Rozhovory & debaty
Rozhovor s Janem Schneiderem: EU, NATO, volby a mýtus denacifikace
Rozhovor s Janem Schneiderem přináší kritiku EU, NATO, prezidenta Pavla i české demokracie. Přinášíme shrnutí a souvislosti pořadu Aby bylo jasno.
Rozhovor s Janem Schneiderem: Budou se lidé stydět za EU? Kritika NATO, voleb a denacifikace
Tento článek přináší shrnutí a komentář k rozhovoru s bezpečnostním analytikem Janem Schneiderem, který proběhl na YouTube kanálu Aby bylo jasno pod názvem „Budou se lidé stydět za EU? Mýtus denacifikace. Krach a podraz.“
Moderátorka Jana Bobošíková vedla rozhovor s bezpečnostním analytikem, bývalým důstojníkem zpravodajských služeb, publicistou a dlouholetým kritikem politického pokrytectví Janem Schneiderem. Pořad se zaměřuje na témata, která jsou podle jeho tvůrců často přehlížena nebo záměrně opomíjena v mainstreamových médiích.
Rozhovor se věnoval celé řadě aktuálních a kontroverzních témat — od ústavních pravomocí prezidenta přes transparentnost zbrojních zakázek a volební procesy až po rostoucí antisemitismus a mezinárodní politiku.
Ústavní pravomoci prezidenta očima Jana Schneidera
Jedním z úvodních a klíčových témat byla otázka, zda Česká republika stále žije v právním státě. Diskuse se soustředila na vyjádření prezidenta Petra Pavla, který deklaroval, že by měl problémy jmenovat ministry zpochybňující členství České republiky v Evropské unii nebo v NATO. Toto kritérium podle hostitelky předem vylučuje některé potenciální kandidáty na základě jejich politických postojů. Byla vznesena otázka, zda nejde o zásah do rovnováhy moci, kdy prezident upřednostňuje politická kritéria nad rámec svých ústavních pravomocí, které mu ukládají jednat v souladu s vůlí parlamentní většiny.
Jan Schneider k tomu poznamenal, že novináři sice možná titulky "přivostřili", ale podstatu věci si nevymysleli. Prezident Pavel podle něj zřejmě podal "trošku obroušenou verzi" po konzultaci s právníky, protože poznal, že "přestřelil". Schneider to považuje za pozitivní posun a doufá, že si to prezident zapamatuje jako vodítko pro budoucí uvažování a činy. V této souvislosti naznačil, že prezident možná není ve svém místě kompetentní a měl by "přemejšlet" o odstoupení a věnovat se tomu, čemu víc rozumí, například motorkám. Dle Schneidera prezident Pavel "o tý demokracii asi nevěděl nikdy nic", jen se překej z jednoho režimu do druhého.
Referendum a obavy z manipulace voleb
Tématem, které navázalo na diskusi o demokracii, byla otázka referenda o členství v EU nebo NATO. Jan Schneider kritizoval strany, včetně ANO, za strach z referenda a považoval pochybování o referendu za "extrémně nedemokratické" pojetí. Uspořádání referenda by podle něj mohlo současnou vládu dostat do prekérní situace, ale mohla by to přenechat vládě příští jako "danajský dar". Schneider zmínil oficiální průzkum, podle kterého se 54 % lidí obává manipulace volebních výsledků. Domnívá se, že tito lidé mají náladu říkat, co si myslí, a pravděpodobně by se vyjádřili i k otázce NATO.
Mediální dvojí metr a role žurnalistiky v demokracii
Hostitelka poukázala na zjevný mediální dvojí metr v přístupu k prezidentu Pavlovi a jeho předchůdci Miloši Zemanovi. Zatímco podobné vyjádření o nejmenování ministrů od Miloše Zemana by vyvolalo velkou vlnu nevole ("plná Letná"), u prezidenta Pavla se objevila jen "lehká mediální vlnka". Jan Schneider s tímto názorem souhlasil, ačkoliv se vyhnul Zemanově terminologii pro novináře. Konstatoval, že naprostá většina novinářů dělá "hanbu v této profesi" a přirovnal současnou situaci k normalizační žurnalistice 70. let, kde jednomu bylo něco povoleno a druhému ne. Zemanovo váhání se jmenováním ministra zahraničí bylo podle něj založeno na profesním váhání kvůli kvalitám kandidáta, nikoli názorovém.
