Jan Schneider v obsáhlém rozhovoru rozebírá domácí politické skandály, soudní verdikty, volební strategie i horká témata mezinárodní bezpečnosti od Gazy po Polsko.

Domácí skandály a politická nezodpovědnost

Rozhovor s Janem Schneiderem, mužem dlouhá léta analyzujícím bezpečnostní hrozby, uvedla moderátorka Jana Bobošíková konstatováním, že témata zahrnují válku nervů, střet hodnot a boj o budoucnost. Diskuse se hned v úvodu zaměřila na domácí scénu, konkrétně na chování ministra vnitra Víta Rakušana. Ten se v době, kdy hnutí STAN čelilo kauzám Redl a Dozimetr, objevil na opoziční demonstraci v Bratislavě. Jan Schneider jeho jednání označil za pubertální, nezralé, nevypočitatelné a zlomyslné. Zdůraznil, že člověk zatížený kauzou Dozimetr, který stojí na pódiu vedle Michala Šimečky s transparentem „Jsme s vámi“, diskredituje i slovenské politiky.

V souvislosti s kauzou Dozimetr se diskutovalo o prověřování detektivy NCOZ, zda finanční prostředky z korupční sítě kolem podnikatele Redla neproudily do pokladen hnutí STAN nebo strany TOP 09. Schneider připomněl, že Úřad pro financování politických stran by měl být jedním z nejvíce respektovaných orgánů státu, protože je dlouho známo, že výdaje politických stran zjevně převyšují jejich přiznané příjmy. Skutečná otázka zní, kudy a od koho peníze přicházejí. Finanční analytický útvar podle něj disponuje dostatečnými daty, která by stačilo analyzovat, ale poptávka po takových informacích zřejmě chybí.

Jan Schneider a kritika právních přílepků

Velkou část debaty vyvolal tichý a nenápadný postup poslanců Pavla Blažka, Marka Bendy a Jiřího Dufka, kteří jako přílepek k azylovému zákonu prosadili zásadní změnu správního soudnictví. Pokud by tato úprava prošla Senátem, od ledna by každý, kdo prohraje spor se státem nebo developerem, musel platit všechny náklady protistrany, často v řádech desítek až stovek tisíc korun. Autorem návrhu je současný právník skupiny Penta, což podle Schneidera vyvolává oprávněné obavy z jednostranného zvýhodnění developerů. Připomněl, že takto nastavená právní úprava může být horší než za minulého režimu.

Schneider důrazně upozornil, že Ústavní soud by měl jednou provždy vyslovit zákaz přílepků. Tento způsob legislativní praxe podle něj deformuje právní režim a znemožňuje orientaci v zákonech, což činí stát nepřátelským vůči občanům.

Celý rozhovor ke zhlédnutí na Aby bylo jasno

Rozsudek nad Pavlem Zídkem a otázka svobody slova

Dalším bodem diskuse byl soudní verdikt nad aktivistou Pavlem Zídkem, který dostal tříletý trest za šíření nepravdivých tvrzení o očkování proti Covidu-19. Zídek hovořil o houstnutí krve, potratech a očkování přirovnal ke genocidě. Jan Schneider reagoval s tím, že soudci, kteří rozsudek vynesli, by měli nést hmotnou odpovědnost za případné odškodnění, které stát bude muset vyplácet. Uvedl, že věcný obsah některých Zídkových tvrzení se mezitím ukázal jako pravdivý, zejména vzhledem k neúplnému testování vakcín.

Slovo genocida Schneider sice považuje za nadužívané, ale domnívá se, že jde o organizovaný zločin z nedbalosti nebo chamtivosti farmaceutických firem, který způsobil hromadné poškození zdraví. Věří, že odvolací soud rozsudek zruší a přihlédne k novým vědeckým studiím. Zdůraznil, že hranice svobody projevu leží ve výzvě k násilí, k čemuž se Zídek neuchýlil. Na podporu svého tvrzení připomněl drsnost karikatur v Charlie Hebdo či výrok Ivana Martina Jirouse z roku 1989 „Smrt Občanskému fóru“.

