Komentáře
Bednářová: vykonstruovaný zločin. Svoboda projevu a ohýbání práva v praxi
Případ Bednářová: vykonstruovaný zločin znovu otevírá debatu o hranicích svobody projevu a riziku vykonstruovaných zločinů. Je možné trestat za popírání událostí, které nebyly mezinárodně právně uznány?
Bednářová: vykonstruovaný zločin
Kauza Bednářové: konečný rozsudek po letech
Každý zná kauzu Martiny Bednářové, učitelky, která byla dlouho obviňována z popírání genocidy a válečných zločinů ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu. Až na příkaz Nejvyššího soudu byla nedávno konečně odsouzena, když ji předchozí soudy opakovaně osvobozovaly. Tento případ opět rozdmýchal diskusi o tom, kde končí hranice svobody projevu a zda je možné trestat za popírání událostí, které nebyly mezinárodně právně uznány jako genocida či válečný zločin.
Obvinění za slova o Ukrajině
Martina Bednářová během hodiny slohu před žáky prohlašovala, že v Kyjevě se "nic neděje" a že na Ukrajině operují nacistické skupiny, které od roku 2014 "likvidovaly Rusy". Soud dospěl k závěru, že své postavení učitele zneužila, když žákům, kteří nebyli schopni kritické reflexe, předkládala dezinformační narativy. Bednářová byla odsouzena podle § 405 trestního zákoníku, který trestá popírání genocidy a válečných zločinů.
Neuznané genocidy a právní jistota
Problém však spočívá v tom, že doposud nebyla ruská agrese na Ukrajině mezinárodními soudy kvalifikována jako genocida. Mezinárodní trestní soud sice vydal zatykač na ruské představitele představitele kvůli "deportacím" ukrajinských dětí, avšak nález o genocidě Ukrajinců nebyl dosud právně potvrzen. Tím se otevrá zásadní otázka, zda je možné trestat za popírání něčeho, co není mezinárodně soudně uznáno.
ESLP: Popírání a svoboda projevu
K podobné situaci se vyjádřil Evropský soud pro lidská práva v případu Perinçek v. Švýcarsko, kde ESLP rozhodl, že svoboda projevu chrání i názory, které mohou šokovat, urážet či znepokojovat. Soud dospěl k závěru, že arménská genocida nebyla mezinárodně uznána tak, jako například holocaust, a že odsouzení Perinçeka za popírání těchto událostí porušilo jeho právo na svobodu projevu.
Případ Harabin: paralela k Bednářové
Podobně případ ze Slovenska, který se týkal bývalého ministra spravedlnosti Štefana Harabina, ukazuje, že právní jistota o existenci trestného činu je klíčová. Harabin byl obžalován ze schvalování trestného činu a hanobení národa za své výroky na adresu ruské agrese na Ukrajině. Slovenský soud však rozhodl, že není možné z právního hlediska považovat ruskou agresi za prokázaný trestný čin, a proto nemůže být schvalování takového činu trestné. Tento případ tak ilustruje, že bez právního uznání trestnosti daného činu je trestní stíhání problematické.
Bednářová: vykonstruovaný zločin a právní nejistota
Perinçekův případ a rozhodnutí ESLP mají přímou paralelu k situaci Martiny Bednářové. Ta totiž popírala události, které nebyly právně kvalifikovány jako genocida či válečný zločin. Neexistuje žádné mezinárodní soudní rozhodnutí, které by potvrdilo genocidu Ukrajinců, a její výroky nepodněcovaly nenávist ani násilí, představovaly spíše kontroverzní názor.
Podle judikatury ESLP by mohla Bednářová argumentovat, že její svoboda projevu byla porušena, protože článek 10 Evropské úměluvy o lidských právech chrání i nepříjemné a šokující názory, a že bez jasného mezinárodního právního uznání genocidy nemůže být popírání takových událostí trestné. Navíc trestní stíhání musí být v demokratické společnosti přiměřené a nezbytné, což v tomto případě, jak lze usuzovat, nebylo naplněno.
Závěr: Vykonstruovaný zločin a právní stát
Shrnuto, pokud neexistuje právní jistota o existenci genocidy či válečného zločinu a Bednářová je přesto trestána za jejich popírání, může být celý proces označen za vykonstruovaný zločin. Takové trestní stíhání bez pevného právního základu ohrožuje právní stát a zásadní svobody projevu.
Případ Martiny Bednářové tak otevrá nejen debatu o svobodě projevu, ale také o kvalitě a výkladu české trestní legislativy, která v § 405 operuje s nejasnými pojmy jako "obecně známý válečný zločin". Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v kauze Perinçek a slovenské rozhodnutí v případu Harabina ukazují, že nadměrné restrikce mohou narazit na mezinárodní standardy ochrany lidských práv. Případ Bednářové se tak může stát přelomovým nejen v českém právním diskurzu, ale i v judikatuře evropské.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
219 krát