Kauza afghánských vojáků a rozhodnutí prezidenta Pavla
Prezident Petr Pavel vzbudil pozornost také zastavením trestního stíhání čtyř vojáků speciálních sil obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Prezident to zdůvodnil mimořádnou válečnou situací, mezinárodním kontextem a délkou vyšetřování. Obžaloba vojáky vinila z porušení služebních povinností, neuposlechnutí rozkazu nebo neposkytnutí pomoci, s možností výjimečných trestů včetně doživotí.
Jan Schneider toto rozhodnutí považuje za "trapné" a "nepřípadné" a myslí si, že prezident měl nechat proběhnout soudní řízení. Souhlasil pouze s argumentem délky řízení, protože "každý má právo prostě na rychlý proces" a protahování způsobuje nejistotu. Věcně však rozhodnutí označil za "velmi nešťastné". Přirovnal jej k "aroganci koloniálních mocností", připomněl incident amerických letců v Itálii. Zdůraznil, že čeští vojáci byli v Afghánistánu v rámci "koalice ochotných" bez racionálních důvodů, byli "okupanti" vůči místním, kteří byli "doma". To Čechy zařadilo do "nejhorší skupiny prostě těch okupantských sil", což není nic, na co bychom měli být hrdí.
Netransparentnost zbrojních zakázek a obranný rozpočet
Tématem byla i netransparentnost zbrojních zakázek. Hnutí ANO ohlásilo podání trestního oznámení kvůli podezření na předražení zakázek ministerstva obrany a nezveřejňování smluv. Ačkoliv hostitelka naznačila, že by to mohl být politický manévr před volbami, Jan Schneider uvedl, že trestní oznámení by "každopádně mělo přispět k osvětlení situace". Nevidí souvislost s volbami; spíše se na současnou vládu "sype trošku moc" skandálů. Vyjádřil potlesk pro ANO, že se konečně k něčemu odhodlalo.
K samotným nákupům se vyjádřil jako k "tragédii". Tvrdí, že jde o "pouštění peněz, rozpouštění peněz ze státního rozpočtu", za čímž "neomylně" cítí financování politických stran. Děje se to podle něj "naprosto neomaleně naprosto otevřeně drze arogantně". Z hlediska obranyschopnosti státu podle něj tyto nákupy spíše schopnost snižují, protože se rozhazují peníze bez řádné analýzy hrozeb. Kritizoval korupci a kamarádšoft, které snižují prestiž armády a odrazují vlastence od vstupu do služby. Naznačil, že snižování obranyschopnosti státu by mohlo být skutkovou podstatou trestného činu, ale pochyboval, zda by se takové soudy našly.
V souvislosti s návrhem premiéra navýšit výdaje na obranu až na 5 % HDP, Schneider nabídl dvě vysvětlení: buď tomu politici "vůbec nerozumějí, že jsou prostě hloupí", nebo to dělají úmyslně, aby propasírovali peníze "zpátky do pokladen politických stran". Obě možnosti ho rozčilují. Zdůraznil, že největším příspěvkem k obranyschopnosti státu jsou investice do vzdělání, které jsou zanedbávány. Navrhované výdaje na obranu označil v politické rovině za "určitý sabotáž".
Evropské volby a vyprázdněnost demokracie
Rozhovor se stočil k volebním procesům, zejména v Evropské unii, s důrazem na situaci v Rumunsku. Hostitelka citovala britského novináře s názorem, že se v EU volí tak dlouho, dokud se výsledek nehodí vládnoucím elitám. Jan Schneider k tomu poznamenal, že jde o "demokracii vyprázdněnost toho pojmu demokracie", kdy se s ním "žongluje" bez obsahu.
Situaci v Rumunsku, kde byly volby anulovány a kandidátka vyloučena kvůli názorům, následovaná "proevropským" výsledkem, považuje za "hrůzu" a "něco tak nehoráznýho". Vyloučení kandidáta na základě výsledku pomáhajícího jinému je podle něj odebrání pasivního volebního práva, o čemž pochybuje, zda se něco takového stalo od druhé světové války. Ti, kdo jásají nad takovým výsledkem, jsou podle něj "padouši, kteří eh jsou přichýleni k autoritářství a k totalitě". Skutečnou oslavou demokracie by bylo dodržení procesu, ať už by zvítězil kdokoli. Připomněl proces s Ivanem Demjanjukem v Izraeli, kde soud osvobodil obžalovaného pro nedostatek důkazů, ačkoli byl nenáviděn, a veřejnost slavila dodržení soudního procesu. To je podle něj oslava demokracie, kdy si představíme, že bychom v danou chvíli mohli být na druhé straně. Rumunský soud, který stížnost odmítl navzdory argumentům a nátlaku (například francouzských tajných služeb na šéfa telegrafu), hraje "velice nechutná arogantní hra na demokracii". Schneider přidal citát Jamese Barnhama z roku 1946 o opuštění zásady nevměšování do vnitřních záležitostí jiných národů ve světové politice.