Předvolební boje a skryté koalice

V předvolebním kontextu byla rozebírána stížnost celoevropské strany Volt Česko k Ústavnímu soudu, která zpochybňuje tzv. skryté koalice, zejména spojenectví hnutí Stačilo či společné kandidátky SPD, Trikolory, Svobodných a PRO. Podle Jana Schneidera je načasování pouhé dva týdny před volbami výrazem nervozity pramenící ze slabých výsledků. Citoval ústavního právníka Marka Antoše, který zdůraznil, že podobná praxe trvá třicet let a jednou z ústavních hodnot je předvídatelnost práva.

Schneider připustil spekulace, že Ústavní soud by mohl po volbách zpochybnit registraci hnutí Stačilo s cílem udržet premiéra Fialu u moci. Podle něj by však takový krok neměl projít, protože soudy nemohou rozhodnout proti jednomu subjektu, pokud stejným způsobem postupovalo více politických uskupení. Diskutovalo se také o roli prezidenta, který je garantem ústavního řádu, a o tom, že prezident může odmítnout jmenovat ministra jen v případě, že kandidát nehodlá respektovat zákony.

Babišova rétorika a Zemanův obrat

Andrej Babiš se vyjádřil, že „Komouši si k moci nečuchnou“ a že jej SPD nezajímá. Jan Schneider to označil za nervózní předvolební rétoriku, kterou vnímá jako legitimní lež k odvrácení povolebních čachrů. Podle něj se Babiš těmito výroky snaží dát prezidentovi Pavlovi co nejméně důvodů k povolebním obstrukcím.

Pozornost přitáhla i snaha ministra zemědělství Marka Výborného vymáhat po Agrofertu dotace ve výši pěti až sedmi miliard korun těsně před volbami. Schneider to komentoval jako pouhý předvolební výkřik, který by v praxi narazil na překážky.

Překvapivým momentem se stal obrat bývalého prezidenta Miloše Zemana, který oznámil, že v říjnových volbách podpoří hnutí Stačilo, ačkoliv dříve podporoval hnutí ANO. Podle Schneidera to odráží Zemanovu spokojenost s tím, že se sociální demokracie otřásla a má šanci odrazit se ode dna.

Symbolika Petra Pavla a absurdní divadlo s Danem Brownem

Další část rozhovoru se zaměřila na symboliku kolem prezidenta Petra Pavla. V diskusi rezonovalo setkání s americkým spisovatelem Danem Brownem při představení jeho knihy Tajemství všech tajemství. V díle se totiž jedna ze záporných postav jmenuje poručík Pavel, vystupuje v tmavě modré uniformě a s baretem nakřivo. Jan Schneider to označil za absurdní divadlo a ironii osudu. Další ironický prvek představuje v knize samolibý generál, šéf tajných služeb, který je řízen americkým velvyslanectvím, aniž by si to uvědomoval.

Mezinárodní bezpečnost a Jan Schneider

V oblasti mezinárodní bezpečnosti rozebírali hosté incidenty s drony narušujícími polský vzdušný prostor a lety ruských stíhaček nad Estonskem. Přelety ruských stíhaček Schneider považuje za rutinní mapování protivzdušného provozu, zatímco drony nad Polskem označil za akci pod třetí vlajkou a lacinější verzi Gliwic. Podle něj šlo pravděpodobně o repasované drony odstartované z ukrajinského území. Připomněl i názor bývalého amerického zbrojního inspektora Scotta Rittera, že akce mohla být namířena proti Britům kvůli jejich snaze přiživovat konflikt prostřednictvím americké přítomnosti.

Schneider zároveň kritizoval polskou válečnou rétoriku ohledně jaderných zbraní, kdy nově zvolený prezident Navrodský deklaroval přání vlastního jaderného potenciálu. Podle něj je takový postoj šílený. Připomněl také dvojí metr Západu, když poznamenal, že pokud by byl Izrael spravedlivý, musel by Polsko bombardovat stejně jako jiné státy.

