dispozici, znovu otevírají otázku legitimity veřejnoprávního média, jeho role ve společnosti a rostoucího odcizení části veřejnosti.
STEM: Důvěra klesá, rozdělení společnosti sílí
Z výzkumu vyplývá, že celkem 58 procent obyvatel České televizi nevěří. Nejzávažněji působí fakt, že 29 procent respondentů deklaruje naprostou nedůvěru, což je údaj, který naznačuje hluboké odcizení a ztrátu důvěry v samotný princip veřejnoprávního vysílání.
Zatímco mezi voliči vládních stran se důvěra pohybuje nadprůměrně vysoko, mezi stoupenci opozičních a mimoparlamentních uskupení prudce klesá. Například u voličů mimoparlamentních stran vzrostl podíl těch, kteří ČT „naprosto nedůvěřují“, ze 39 procent v říjnu 2024 na 46 procent v dubnu 2025. Výsledky tak potvrzují, že Česká televize přestává být vnímána jako jednotící, nestranná instituce.
Kontrastní je také srovnání s výroční zprávou samotné ČT, která za rok 2023 uvádí důvěru 65 procent veřejnosti. Tento údaj však vychází z interních zdrojů a neodpovídá aktuálním a nezávislým datům.
RRTV: Porušení zákona při předvolební debatě
Závažné porušení zákona ze strany České televize potvrdila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Televize podle ní pochybila při předvolební Superdebatě, kterou odvysílala před volbami do Evropského parlamentu. Do pořadu byli pozváni hned tři zástupci koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), zatímco jiné relevantní politické subjekty – včetně těch s prokazatelnou šancí na zvolení – pozvány nebyly.
Rada označila tento postup za porušení zákona o provozování televizního vysílání a narušení principu rovné politické soutěže. Podle zákona má ČT povinnost zajistit objektivitu a vyváženost. Oficiální vysvětlení, že šlo o debatu předsedů parlamentních stran, nebylo v kontextu evropských voleb relevantní, neboť řada těchto stran ani nekandidovala.
Závažnost situace podtrhuje i načasování: právě v době, kdy došlo k porušení zákona, prosazovala vláda navýšení koncesionářských poplatků. Televize se tak dostala do podezření z jednostranné přízně vládním stranám, což krizi důvěry ještě prohloubilo.
Zamlčená smrt Lenky Šimůnkové: autocenzura místo nestrannosti?
Česká televize čelila ostré kritice také za své mlčení k úmrtí Lenky Šimůnkové – matky jedné z obětí prosincového útoku na Filozofické fakultě UK. Šimůnková vystupovala jako hlasitá kritička policejního zásahu i postupu ministra vnitra. Její sebevražda se stala zásadní událostí dne, o níž informovala většina médií. Česká televize se jí však ve večerním zpravodajství nevěnovala vůbec.
Zástupci televize argumentovali zdrženlivostí při informování o sebevraždách. Tento přístup však vyvolal podezření, že skutečným důvodem bylo vyhnutí se politicky citlivému tématu. Člen Rady ČT Pavel Matocha označil tento postup za porušení veřejné služby a za „cenzuru kritiků vlády“.
Navýšený rozpočet v době klesající důvěry
Současně s propadem důvěry veřejnosti se Česká televize dočkala výrazného navýšení rozpočtu. V květnu 2025 vstoupila v platnost tzv. velká mediální novela, která zvyšuje měsíční poplatek na 150 korun, zavádí „daň z internetu“ a rozšiřuje platby na firmy podle počtu zaměstnanců. Výnosy z těchto změn mají televizi zajistit příjem až 6,15 miliardy korun ročně.
ČT plánuje prostředky využít na obnovení výroby pořadů, zvýšení mezd, digitalizaci a rozvoj online služeb. Kritici ale upozorňují, že žádné finanční prostředky nemohou nahradit ztrátu veřejné důvěry, která je pro veřejnoprávní médium klíčová.
Vadim Petrov: Ideologie, která se řídí sama
Silnou výpovědí o stavu České televize je i rozhovor člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadima Petrova pro Parlamentní listy. Podle něj ČT funguje jako uzavřený systém ovládaný ideologií, do kterého nemá přístup ani vedení. Zpravodajství podle Petrova „vládne ideologie a ekosystém vztahů“, kde je nutné „vyznávat liberální demokracii, bezvýhradně podporovat EU, adorovat Ukrajinu a nenávidět Rusko“.
Petrov tvrdí, že generální ředitel Jan Souček nikdy fakticky řízení nepřevzal a nedokázal si vytvořit podporu uvnitř instituce ani mezi politiky. Výstižně poznamenává, že ČT „už nepluje, jen stojí, udržovaná při životě proudem peněz od státu“. Zároveň dodává, že pokud by se ředitelem stal Jakub Železný, její konec by se podle něj ještě urychlil.
Petrov navrhuje snížit rozpočet ČT na úroveň komerčních stanic a část prostředků rozdělit soukromým médiím prostřednictvím grantového systému. Veřejnoprávní status by zůstal zachován, ale s výrazně omezeným dosahem.
Závěr: veřejná služba, nebo politický nástroj?
Výsledky výzkumu a nedávné události ukazují, že Česká televize se ocitla v hluboké institucionální krizi. Ztrácí důvěru u velké části veřejnosti, čelí výtkám z porušování zákona, obviněním z ideologické zaujatosti a zároveň požaduje vyšší veřejné financování.
Česká televize by měla být službou všem, nikoli hlasem jednoho názorového proudu. Pokud se jí nepodaří obnovit důvěru napříč společností, hrozí, že ztratí nejen svou legitimitu, ale i důvod k existenci v současné podobě. Otázka dnes nezní, zda má ČT existovat – ale komu skutečně slouží.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
80 krát