Korespondenční volba a volební nedůvěra občanů
V kontextu českých voleb byla zmíněna korespondenční volba ze zahraničí, o níž se rozhodlo, že se hlasy budou započítávat do čtyř vybraných krajů. Hostitelka připomněla, že 54 % občanů se obává manipulace voleb. Jan Schneider se zamyslel nad přidělováním hlasů jen do čtyř obvodů ("Proč ne do všech?") a pochyboval o procesu losování. Domnívá se, že výběr obvodů je "velice prokalkulovali ty volební důsledky" a "určitě to není žádná náhoda". Apeloval na krajany, aby volili "podle svého vědomí a svědomí", a zdůraznil potřebu komplexní kontroly voleb, případně i přes OBSE. Varoval, že lži před volbami budou "čím dál silnější". Zmínil i možnost vyloučení SPD z voleb přes soud jako "nouzovou cestu" pro vládu. Potvrdil, že lze předpokládat "mnoho" volebních podvodů.
K obavám z manipulace ze strany vlády (54 %) oproti obavám z ruského vlivu (39 %) poznamenal, že rozdíl 15 % je významný. Navrhl, že strach z Ruska může být sám o sobě výsledkem vládní "masáže strachem".
Ukrajinská „bílá kniha“ a návrhy na změnu rozhodování v EU
Diskutovala se zpráva agentury Reuters o ukrajinské "bílé knize" navrhující mechanismus pro EU, jak obejít Slovensko a Maďarsko a schvalovat protiruské sankce většinovým, nikoli jednomyslným hlasováním. Jan Schneider to označil za vměšování nečlenské země do platného práva EU. Vidí v tom "přeskupují se ty síly" po Trumpově zásahu. Evropské aktéry označil za "velice ambiciózní trpaslíky a podvodníky", kteří hrají krátkozraké hry bez ohledu na důsledky.
Pro EU je podle něj "ostuda" opouštět princip jednomyslnosti jen proto, že někdo má odvahu říct něco jiného. Nechat si do toho "kafrat Ukrajince" je "úplnej trapas". Důstojné státy EU by podle něj zavedly sankce individuálně, ale schovávají se "pod ty sukně Evropský unie", protože se bojí ruské odvety a konfrontace s důsledky svých činů. Celou záležitost vnímá spíše jako "mlácení prázdné slámy" ("melou hubama"). Z celé situace je "nešťastnej", protože je "strašně nedůstojný". Naznačil, že v takové chvíli, kdyby lidé cítili "stud za tu Evropskou unii", mohlo by dojít k referendu o vystoupení, které by EU mohlo rozbít. Proto se referenda bojí.
Rostoucí antisemitismus, západní pokrytectví a mýtus denacifikace
Následovala diskuse o rostoucím antisemitismu, zejména v USA, v souvislosti s teroristickým útokem u židovského muzea ve Washingtonu. Hostitelka zmínila Schneiderovo dřívější upozornění na tuto tendenci a píseň související s antisemitismem. Jan Schneider potvrdil, že dotyčný rapper (nedohledáno jméno v textu, ale kontext naznačuje známou postavu) po útoku prohlásil, že s antisemitismem končí, což byl "Velice rychlý obrat". Vidí v tom spíše byznys ("když ty svastiky a tole bude vydělávat tak do toho ty lidi půjdou").
