Komentáře
Martina Bednářová: Odsuzující rozsudek a konec právního státu
Martina Bednářová tvrdí, že její odsouzení je důkazem úpadku právního státu v ČR. Kritizuje soud za ignorování důkazů, politickou objednávku a omezování svobody slova.
Martina Bednářová nedávno obdržela písemné vyhotovení rozsudku, kterým byla shledána vinnou z přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy a ze zločinu proti míru. Byl jí uložen podmíněný trest odnětí svobody. Podle Bednářové je tento rozsudek důkazem, že Česká republika přestala být právním státem a že soudy lidem systematicky odpírají nárok na spravedlivý proces. Tvrdí, že ze soudnictví vymizela objektivita, opora v zákonech a zdravý rozum, které byly nahrazeny totalitními manýry, klientelismem, arogancí a ideologickými postoji soudců maskovanými jako právo.
Nepřipuštěné důkazy a ignorovaný historický kontext
Jedním z klíčových bodů kritiky je způsob, jakým soud naložil s důkazními materiály předloženými obhajobou. Bednářová cituje přímo z rozsudku, že se soud „důkazním materiálem, který předkládá obhajoba, zabývat nebude z důvodu nadbytečnosti“. Mezi odmítnuté dokumenty patřil dodatek Ústavy Ukrajiny z roku 2019, dekret číslo 117/2021 prezidenta Ukrajiny a obsáhlý obrazový a zpravodajský materiál z let 2014 až 2024. Tento materiál měl podle ní dokládat řadu incidentů a situací na Ukrajině, od tvrzení o násilnostech proti těhotným ženám, přes výroky šéfa ukrajinského parlamentu, který měl nazvat Hitlera největším demokratem, až po uznání Banderovců za válečné veterány a zprávy o ostřelování Doněcku kazetovou municí ukrajinskou armádou. Soud odmítl i dobové videomateriály.
Podle Bednářové soudkyně, opírající se o pokyny Nejvyššího soudu a soudce Šabaty, považovala předložený historický kontext za nadbytečný. Přestože Bednářová věnovala celé své vystoupení právě historickým souvislostem vzniku války na Ukrajině, soud nepřipustil žádný z jejích důkazů. Tento postup považuje za jasnou demonstraci arogance moci a degradování obžalovaného na rukojmí bez práv.
Posudek ukrajinisty Šíra jako základ rozsudku
Rozsudek se podle Bednářové opírá výhradně o posudek „provládně servilního ukrajinisty Šíra“. Sama vyjmenovává řadu jeho tvrzení, která označuje za nesmysly, polopravdy, výmysly a lži. Patří sem popírání etnických čistek ruskojazyčné menšiny na východě Ukrajiny, tvrzení, že masakr v Oděse nikdy nenastal, nebo že na Ukrajině neexistují nacistické tendence. Šír podle ní také nepravdivě uváděl, že Ukrajina se aktivně neucházela o členství v NATO a že nikdy neobdržela od Ruska finanční kompenzaci za jaderné zbraně.
Obhajoba navrhla jeho výslech, aby byly vyvráceny rozpory mezi posudkem a realitou, avšak soudkyně Eliška Matyášová tento návrh zamítla s odůvodněním, že „zpracované odborné stanovisko slouží jako dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu“. Bednářová upozorňuje, že Šír není soudním znalcem, a jeho stanovisko tedy nebylo znaleckým posudkem, přesto soud jeho závěry považoval za objektivní a nezpochybnitelné.
Sporná kvalifikace válečných zločinů
Bednářová kritizuje i své odsouzení za podporu válečných zločinů a zločinů proti míru. Zdůrazňuje, že žádný mezinárodní ani jiný soud dosud nerozhodl, že by se Ruská federace na Ukrajině dopouštěla válečných zločinů. Podle ní si tak „sotva třicetiletá soudkyně Eliška Matyášová, čerstvě jmenovaná prezidentem Pavlem, tuto pravomoc přisvojila místo mezinárodních tribunálů“.
Soudkyně k závěru o válečných zločinech dospěla na základě „veřejně dostupných informací“, což Bednářová zpochybňuje s tím, že informace, které se nehodí, jsou dnes z veřejného prostoru odstraňovány. Celý proces označuje za vykonstruovaný monster proces.
Rozsudek plný spekulací a zamlčených faktů
Podle Bednářové je 38stránkový rozsudek rozvláčný a zavádějící, aby se v textu rozplynulo to, co skutečně řekla, a naopak jí byla podsouvána slova, která nikdy nevyřkla. Tvrdí, že dokument obsahuje spekulace místo faktů a opomíjí zásadní skutečnosti, jako například rozhodnutí Mezinárodního soudu v Haagu, že Ruská federace není agresorem, či rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který uznal Ukrajinu vinnou z porušení práva na život při masakru v Oděse. Tento masakr je přitom v posudku Šíra popírán.
Bednářová také poukazuje na to, že soud se soustředil na nedůležité detaily, a to ještě účelově zkreslené. Ironicky poznamenává, že kurz mediální gramotnosti, který jí byl nařízen, by spíše měla absolvovat sama soudkyně Matyášová.
Omezení svobody projevu a politická zakázka
Z rozsudku podle Bednářové vyplývá, že ačkoli jí soud formálně neupírá svobodu slova, nesmí veřejně prezentovat jiné názory než ty, které odpovídají vládnímu mainstreamu, a už vůbec ne před žáky. Tvrdí, že soudy pracují pouze s materiály a informacemi, které podporují jejich předem připravené závěry, a odmítají důkazy i svědectví, jež by mohla rozhodnutí zpochybnit.
Podle ní jde o soudní praxi na politickou objednávku, která používá stejné metody jako vláda – lhaní, zamlčování, manipulaci s důkazy, převracení skutečnosti, odvádění pozornosti a likvidaci politicky nepohodlných názorů.
Právní rozměr sporného rozsudku
Na základě uvedených skutečností lze shrnout, že postup soudu v případě Martiny Bednářové vykazuje znaky porušení základních zásad spravedlivého procesu , zakotvených v článku 36 až 38 Listiny základních práv a svobod a článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Nepřipuštění důkazů obhajoby, odmítnutí výslechu klíčového autora posudku, selektivní práce s informacemi a opomíjení relevantních rozhodnutí mezinárodních soudů mohou zakládat porušení zásady rovnosti zbraní, kontradiktornosti řízení a nestrannosti soudu. Tyto okolnosti posilují podezření, že rozsudek mohl být výsledkem účelového či politicky motivovaného procesu, jehož výsledkem je nejen zásah do svobody projevu, ale i narušení důvěry veřejnosti v nezávislost a spravedlnost české justice.
Výzva občanům
Na závěr svého vyjádření Bednářová vyzývá občany, aby se aktivně účastnili voleb. Přirovnává současnou situaci k úklidu špíny: „Špínu je vždy snazší vyčistit, než se úplně usadí a zažere.“
📌 Přečtěte si také:
- 👉 Beseda Svoboda i po projevu: Diskusní večer s Bednářovou a Žantovským
- 👉 Jan Schneider v ABJ: Proces s Bednářovou a Kolářova role
- 👉 Bednářová: vykonstruovaný zločin, svoboda projevu a ohýbání práva v praxi
- 👉 Politický proces s učitelkou Bednářovou: 7 měsíců a převýchova
- 👉 Politický proces s Martinou Bednářovou: Svoboda slova pod hrozbou trestu
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
225 krát
