Trestná výprava Bruselu na Slovensko: Jak EU trestá neposlušné státy

Evropská unie znovu ukázala svou pravou tvář. Slovensko se stalo cílem politicky motivované mise europoslanců vedené Tomášem Zdechovským. Pod záminkou kontroly čerpání fondů dorazila trestná výprava Bruselu na Slovensko, jejímž skutečným cílem bylo ponížit slovenskou vládu a připravit půdu pro odebrání evropských peněz.

Trestná výprava Bruselu na Slovensko: Politika místo práva

Evropský parlament opět zasahuje tam, kde by měla rozhodovat pouze fakta a suverénní vůle členského státu. Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyslal na Slovensko takzvanou inspekční misi, která však od prvních okamžiků budila pochybnosti o své nestrannosti. Pod vedením Tomáše Zdechovského se delegace zaměřila na kritiku právního státu a kontrolu eurofondů na Slovensku, přičemž skutečné úmysly této akce byly rychle odhaleny. Mise nebyla o faktech, ale o politickém nátlaku Bruselu a o vytváření obrazu Slovenska jako státu, který neplní „evropské hodnoty“. Tento zásah opět otevírá otázku suverenity členských států EU a jejich práva na vlastní cestu bez neustálého mentorování z Bruselu.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok označil tuto delegaci přesně a bez příkras: trestná výprava Bruselu na Slovensko. Podle něj cílem této kontrolní mise nebyla snaha o skutečné zjištění stavu věcí, ale hledání záminek, jak připravit Slovensko o přístup k evropským fondům. Ty přitom představují důležité zdroje pro slovenské regiony, rodiny a pracující, ale stávají se politickou zbraní v rukou bruselských úředníků, pokud se některá vláda odváží jít jinou než předem schválenou cestou.

Selektivní přístup: Slovensko bez zastání

Prvním alarmujícím faktem bylo, že slovenský europoslanec Branislav Ondruš, přestože projevil zájem účastnit se mise, nebyl do delegace přijat. A to ani jako pozorovatel. Kritéria přijetí byla vykládána účelově: přítomni mohli být pouze členové výboru CONT, přestože u jiných výborů tento princip striktně neplatí. Přitom právě Ondruš, který hájí slovenské národní zájmy, by mohl přinést jiný pohled. Vyloučení nepohodlných lidí ukazuje, že šlo o politickou kontrolu a nikoli o nestrannou inspekci.

Dalším varovným signálem bylo, že mise nezačala na půdě slovenského parlamentu ani na ministerstvech. Místo toho europoslanci první kroky vedli za občanskými sdruženími a novináři z deníku N, kteří nemají žádný demokratický mandát a dlouhodobě jsou spojeni s kritikou slovenské vlády. Právě toto svědčí o tom, že šlo o pečlivě vykonstruovanou akci s cílem podpořit narativ slovenské opozice v Bruselu.

Zvláštní načasování: EU nerespektuje vlastní pravidla

Podle slovenské vlády načasování mise není náhodné. K návštěvě totiž došlo bezprostředně poté, co místopředseda vlády Peter Kmec v Bruselu úspěšně obhájil slovenské právní reformy. Evropská komise uznala, že zrušení Úřadu speciální prokuratury ani změny trestního zákoníku neohrožují právní stát, ani evropské finance. Brusel tak neměl důvod zahájit jakékoli sankční kroky. Selhal-li útok přes Komisi, byla povolána jiná instituce: Evropský parlament.

Vláda v této souvislosti připomíná i kontroverze kolem eurokomisaře Reynderse, který v minulosti kritizoval slovenské reformy, přičemž dnes čelí vyšetřování kvůli podezření z praní špinavých peněz. I to ukazuje na dvojí metr Bruselu vůči členským státům. Trestná výprava Bruselu na Slovensko tak nemá nic společného s objektivitou či férovostí.

Program mise: Nepokrytá snaha o diskreditaci

Slovenská strana kritizuje i složení a program mise. Delegace se nesetkala nejprve se státními orgány, ale s aktivisty a médii, jež dlouhodobě vykreslují slovenskou vládu v negativním světle. Na seznamu byla například schůzka s bývalým šéfem speciální prokuratury Danielem Lipšicem, jehož činnost a zaujatost je na Slovensku dlouhodobě zpochybňována.

