Rozhovory & debaty
Jan Schneider v ABJ: Proces s Bednářovou a Kolářova role
Jan Schneider v ABJ: Proces s Bednářovou a Kolářova role
Bezpečnostní analytik a publicista Jan Schneider v ABJ rozhovoru u Jany Bobošíkové přinesl kritický pohled na aktuální politické dění. Rozebral politický proces s Martinou Bednářovou, kontroverzní dotace pro Bolka Polívku, roli poradce Petra Koláře a komentoval kauzy vlády i mezinárodní konflikty.
Válka slov a morální úpadek
V internetovém vysílání s bezpečnostním analytikem, publicistou a bývalým zpravodajcem Janem Schneiderem byla probírána široká škála aktuálních politických a společenských témat. Hned v úvodu vysílání byla současná doba popsána jako "válka", kde se slova stávají zbraněmi a zákony nástroji mocenského boje. Diskuse se dotkla řady kontroverzních událostí, od dopravní nehody ministryně obrany, přes nákladný náborový projekt armády, až po soudní procesy a politické kroky.
Ministerstvo obrany: Nehoda ministryně a nábor 'milionových kluků'
Jedním z prvních bodů rozhovoru byla dopravní nehoda v Praze, při níž figurovala ministryně obrany Jana Černochová a její vůz s výstražným majákem. Ministryně odmítla odpovědnost za styl jízdy svého doprovodu, s čímž Jan Schneider v zásadě souhlasil s ohledem na pravomoci řidiče. Nicméně poukázal na možnost, že ministryně mohla na řidiče vyvíjet tlak, například kvůli zpoždění, což by mohlo vést k prekérní situaci pro profesionála. Uvedl příklady, kdy byli šoféři či ochranka nuceni plnit nestandardní úkoly, a poznamenal, že řidič takový tlak jako profesionál nepřizná a ministryně si ho také nepřizná.
Dalším tématem spojeným s Ministerstvem obrany byl webový náborový projekt, za který resort zaplatil 120 milionů Kč namísto původních 20 milionů, a to bez výběrového řízení. Výsledkem bylo získání necelých 100 nových vojáků. Jan Schneider tuto efektivitu přirovnal k výrazu "kluci milionoví", kdy jeden nově přijatý voják vyjde na milion korun. Označil to za zhruba takovou efektivitu, s jakou současná vláda řídí zemi. Kritizoval prakticky nulovou kontrolní činnost v zemi, která umožňuje takové věci. Zároveň podotkl, že mnohem levnější by bylo mít logickou, průhlednou a motivující obrannou a zahraniční politiku, což podle něj chybí.
Změna trestního zákoníku: Srovnávání komunismu a nacismu
Přechod do Poslanecké sněmovny přinesl diskusi o změně trestního zákoníku, která staví založení, podporu nebo propagaci komunistického hnutí na úroveň nacismu. Hnutí Stačilo to označilo za cílený útok. Jan Schneider souhlasil s tím, že jde o cílený krok, a spekuloval, že by mohl sloužit k vyloučení politických konkurentů jako SPD a hnutí Stačilo z voleb, aby pak mohla "slavně zvítězit fialova vláda". Tento scénář označil za hororový, ale poznamenal, že "někdy ta nejblbější varianta je nejblíž pravdě". Zdůraznil, že pokud by šlo o postižení všech ideologií spojených se zločiny, muselo by tam být i křesťanství. Poukázal na to, že návrh prošel bez standardního připomínkového řízení a že nacismus je jedinečný v rozhodnutí o průmyslovém vyvražďování (konference ve Wansee), což se u komunismu nenajde. Varoval před směšováním pojmů jako genocida a etnické čistky a obával se, že tento zákon nahrává "glajchšaltování", před kterým varoval již Simon Wiesenthal (očišťování Hitlera a očerňování Stalina). Naznačil, že v pozadí mohou být podivně financované organizace a že někteří poslanci mohou být zneužiti nebo řeší své osobní problémy. Tento paragraf je podle něj výsledkem "nejhoršího, co tady máme".
Soudní procesy: Případ učitelky Bednářové – 'návrat k totalitě'
Diskuse se přesunula k soudům, konkrétně k nepravomocnému odsouzení učitelky Martiny Bednářové. Byla jí uložena podmínka, zákaz výkonu učitelského povolání a povinnost absolvovat kurz mediální gramotnosti. Hnutí Stačilo a další politici označili proces za politický. Jan Schneider s tímto označením souhlasil. Poukázal na to, že Bednářová byla dvakrát osvobozena, a za zvěrstvo označil rozhodnutí Nejvyššího soudu, které podle něj de facto definovalo, že propaganda se rovná pravdě, protože "většina lidí vlastně definuje tu pravdu". Uvedl, že z tohoto pohledu by byl Václav Havel a disidenti v minulém režimu v omylu a zavření právem. Označil proces za politický i z praktického hlediska, protože soudkyně podle něj nepřipustila obhajobu, nepřizvala k výslechu tzv. "experta" (kterého označil za ideologického sluhu) a přečetla rozsudek, který musel být napsaný dopředu. Konstatoval, že se "vracíme jako hluboko do totality". Povinnost absolvovat kurz mediální gramotnosti označil za "potupnou" a "výmysl", který podle něj nemá oporu v zákoně a doufá, že bude důvodem pro zrušení rozsudku. Poznamenal s potěšením statečnost paní Bednářové.
