Komentáře
Volební průzkumy a strach z volebních zásahů. Bojí se Češi opravdu Ruska?
Volební průzkumy ukazují, že značná část české veřejnosti se obává ovlivnění říjnových voleb. Nejčastěji zmiňují Rusko, ale i EU, USA nebo NATO. Co tato data skutečně vypovídají o náladách ve společnosti a komu tyto obavy slouží?
Strach z volebních zásahů. Opravdu se Češi bojí Ruska, nebo jen nevědí, koho se bát víc?
Jak volební průzkumy formují náš strach?
Podle červnového průzkumu CEDMO se téměř polovina české veřejnosti obává ovlivnění podzimních parlamentních voleb. Nejčastěji jmenuje Rusko, ale podezření padá i na EU, USA nebo NATO. Co tato čísla skutečně znamenají? A co vypovídají o české společnosti?
Výzkum Centra pro výzkum digitální společnosti (CEDMO) odhalil, že 42 % Čechů se obává ovlivnění říjnových parlamentních voleb Ruskem. Těsně následuje Evropská unie (41 %) a s odstupem pak Spojené státy (29 %) a Čína (26 %). V hledáčku podezřelých se ocitla i Severoatlantická aliance.
Tato data na první pohled vypovídají o vysoké míře nejistoty a ztrátě důvěry v geopolitické struktury. Ale zároveň je nutné si položit otázku: odpovídá tato míra obav skutečnému riziku? Anebo jde spíše o odraz mediální atmosféry a politických narativů?
Rusko jako evergreen
Rusko figuruje na prvním místě nejen v českém průzkumu, ale také v sousedním Polsku, kde ho za největší hrozbu považuje 47 % respondentů. V obou případech hraje roli narativ o ruské hybridní válce, který rezonuje v bezpečnostních zprávách, politických proslovech i titulcích médií.
Bezpečnostní experti opakovaně varují před dezinformačními kampaněmi a kybernetickými útoky, přičemž Rusko bývá označováno za klíčového aktéra. Tento diskurz se však často redukuje na schematické rozdělení světa na „východní hrozbu“ a „západní obranu“, přičemž chybí reflexe, že ovlivňování voleb může mít mnoho podob – včetně domácích manipulací a marketingových strategií globálních korporací.
Echo24 upozorňuje, že podobná témata začínají hrát klíčovou roli i v samotné předvolební kampani. Podle průzkumu agentury STEM pro ministerstvo vnitra se více než polovina Čechů (54 %) bojí manipulace voleb současnou vládou Petra Fialy. Obavy z podvodů spojených s korespondenční volbou sdílí téměř dvě třetiny respondentů, a až 78 % lidí se domnívá, že volby mohou být ovlivněny prostřednictvím sociálních sítí.
EU a USA jako noví podezřelí
Zarážející je téměř totožná míra nedůvěry vůči EU jako vůči Rusku. Zatímco Rusko je pro mnohé symbolem vnějšího nepřítele, EU má být naším „domácím partnerem“. Skutečnost, že ji více než 40 % Čechů vnímá jako možného narušitele voleb, vypovídá o hluboké skepsi části veřejnosti vůči evropské integraci – možná ještě víc než o obavách z reálného vměšování.
Stejně tak zmínka o Spojených státech a NATO, které dohromady podezřívá téměř třetina respondentů, svědčí o narušeném obrazu západních spojenců. Zda jde o výsledek dezinformačních kampaní, zklamání z konkrétních politik nebo prostě o reflexi geopolitické reality, zůstává otevřené.
Slováci a Poláci: podobní, ale přece jiní
Zajímavé jsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco Češi a Poláci mají největší obavy z Ruska, Slováci na první místo staví EU (46 %), až poté USA a teprve na třetím místě Rusko. Slovenský pohled odráží možná i vnitřní politické klima, kde část veřejnosti vnímá Brusel jako hrozbu pro národní suverenitu.
Rozdíly jsou i v generačním pohledu. Čeští mladí lidé mezi 16 a 24 lety jsou podle průzkumu častěji ideologicky vyhranění – více než čtvrtina se hlásí k levici, více než třetina k pravici. Středová pozice, kterou volí většina populace, u mladých ustupuje do pozadí. To může znamenat větší ideologickou polarizaci v budoucnosti.
Komu skutečně slouží strach?
Z výsledků průzkumu neplyne jen to, že se lidé bojí ovlivnění voleb. Mnohem zásadnější otázkou je: kdo tento strach vyvolává, kdo ho živí – a kdo z něj profituje. Obavy z ruského vlivu se často stávají nástrojem pro prosazení tvrdších bezpečnostních opatření, cenzurních návrhů a většího dohledu nad internetem. Stejně tak obavy z Bruselu mohou být využívány k mobilizaci euroskeptických voličů.
Situaci ještě více vyhrocují výpady politiků. Andrej Babiš (ANO) varoval před vlivem vlády na hlasování v zahraničí skrze české ambasády. Ještě ostřeji se vyjádřil volební lídr hnutí Stačilo! Michal Klusáček, který na veřejné akci hovořil o možnosti čtvrtého domácího odboje, pokud by volby byly podle něj zmanipulované. KSČM se proti výkladu jeho slov ohradila s tím, že šlo o symbolický výrok pronesený v historickém kontextu, nikoli výzvu k násilí.
Koaliční politici naopak bijí na poplach a varují před demontáží důvěry v demokratické instituce. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová přirovnala atmosféru k americkému útoku na Kapitol a ministr vnitra Vít Rakušan hovoří o nebezpečných důsledcích veřejného zpochybňování férovosti voleb.
Informační pole jako skutečné bitevní pole
Ministerstvo vnitra mezitím slibuje, že říjnové volby budou bezpečné a transparentní. Novinkami bude možnost korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí a využití eDokladovky ve volební místnosti. Tyto změny ale v části společnosti budí další nejistotu. Ministerstvo proto chystá informační kampaň, která má voliče ujistit o bezpečnosti celého procesu.
V konečném důsledku se tedy nehraje jen o to, kdo se do voleb pokusí zasáhnout, ale kdo do debaty o „vměšování“ vstoupí jako tvůrce emocí. A právě na tom může záviset výsledek říjnových voleb více než na kterémkoliv vnějším aktérovi.
Volební průzkumy neříkají jen to, čeho se lidé bojí, ale i jak snadno lze jejich obavy formovat. A pokud se o výsledku voleb rozhoduje už teď – v tom, kdo ovládne informační pole a rámce veřejné debaty – pak možná nejde ani tak o „cizí vměšování“, jako spíš o domácí boj o mysl voliče.
-
Kategorie
Analýzy, komentáře -
Hity
242 krát
