Rozhovory & debaty
Debata Zdechovský vs. Konečná: O Ukrajině, armádě i svobodě projevu
Debata Zdechovský vs. Konečná přinesla ostrý střet o Ukrajinu, armádu, BIS i svobodu projevu. Co rozděluje dva europoslance v pohledu na svět?
Debata Zdechovský vs. Konečná: O Ukrajině, armádě i svobodě projevu
Nedávný rozhovor na platformě Echo Podcasty s europoslanci Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Kateřinou Konečnou (Stačilo!) přinesl detailní střet odlišných názorů na zásadní politická a společenská témata. Debata se soustředila na hodnocení návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze, možnosti dosažení míru na Ukrajině, kontroverze spojené s předvolební kampaní a otázku role tajných služeb při sledování politických hnutí.
Návštěva Zelenského a diskuse o míru: Odlišné výklady
První část debaty se věnovala návštěvě prezidenta Zelenského a jeho zmínce o mírových jednáních. Tomáš Zdechovský konstatoval, že ačkoli si všichni přejí mír od počátku konfliktu, podmínky pro reálná jednání dosud nebyly příznivé. Zdůraznil, že Rusko sice mluví o míru, ale jeho činy – jako například útoky drony během ohlášeného příměří – dokazují opak. Podle něj je Ukrajina napadenou zemí, která se brání ruské agresi.
Kateřina Konečná nabídla odlišnou interpretaci. Uvedla, že k reálnému zájmu o mír ze strany globálních aktérů došlo až s nástupem Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Do té doby se podle ní jednání záměrně vyhýbali a Evropská unie v této otázce tápala. Zdůraznila, že konflikt lze ukončit pouze diplomatickou cestou, a ocenila by každého, kdo podnikne konkrétní kroky k míru – nejen slova.
Zdechovský s tvrzením o Trumpově klíčové roli nesouhlasil. Připomněl opakované snahy francouzského prezidenta kontaktovat Vladimira Putina a přemluvit ho k ukončení bojů. Zmínil rovněž počáteční zdrženlivost některých západoevropských zemí při poskytování zbraní, aby neeskalovaly napětí. Klíčový problém podle něj spočívá v tom, že Rusko odmítalo jakákoli jednání, pokud by nezískalo čtyři ukrajinské regiony a Krym – což je pro agresora nepřijatelné.
Mírové plány a role garantů: „Protektorát“ vs. vojenská přítomnost
Zdechovský označil evropský návrh mírového řešení za realističtější než ten americký. Podle něj se zaměřuje na konkrétní otázky – osud řeky Dněpr, Záporožské elektrárny, výměnu zajatců a návrat unesených dětí – dříve, než se přistoupí k širším jednáním. Zopakoval princip, že agresor nemá být odměněn.
Konečná se k jednotlivým návrhům nevyjádřila přímo, ale zdůraznila nutnost zapojení Spojených států jako klíčového hráče. Kritizovala však nedávnou dohodu mezi USA a Ukrajinou o společném investičním fondu pro obnovu a těžbu strategických surovin, kterou označila za „protektorát USA nad Ukrajinou“. Upozornila, že každá další vojenská pomoc Ukrajině má zvyšovat podíl USA v tomto fondu. Z toho podle ní vyplývá, že americká pomoc není nezištná, ale motivovaná ekonomicky.
Zdechovský s tím nesouhlasil. Argumentoval, že Evropská unie není jadernou mocností a nemůže sama garantovat mír v případě hrozby jaderného útoku. Trval na tom, že k trvalému míru je nutná garance ze strany více hráčů – USA, Číny, Indie, Turecka – a že je potřeba i vojenská přítomnost. Aby bylo možné strany konfliktu oddělit a zajistit klid zbraní, je podle něj nezbytné rozmístit vojáky nebo techniku v počtu, který by odradil Rusko od další agrese. Odhadl počet potřebných vojáků na zhruba 200 tisíc.
Na dotaz, zda by čeští vojáci měli být součástí takové mise, Kateřina Konečná jednoznačně odpověděla, že ne. Považovala by to za další eskalaci konfliktu. Zpochybnila také připravenost české armády, poukázala na údajný nedostatek 14 000 vojáků a odchody dalších. Čeští vojáci by podle ní měli chránit vlastní hranice.
Zdechovský oponoval, že uvedený počet 14 000 představuje součet plánovaných profesionálů a záloh do roku 2035, nikoli aktuální deficit.
Ukrajina a její cesta do EU a NATO, návštěva Roberta Fica v Moskvě
Konečná prohlásila, že si vstup Ukrajiny do NATO v současnosti nedokáže představit. Vstup do EU by podle ní znevěrohodnil samotnou Unii vůči státům, které na přijetí čekají déle – například Srbsko, Albánii nebo Černou Horu. Ty jsou dle ní v plnění podmínek dál než Ukrajina. Vyjádřila také obavy z dopadu ukrajinských zemědělských produktů na evropský trh. Navrhla, aby Ukrajina nejprve začala plnit evropské acquis.
Zdechovský reagoval, že obavy z dovozu obilí jsou přehnané. Skutečný problém podle něj způsobili polští překupníci, nikoli samotní Ukrajinci. Podíl ukrajinského dovozu na českém trhu s obilím je dle něj marginální a nemůže ovlivnit celkové ceny.