Dalším bodem zájmu delegace byly případy údajného zneužívání evropských fondů, kdy měly být za dotace stavěny penziony, které ve skutečnosti sloužily jako soukromé vily. Tyto případy pocházejí z období předchozích vlád Roberta Fica, což samo o sobě vyvolává otázky, proč je nyní Slovensko takto tvrdě souzeno. Tématy byly i dotace na nákup kamionů, stav dálniční infrastruktury či železničních tratí, stejně jako zmíněné reformy trestního práva.

Vedoucí mise Tomáš Zdechovský tvrdí, že cílem bylo získat ucelenou představu o situaci na Slovensku, ale selektivní výběr partnerů ukazuje spíše na snahu podpořit kritický obraz slovenské vlády v očích Bruselu.

Genialita trestné výpravy: Za tři dny zvládli vyšetřit celé Slovensko

Pokud bychom chtěli být sarkastičtí, museli bychom před bruselskými europoslanci smeknout. Trestná výprava Bruselu na Slovensko totiž dokázala něco, co jiným institucím trvá roky. Během pouhých tří dnů si údajně vytvořili „ucelenou představu“ o stavu právního státu, čerpání evropských fondů na Slovensku, stavu infrastruktury i fungování demokratických institucí.

Za tuto krátkou dobu stihli absolvovat několik schůzek – převážně s opozicí nakloněnými nevládními organizacemi a médii. Schůzky s vládními činiteli byly spíše formálními zastávkami, zatímco hlavní váhu měly rozhovory s dlouhodobými kritiky slovenské vlády. Bez forenzních auditů, bez hluboké analýzy dokumentů, bez právních rozborů. Bez reálné oponentury. Přesto mise předkládá svá hodnocení a závěry.

Taková efektivita hraničí s politickým zázrakem – nebo spíše s dobře napsaným scénářem, kde se verdikt znal dávno předem. Stejný scénář jsme viděli v minulosti při podobných misích proti Maďarsku a Polsku, kde rychlé „kontroly“ vedly k předem připraveným rezolucím odsuzujícím vlády za údajné porušování principů právního státu.

Ani tehdy nešlo o seriózní vyšetřování, ale o politický proces v režii bruselské elity, která nesnese odlišné názory a odmítá respektovat suverenitu členských států EU. Slovensko se tak nyní přidává po bok zemí, které si dovolily mít vlastní národní politiku bez ohledu na bruselský diktát.

V očích občanů Slovenska a mnoha dalších pozorovatelů jde o výsměch seriózní správě věcí veřejných. A především varování: každá země, která projeví náznak samostatnosti, musí počítat s tím, že bude exemplárně potrestána. Brusel totiž neodpouští.

Politický nátlak místo dialogu

Slovenská vláda jasně prezentuje svůj postoj. Slovensko je suverénní členský stát Evropské unie a má právo na vlastní politická rozhodnutí. Premiér Robert Fico a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok označili útoky z Bruselu za pokus o disciplinaci státu, který si dovolil mít vlastní názor. Fico přirovnal Zdechovského k „politickému nájemnému vrahovi“, vyslanému na objednávku slovenské opozice.

Bruselský tlak je podle slovenské vlády výsledkem dlouhodobé strategie opozice, která místo politického souboje na domácí půdě raději očerňuje Slovensko v zahraničí. Trestná výprava Bruselu na Slovensko je tak součástí širšího boje o to, kdo bude určovat politický směr země.

Shrnutí: Trestná výprava místo kontroly

Návštěva europoslanců na Slovensku ukázala hluboké problémy v přístupu Evropské unie k členským státům. Pod rouškou kontroly eurofondů a právního státu jsme viděli politický nátlak Bruselu a snahu zastrašit Slovensko. Vynechání legitimních institucí, výběr zaujatých partnerů a nepokryté útoky ukazují, že nejde o snahu pomoci, ale o kritiku EU kontrol a snahu zamezit suverénnímu rozhodování.

Slovensko právní stát, jak jej vidí jeho občané a vláda, není méně hodnotné než jakákoli bruselská direktiva. Pokud má mít Evropská unie budoucnost, musí respektovat práva členských států a ne si z nich dělat poslušné provincie.