Novela o gumovém paragrafu: Přichází cenzura a konec politické opozice?

Novela o gumovém paragrafu rozvířila vášnivé debaty. Kritici varují, že hrozí trestní stíhání za názor, kriminalizace opozice a omezování svobody slova. V ohrožení je podle nich samotný základ demokratické diskuse v Česku.

Novela o gumovém paragrafu: Nebezpečí pro svobodu slova a politickou opozici?

Nedávno přijatá novela o gumovém paragrafu, prosazená stranami současné Fialovy vlády, vyvolává vážné obavy z možného zneužití vůči politické opozici.

I když novela rozšiřuje zákaz propagace nacistického hnutí o komunistické, největším a nejproblematičtějším prvkem je formulace zahrnující "jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práva svobod člověka nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob."

Právě tato formulace je mnohými označována za "strašně gumovou" a představuje podle kritiků zásadní hrozbu pro svobodu slova a demokratickou diskusi.

Nebezpečí v široké definici třídní zášti

Klíčovým problémem je mimořádně široká definice "třídní zášti" nebo "zášti vůči jiné skupině osob".

Zatímco původní definice "třídního boje" ve smyslu ozbrojeného nebo ideologického střetu by se obtížně aplikovala libovolně, nová definice zášti je podle kritiků pouhým "postojovým názorem", který vychází ze "společenských důsledků příčin nezvládnutí něčeho ve společnosti".

Právě tato vágní definice umožňuje podle kritiků snadnou aplikaci na jakoukoliv kritiku či nesouhlas. Například kritika migrační krize, kterou vláda podle některých hlasů nezvládla, může vyvolat odpor k migrantům.

Protože migranti mohou být definováni jako "společenská třída" nebo "skupina osob", vztahovalo by se na takový odpor znění zákona. Z toho vyplývá, že i pouhé vyjádření nechtění uprchlíků nebo kritika jejich kriminality — včetně zmiňované kriminality Ukrajinců — může být vyhodnocena jako zášť vůči této skupině a vést k postihu s hrozbou odnětí svobody.

Ohrožení pro opoziční hnutí a svobodu slova

Formulace umožňuje aplikaci zákona na jakékoli jiné hnutí, které není ani nacistické, ani komunistické.

Mezi potenciálními cíli by se podle kritiků mohly ocitnout národně vlastenecké strany, hnutí propagující přímou demokracii nebo jiná opoziční uskupení jako je Stačilo! nebo SPD (proti které se podle dostupných informací již vedou právní kroky směřující k jejímu zákazu).

Každá opoziční politika, která kritizuje současnou vládu, by tak mohla být potenciálně postihnuta. Vždyť i "Fiala a jeho vláda" je skupinou osob, a mít zášť k vládě, která podle opozice vede zemi špatným směrem, je běžným politickým projevem nespokojenosti.

Příklad z Prostějova: Trest za komentář na Facebooku

Příkladem, jak snadno může být kritika vlády považována za protiprávní jednání, je kauza ženy z Prostějova.

Ta byla oficiálně předvolána na magistrát kvůli kritickému příspěvku na Facebooku, kde komentovala vládní politiku. Hrozila jí pokuta za verbální projev nesouhlasu, protože tehdejší právní úprava jej kvalifikovala jako přestupek.

Podle nově přijaté novely zákona 2025 by však obdobné vyjádření mohlo být posouzeno už jako trestný čin, což dramaticky zvyšuje riziko kriminalizace svobodného vyjadřování občanů.

Zatímco přestupek znamená pouze finanční sankci, trestní řízení může vést k trestu odnětí svobody a k zápisu do rejstříku trestů, což má závažné a dlouhodobé dopady na osobní i profesní život jednotlivce.

Navíc v trestním řízení je kladen vyšší důraz na procesní postupy a důkazní standardy, ale samotné obvinění z trestného činu má daleko závažnější společensko-právní dopady než přestupkové řízení.

Rostoucí obavy z manipulace voleb a krize důvěry

Že něco takového je možné — tedy uzurpaci moci pod líbivými slovy hájení demokracie — nasvědčuje i průzkum, který si nechalo zpracovat Ministerstvo vnitra.

Podle tohoto průzkumu se 54 procent lidí obává, že volby budou zmanipulovány současnou vládou a jejími podporovateli, kteří se nebudou chtít vzdát moci.

Obavy vyjádřil také exprezident Miloš Zeman, když při setkání s občany v Brně prohlásil, že existuje riziko, že Ústavní soud ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou zneplatní výsledky parlamentních voleb.

"Nepřeji si, aby Baxův Ústavní soud na základě podnětu šéfa BIS Michala Koudelky zneplatnil výsledky českých voleb. Utajovaný průzkum ukazuje, že více než polovina lidí se obává anulace voleb podle rumunského vzoru. A já se toho taky obávám. Baxa už této možnosti veřejně připustil," prohlásil Zeman.

Tento stav vypovídá o hluboké krizi důvěry občanů v demokratické instituce a o rostoucím strachu, že řádné demokratické procesy mohou být obejity nebo přímo sabotovány ve prospěch stávajících mocenských elit.

"Aktivističtí prokurátoři" a riziko selektivní justice

Podle kritiků novela otevírá dveře k selektivní justici.

O tom, co bude a co nebude vyhodnoceno jako zášť, mají rozhodovat "aktivističtí prokurátoři", novodobí Urválkové, na "signál shora od vůdce".

Zatímco nenávist liberálních politiků vůči "dezolátům" nebo "rusofilům" podle kritiků zůstane bez povšimnutí (státní zástupce vyjádří přesvědčení, že ve skutku trestný čin nespatřuje), kritika migrace nebo "neoliberálních organizací" z druhé strany může být snadno kriminalizována.

Vrcholným projevem možné perzekuce by podle některých mohl být samotný zákaz politické strany na základě toho, že "nemá ráda migranty" nebo je proti migraci.

Dokonce i pouhé zahájení trestního stíhání kvůli plakátu s migrantem a nožem může podle kritiků stačit k tomu, aby voliči dostali strach danou stranu podpořit.

Bude zajímavé sledovat, kdo se stane první obětí tohoto gumového paragrafu.

Nástup novodobé totality?

Tento vývoj je přirovnáván k postupnému uchopování moci totalitními režimy, které podle kritiků vždy začínají obdobnými kroky — omezením svobody slova, cenzurou v Česku, vyhazovy z práce za "nepřijatelné názory" a úpornou snahou o odsouzení za verbální projevy.

Příkladem je kauza učitelky Martiny Bednářové, která byla po opakovaných osvobozujících rozsudcích nakonec odsouzena po zásahu Nejvyššího soudu, nebo případ Josefa Skály, odsouzeného za diskusi o Katyni pod záminkou, že o historii se nediskutuje.

Novela o gumovém paragrafu je vnímána jako součást širšího procesu uchvácení moci současnou pětikoalicí.

Podle kritiků má kabinet pod kontrolou sněmovnu, senát, prezidenta i Ústavní soud.

Novela zákona je tak chápána jako jeden z nástrojů k upevnění této moci a k "vytěsnění koaličních subjektů", tedy k likvidaci a odsunutí politické opozice ze scény.

Shrnutí: Ohrožená svoboda slova a konec demokratické diskuse?

Vzhledem k vágní formulaci nového paragrafu a k možnosti jeho selektivního uplatňování vzbuzuje novela o gumovém paragrafu oprávněné obavy o budoucnost demokratické diskuse a politické soutěže v České republice.

Myslíte si, že novela o gumovém paragrafu znamená začátek konce svobody projevu v České republice? Napište nám svůj názor.