Další kontroverzní propuštění pedagožky
Další případ ze soudku podobného typu se týkal propuštění pedagožky z liberecké střední školy kvůli podezření z "duchovní náklonnosti ke kontroverznímu guru Járovi". Ředitel přitom potvrdil, že šlo o dobrou učitelku a její soukromé názory, které ve škole nešířila. Jan Schneider vyjádřil naději, že případ skončí u soudu, kde by se měly předložit důkazy, a naznačil, že ředitel by měl být odvolán, neboť se mohl dopustit trestného činu. I když uznal citlivost kauz kolem guru Járy, označil důvod propuštění za "něco příšerného" a přirovnal to k návratu do 50. let nebo období mccarthismu. Dodal, že zřizovatelem školy je Liberecký kraj vedený radou ze Starostů a koalice Spolu.
Soud o Fialově výroku k zemědělcům: Nálepkování bez důkazů
Diskuse se vrátila k výrokům politiků a soudům v souvislosti s premiérem Fialou a jeho označením organizátorů zemědělských protestů za "napojené na Kreml". Soud tento výrok označil za politický názor, nikoliv pomluvu. Jan Schneider se tázal, zda mají politici právo nálepkovat občany bez důkazů, a ironicky navrhl, aby si to premiér Fiala vyzkoušel na sobě. Konstatoval, že se v Česku "nesoudí podle skutku, ale podle toho odkaď fouká vítr". Podle něj to odráží stav společnosti po 30 letech budování demokracie, kdy nebyly vybudovány fundamenty a situace se otočila jen v tom, kdo je "nahoře" a kdo "biti".
Slovensko jako 'fackovací panák' v české debatě
V souvislosti s "proruskou kartou" byla zmíněna i slovenská politická scéna, prezentovaná v českých médiích jako varování před "odklonem od demokracie". Jan Schneider vnímá Slovensko v této debatě jako "fackovacího panáka", kterého si čeští politici dovolí beztrestně urážet, protože Slováci je nepovažují za relevantní soupeře. Označil jejich chování za "bzučení odporného hmyzu". Domnívá se však, že na české scéně má toto chování větší destrukční dopad, neboť občané vidí, že vláda se chová neurvale k cizí vládě, což je vede k obavám o to, jak budou zacházet s nimi samotnými.
Kybernetická bezpečnost: Pochybnosti o čínských hackerech na MZV
Velmi podivným případem z oblasti kybernetické bezpečnosti bylo sledování sítě Ministerstva zahraničí čínskými hackery po dobu tří let. Jan Schneider k této informaci vyjádřil značné pochybnosti. Položil si otázky, co dělaly české kontrašpionážní orgány, a jak je možné s jistotou připsat útok Číňanům, když je "atribuce nesmírně složitá, nejistá a v podstatě forenzně nedokazatelná". Nabídl alternativní vysvětlení: buď se nic takového nestalo, nebo je to propagandistický krok proti Číně. Spekuloval, že hackeři možná zjistili jen "hlouposti" z neutajované části sítě, které pro ně nebyly ani využitelné. Zmínil, že kybernetickou špionáž provozují všechny velmoci.
Kauza Pavel Blažek: Bitcoinový 'obchod' a morální úpadek vlády
Jednou z "horkých aktualit" byla rezignace ministra spravedlnosti Pavla Blažka kvůli přijetí téměř miliardy korun v Bitcoinech od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského. Blažek transakci označil za "výhodný obchod pro stát". Jan Schneider viděl ve slově "obchod" freudovské přeřeknutí, neboť šlo sice o dar, ale vnímal to jako "nehoráznost" a "blbost", která jednoznačně svědčí o nějakém obchodu, patrně dohodě o propuštění výměnou za část peněz. Interpretoval částku (třetina) jako typickou "ztrátu na proprání" peněz. Ostře kritizoval Blažkův čin i morální normy, které podle něj v jeho světě platí. Označil za neuvěřitelné, že ministerstvo spravedlnosti přijme dar, navíc od odsouzeného zločince. Podle něj to ukazuje na morální profil celé vlády a měla by rezignovat celá vláda v čele s premiérem.
Dukovany: Zdržení, mezivládní smlouva a 'finanční past'
Téma dostavby jaderné elektrárny Dukovany se objevilo v souvislosti s tím, že vláda nestihne podepsat klíčovou smlouvu do říjnových voleb. Příčinou jsou zdržení ze strany soudu (žaloba francouzské EDF) a Evropské komise. Jan Schneider nechápal, proč nebyla od začátku zvolena cesta mezivládní smlouvy. Vyslovil domněnku, že by mohlo jít o skrytý záměr připravit "finanční past" pro další vládu, z níž budou současné politické strany čerpat finance získané skrze soudní rozhodnutí. Dotkl se i vlivu možné "nové jaderné doktríny" Donalda Trumpa, ale pochyboval o schopnosti české politické reprezentace tyto pohyby reflektovat.