V souvislosti s plánovanou návštěvou slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě k 80. výročí konce války Kateřina Konečná odmítla hodnotit kroky cizího premiéra.
Zdechovský se k tomu postavil ostřeji. Připustil, že Sovětský svaz se podílel na osvobození, ale podle něj Rusko současnými činy – výbuchy ve Vrběticích, kybernetickými útoky nebo žhářskými útoky v Praze – své historické zásluhy vymazalo. Prohlásil, že jako český premiér by se takové návštěvy nikdy nezúčastnil.
Incidenty v kampani a policejní zásahy: Hrubost, vulgarita a monetizace
Významná část debaty se věnovala incidentu při kampani Kateřiny Konečné v Opavě, kde se střetla s aktivistou vystupujícím pod přezdívkou MikeJePan. Konečná uvedla, že tento muž desítky minut vulgárně napadal účastníky pokojného a řádně ohlášeného setkání. Kritizovala policii za nečinnost. Uvedla, že podobná situace nastala i během Pochodu pro život.
Konečná se obrátila na ministra vnitra Víta Rakušana, který ji odkázal na policejní inspekci a ironicky dodal, že „časy, kdy komunisté úkolovali ministry, jsou pryč“. Konečná v reakci uvedla, že doufá, že Rakušanovy časy na ministerstvu také brzy skončí. Zmínila, že podobné incidenty by se měly řešit systémově, protože podle ní „necháváme volně pobíhat člověka, který uráží lidi a zaměstnává tím desítky policistů“. Vyjádřila obavu, že se takové chování navíc finančně vyplácí díky platformám jako HeroHero, kde podle jejích slov dotyčný inkasuje až 2,5 milionu korun měsíčně.
Zdechovský s ní částečně souhlasil a zdůraznil, že nesouhlas s politiky by se měl projevovat kultivovaně – nikoli blokováním a vulgaritou. Sdílel vlastní zkušenosti s výhrůžkami smrtí, včetně výhrůžek jeho dětem, kvůli kterým mu byla přidělena policejní ochranka. Podle něj musí policie zasahovat proti výhrůžkám a vandalismu, aby politická soutěž probíhala „tvrdě, ale v mezích“.
Na tvrzení předsedy hnutí Stačilo! Daniela Sterzika o propojení narušitelů kampaně s příznivci koalice SPOLU Konečná reagovala, že existují fotografie těchto osob s politiky SPOLU. Kritizovala Zdechovského za to, že sdílením videa incidentu na sociálních sítích dává tomuto chování prostor a pomáhá jeho autorům vydělávat.
Zdechovský se hájil tím, že jeho sociální sítě spravuje tým. Uvedl, že i profily spojené s hnutím Stačilo! – jmenovitě Sterzik, Redlová, Kavalír – obsahují lživé a útočné příspěvky vůči němu a jeho rodině. Připustil, že video mohlo být sdíleno „v nějakém kontextu“, ale odmítl, že by tím podpořil šikanu. Zdůraznil, že zastává „tvrdý souboj založený na faktech“.
Tajné služby a srovnání s AfD: Varování nebo cenzura?
Za jeden z nejkontroverznějších momentů debaty lze označit výzvu Tomáše Zdechovského, aby se česká Bezpečnostní informační služba (BIS) zabývala některými projevy uvnitř a v okolí hnutí Stačilo! a SPD. Zdechovský uvedl, že by tajné služby měly prověřit, zda se v těchto kruzích neobjevují výroky zpochybňující demokratické principy, výzvy k „vraždění Ukrajinců“ či k tomu, aby „Putin ovládl střední Evropu“. Po ostré reakci Kateřiny Konečné, která ho vyzvala k doložení takových výroků, své tvrzení upřesnil. Konkrétně uvedl, že měl na mysli komentáře typu „vykopání Ukrajinců“ a další nenávistné projevy, které podle něj zaznívají od některých příznivců těchto hnutí, nikoli od jejich oficiálních představitelů.
Zdechovský zdůraznil, že podobné tendence považuje za bezpečnostní hrozbu a připomněl případ německé AfD, která byla kvůli extremistickým výrokům některých členů a podezřením na vazby na Rusko, Čínu nebo Írán zařazena pod dohled kontrarozvědky. Podle něj je třeba zkoumat, zda podobné mechanismy neprobíhají i v Česku.
Kateřina Konečná výzvu ke sledování hnutí Stačilo! ostře odmítla. Vyzvala Zdechovského k uvedení konkrétních případů, označila jeho slova za „obecné řečičky, takové tlachy, kterými se snaží zakrýt, že nemá žádný důkaz“, a obvinila ho ze snahy potlačit politické síly, které se nehlásí k mainstreamovým postojům k válce na Ukrajině. Podle ní se jedná o pokus eliminovat konkurenci, která místo „mantry války“ řeší sociální témata. Uvedla, že obdobné trendy sleduje i v jiných evropských zemích, například ve Francii nebo Rumunsku.
Zdechovský hájil německý postup vůči AfD jako legitimní obranu demokratického systému. Výzvy k nenávisti vůči válečným uprchlíkům označil za nepřijatelné a v rozporu s evropskými hodnotami.
Moderátor závěrem připomněl, že o budoucnosti hnutí rozhodnou svobodné volby, nikoli ankety na sociálních sítích či výkřiky v diskusi.
Celý rozhovor si poslechněte ZDE
-
Kategorie
Rozhovory a debaty -
Hity
454 krát