Schneider kritizoval hypokrizii Západu, který na jedné straně odsuzuje holokaust, ale na druhé se přátelí se zeměmi, kde pochodují jednotky SS. Jako příklad uvedl žádost Litvy z roku 2007 o vydání židovského partyzána a bývalého šéfa památníku Jad Vašem Jakova Arada pro údajné zabíjení litevských civilistů za druhé světové války. Vyšetřování židovského partyzána, který bojoval proti nacistům, pro terorismus je podle něj "něco neuvěřitelnýho". Tyto postoje tam "bují furt". Schneider zopakoval svůj názor, že "denacifikace" byl "mýtus" a "smrad" z "žumpy" proniká. Útok ve Washingtonu, kde pachatel (údajně propalestinský aktivista) zastřelil mladé lidi zezadu, označil za "to nejnižší co na světě existuje". Konstatoval, že se celková morálka "nějak hroutí po všech stranách".
Přítomnost Hamásu v Česku a mlčení bezpečnostních složek
V návaznosti na zmínku o propalestinském aktivistovi ve Washingtonu se diskuse přesunula k informaci, že pokladník Hamásu vlastní v České republice vilu a firmu a české bezpečnostní složky údajně nic nedělají. Jan Schneider tuto situaci považuje za znepokojující. Ačkoli "řízne do vlastního těla", vysvětlil to možnou "přilnutostí" českých složek a jejich působením "bez vlastního názoru". Domnívá se, že je možné, že tento člověk zde působil "po dohodě s některými kruhy v Izraeli". Jinak si nedovede vysvětlit, proč by izraelské složky "sežraly" české, kdyby věděly, že taková osoba je v ČR a nic se neděje. Je přesvědčen, že Izraelci o tom věděli a bylo to "po vzájemný dohodě", což by se shodovalo s "určitou paralelní činnost jaká probíhala v tom Izraeli".
Telefonát Trump–Putin a dohody mimo Evropu
Telefonický rozhovor Donalda Trumpa a Vladimíra Putina, po němž Trump hovořil o práci na příměří, byl dalším tématem. Jan Schneider radil nehodnotit Trumpovy řeči jednotlivě, ale v celku. Jako nejpodstatnější fakt vidí samotný telefonát, který trval hodiny, což znamená, že museli probrat "hrozně moc věcí". Domnívá se, že diskutovali širší témata než jen Evropu a Ukrajinu, včetně Číny, Indie/Pákistánu a Blízkého východu. Oba lídři byli podle něj s hovorem spokojeni a zdůraznili, že Evropa zůstává na "vedlejší koleji".
Schneider se domnívá, že věci pojedou "tak jak se oni dohodli". Trump podle něj pochopil "železnou logiku" ruských požadavků, které Rusko deklaruje od roku 2007 a nemá kam ustoupit. Pokud chce Trump s Ruskem obchodovat, což podle Schneidera chce více než válčit, půjde na to. Trump nyní musí situaci vysvětlit a "zpacifikovat tu Evropu", aby neházela "vidle". Navržené 50% cla by mohla být jedním ze způsobů, jak evropským lídrům dát jiné starosti. Podle Schneidera je "skutečná cesta celkem rovná krátká a jasná": bude se obchodovat a "nebude se ničit dolar". Ruské požadavky zahrnují zapojení do Swiftu a odbourání sankcí. Očekává se klid s Čínou, Indií i Íránem (člen BRICSu). Vojenské zasahování USA pod Trumpem zřejmě ustane a aktivita se přesune na obchodní pole. Trump navíc potřebuje investovat "spoustu peněz doma" na obnovu chatrné infrastruktury USA.
Kauza rektora ČVUT Petráčka a korupce ve vysokém školství
Projednán byl i případ odvolání rektora ČVUT Petra Petráčka pro nehospodárnost a plýtvání. Zjistilo se, že údajně přihrával zakázky firmě syna a vyplácel miliony za rady prezidentskému poradci (Petra Koláře, diplomata, nikoli technika). Jan Schneider to označil za "neuvěřitelná ostuda". Kritizoval nedostatečné kontrolní mechanismy na veřejných vysokých školách. Vyplácení milionů za nejspíš minimální "poradenskou činnost" označil za "fantastický" a pro akademickou branži za "ostudu". Řekl, že "Kdo má do zadku díru tak prostě dělá takovýhle věci".
Kuriozní způsob odhalení praktik, kdy rektor zapomněl batoh s kompromitujícími smlouvami a kolega se v něm podíval, Schneider komentoval s humorem ("když podvádím tak to musím umět a nesmím nesmím bejt skleroticky a zapomínat batohy"). Podotkl, že prolistování batohu za účelem jeho vrácení je možné nevinné vysvětlení, ale nalezení něčeho zajímavého vedlo dál. Důležitější podle něj je, že některé smlouvy nebyly v registru a neměly být proplaceny, což "hraničí asi s trestnou činností". Vyzval orgány činné v trestním řízení (státní zastupitelství) k zahájení šetření na ČVUT na základě medializovaných informací.