Případ Petra Koláře: 'Tajná zbraň' prezidentova poradce
Případ Petra Koláře, blízkého a vlivného neformálního poradce prezidenta Pavla, který získal miliony korun od ČVUT bez výběrového řízení za údajné nepotřebné poradenství, byl dalším probíraným tématem. Rektor ČVUT byl kvůli kauze odvolán. Jan Schneider zpochybnil věrohodnost tvrzení prezidenta, že s Kolářem nemá formální vztah. Ironicky navrhl využít Koláře jako "tajnou zbraň" k vyřešení konfliktu s Francouzi u Dukovan, neboť "peněz už dostal dost".
Zahraniční politika a konflikty
Rusko-ukrajinský konflikt: Scholzovy výroky a ruská reakce
V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem byla diskutována prohlášení německého kancléře Scholze o možnosti použití západních zbraní Ukrajinou k útokům na cíle v Rusku a ostrá reakce Kremlu. Jan Schneider uvedl, že Rusové naznačili právo na protiúder, neboť použití německých zbraní německými vojáky z ukrajinského území by znamenalo přímé zatažení NATO do války. Připomněl poválečnou denacifikaci Německa, kterou označil za mýtus, a varoval před návratem rétoriky připomínající tu nacistickou. Vyjádřil obavy, pokud by se americký vliv z Německa stáhl.
Ruský návrh míru v Istanbulu: Reálná cesta k příměří?
Diskutován byl i návrh Ruska předložit Ukrajině v Istanbulu memorandum s řešením klíčových příčin konfliktu. Jan Schneider v tom viděl reálnou cestu k příměří, nikoliv jen diplomatický manévr před summitem NATO. Označil ruské návrhy za konzistentní a konstatoval, že je to "facka všem těm, kteří říkají, že Rusům nejde o mír“.
Český postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu: Fialovo vyjádření
Krátce byl zmíněn i izraelsko-palestinský konflikt a vyjádření premiéra Fialy o tom, že veřejným vyjádřením Česká republika zesiluje apel na Izrael zohledňovat situaci civilistů. Česká pozice se ale nemění a nepřistoupila k dalším diplomatickým krokům. Jan Schneider označil Fialovo vyjádření za značnou změnu u něj samotného a v tom viděl jeho význam. Zdůraznil, že přátelé Izraele by neměli zatajovat kritické mínění a že Izraelci si váží kritiky od těch, kteří se nechovají jako "bláto", což je podle něj případ postojů české vlády, které nemají velký význam.
Závěr a dotazy diváků: Kniha, policista, dotace, mediální gramotnost a strach z Ruska
V závěru rozhovoru Jan Schneider představil knihu Veroniky Salmin Sušové "Máme se bát Ruska?", kterou doporučil jako "šťavnatou potravu" pro zvídavce a přemýšlivce, přinášející mnoho dobrých otázek.
V rámci dotazů od diváků komentoval Jan Schneider nález zbraně zapomenuté policistou na toaletě ve sněmovně. Pokud je informace pravdivá, označil to za velký průšvih svědčící o kvalitě a atmosféře v ozbrojených složkách a ztrátě profesionálních návyků. Dotace pro divadlo Bolka Polívky ve výši 24 milionů Kč z veřejných peněz označil za "smrtelný polibek" pro pana Polívku, ze kterého se stal "politický šašek“. Předpověděl, že divadlo zkrachuje, až dotace skončí, a v tom viděl "morální ponaučení pro všechny umělce“. Na dotaz, zda je povinný kurz mediální gramotnosti novodobým marxismem-leninismem, Jan Schneider odpověděl, že jde o "pokleslý kurz marxismu", který nemá kloudný obsah a slouží jen k tomu, aby lidé "osvědčovali, že dokážou jaksi ohnout páteř“. K otázce, kdy společnost nechala vzniknout totalitní praktiky, uvedl, že to nebylo náhle, ale začalo to již uzákoněním minulého režimu jako zločinného a vznikem ÚSTR, a v poslední době dochází k akceleraci. K otázce na postoj Roberta Fica (sezení s Putinem a hlasování pro sankce) uvedl, že jde o legitimní otázku s mnoha souvislostmi, na kterou se neodváží jednoznačně odpovědět. Závěrečná otázka, zda se máme bát Ruska, navazovala na název doporučené knihy. Jan Schneider uvedl, že bát by se ho měli hlavně ti, kteří na něj chtějí útočit, urážejí ho a chovají se k němu hanebně, neboť se jejich skutky mohou otočit proti nim. Pro ostatní podle něj není potřeba Rusko idealizovat, je to velmoc, ale "určitě se s tím dá žít“.
Podívejte se na celý rozhovor s Janem Schneiderem:
Celý rozhovor na YouTube
Další rozhovory s Janem Schneiderem:
Rozhovor o bezpečnosti a důvěře ve stát
O bezpečnostních hrozbách a válce
EU, NATO, volby a mýtus denacifikace
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
51 krát