Rusko-běloruské vojenské manévry, na které dohlíželi vojáci USA, Turecka a Maďarska, interpretoval jako důkaz ruské suverenity a sebevědomí. Donald Trump podle Schneidera naznačuje, že by spíše obchodoval než válčil, když volá po propuštění vězňů, zrušení sankcí a otevření velvyslanectví v Bělorusku. Sankční balíček EU proti Rusku pak považuje za tragikomedii a neúčinný nástroj. Trumpovo poselství Zelenskému, že k dohodě jsou zapotřebí dva, vnímá jako pozitivní signál k jednání.

Jan Schneider o Gaze a Blízkém východě

K situaci v Gaze uvedl Schneider, že konflikt se nevyvíjí dobře. Izraelská armáda se podle něj měla po 7. říjnu zastavit na hranicích, protože Hamas by dokázali eliminovat Saúdové. Zdůraznil, že boj v městské aglomeraci je prakticky nemožné vyhrát a poukázal na to, že Evropa dlouhodobě přehlížela sponzorování tunelů pod Gazou. Podle něj Benjamin Netanjahu padl do léčky, protože se snaží udržet u moci tváří v tvář hrozícímu trestnímu stíhání.

Schneider se obává, že Hamas jako idea zalévaná krví nemůže být poražen, a konečný výsledek konfliktu proto bude nanejvýš remízou. V souvislosti s izraelským náletem na Dauhá v Kataru upozornil na selhání, nebo dokonce úmyslné vypnutí amerického obranného systému. Tento incident podle něj poškozuje pověst amerického vojenského průmyslu a potvrzuje, že loajalita USA jako spojence není spolehlivá.

Závěrem se dotkl případu nápisu „Židům vstup zakázán“ v německém Flensburgu. Podle něj je takové označení naprosto chybné a majitel měl napsat „Izraelcům“. Vnímá to jako projev starého německého antisemitismu, protože zatímco Arabové mohou zasedat v izraelském parlamentu, Norimberské zákony podobné soužití zakazovaly.

Doporučená literatura a divácké dotazy

Na závěr rozhovoru Jan Schneider doporučil knihu Viktora Timčenka Legendy, mýty a jiné pravdy o Michailu Chodorkovském. Podle něj je to jediná práce v češtině, která stojí za přečtení, protože jasně ukazuje, že Chodorkovského stíhání bylo kriminálního, nikoli politického charakteru. Evropský soud pro lidská práva navíc potvrdil, že šlo o rozsáhlé daňové úniky. Stíhání mělo profylaktický účinek, protože varovalo další ruské podnikatele.

V diváckých dotazech Schneider odmítl možnost, aby se ministrem obrany stal Lubomír Metnar, kvůli jeho jednoznačné podpoře nákupu letounů F-35. Požadoval širší promyšlení české zbrojní politiky. V reakci na otevření údajně posledního textu T. G. Masaryka napsaného v Lánech uvedl, že šlo o osobní a decentní sdělení prezidenta, který byl již ve špatném zdravotním stavu. Připomněl ale i Masarykovu tvrdost a důslednost.

K otázce, zda se Petr Fiala pokusí znovu usednout do premiérského křesla, Schneider s humorem poznamenal, že v Havlíčkově Brodě ho jistě přivítají, protože tam mají „specializované zařízení pro takový premiéry“.

Další články z této kategorie

Dezinformace Apoleny Rychlíkové: Stačilo! proti nadstandardům, ne pro ně

30.9.2025

Předvolební setkání v Táboře: Miloš Zeman a Stačilo

30.9.2025

Michal Hašek podpořil Stačilo: Výzva k jednotné levici před volbami

30.9.2025

Srovnání programů STAČILO SPD ANO: Shody a rozdíly

30.9.2025