Knižní doporučení Michaela Walzera: Etika války v historii
Na závěr první části rozhovoru doporučil Jan Schneider knihu "Spravedlivé a nespravedlivé války" od Michaela Walzera. Kniha se zabývá etikou války od starověku po současnost, včetně asymetrické války a používání lidských štítů. Kniha podle něj nepředkládá jednoduchá řešení, ale ukazuje množství dilemat a složitost situací, ve kterých se politici ocitají, často s nutností volit mezi dvěma špatnými řešeními.
Odpovědi na otázky diváků: Ukrajina, SPD, prezident a volby
V závěrečné části odpovídal Jan Schneider na dotazy diváků:
- Proč Ukrajina nepřistoupí na dohodu s Ruskem, když generál Zalužnyj prohlásil návrat k původním hranicím za nemožný? Podle Schneidera je Ukrajina tlačena Velkou Británií, Francií, Německem, Polskem a Pobaltím. Ukrajinci se dostali do problémů tím, že šli do ozbrojeného konfliktu a špatně se chovali k ruskojazyčnému obyvatelstvu. Amerika se stahuje, protože nemůže zadržet evropské "válkych chtivý trpaslíky". Ukrajina ponese důsledky.
- Kdo z českých politiků podepsal smlouvu o vstupu do NATO s 2% závazkem? Schneider tvrdí, že v NATO není žádný procentní závazek. Vstup byl za premiéra Zemana v roce 1999. Washingtonská smlouva procenta neuvádí, jde o "mýty" a lobbing zbrojařských komplexů. Pokud to ČR má v zákoně, je to "hloupost". Souhlasí s Babišem, že 2 % lze využít racionálněji a 5 % je zbytečných.
- Komentář k vraždě odpůrce Zelenského ve Španělsku? Připomnělo mu to Zelenského varování, že Ukrajinci infiltrují Západ, pokud nebude pomoc, což je eufemismus pro "podobné teroristické akty". To lze očekávat. Zmínil, že ministr Rakušan začíná mluvit o prověřování nově příchozích z Ukrajiny a jejich válečných zkušeností.
- Lze sesadit prezidenta vůlí lidu? Domnívá se, že delší demonstrace na Hradě by mohly prezidentovi ukázat, že "není vítaným hostem". Uvedl, že ho překvapilo jeho odlišné stanovisko k smlouvě s Vatikánem, což by mohlo naznačovat, že "není úplně nepoučitelný". Ústavní cestou nelze prezidenta sesadit, pokud se nedopustí vlastizrady nebo porušení ústavy.
- Koho by volil pan Schneider? Volil by paní Bobošíkovou, ale není ve Středočeském kraji, takže by to byl jiný "kolega".
- Postup policie při předvedení svědkyně SPD v pracovní neschopnosti? Nezná podrobnosti. Měl by to prošetřit GIPS (Generální inspekce bezpečnostních sborů). Možná svědkyně nedoručila potvrzení o neschopnosti. Je mnoho nejasností, které by GIPS měl prošetřit, a podněty by měly jít i na státní zastupitelství.
- Zda si policejní prezident zaslouží milionovou odměnu od ministra vnitra po zásahu na Filozofické fakultě? Nezná dostatečně činnost policejního prezidenta. Zákrok na FF je významný faktor. Zvenčí to působí "velmi nepatřičně". Pokud by policejní prezident odměnu odmítl kvůli pocitu z FF, lidé by to ocenili více než peníze.
Závěrečné úvahy nad jednotou, volebními výsledky a levicí
Na závěrečnou otázku, co by jim udělalo největší radost, Jan Schneider uvedl "dobrý a platný volební výsledek v podzimních volbách". Hostitelka dodala, že by ji potěšil úspěch jejího hnutí Stačilo! a minimalizace pochybností o manipulaci voleb. Oba se shodli na přání, aby lidé s podobnými zájmy začali "tahat za jeden provaz". Schneider zmínil výzvu sjednocení pro levici, kterou považuje za svobodomyslnou a těžko organizovatelnou ve srovnání s organizovanější "ultrapravicí".
Celý rozhovor: Aby bylo jasno
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
36 krát
